V originále
The paper discusses architectural, decorative, and ritual factors pertaining to the design of late antique baptism; an experience meant to mark an outsider’s acceptance into the Christian Church. The authors argue that the transition was enacted by moving initiates through stages of seclusion and, subsequently, inclusion into the group. The characteristics of the ritual experience are addressed from the point of view of modern psychology, which studied similar phenomena, and can be used to better appreciate the ancient design decisions that appear intuitively created but are often derived from years of earlier religious practice. The analysis incorporates the results of recent studies which identified various manners in which a feeling of liminality was constructed in similar mise-en-scenes, both in traditional societies and contemporaneity.
In Czech
Článek pojednává o architektonických, dekorativních a rituálních faktorech týkajících se modelu pozdně antického křtu, zkušenosti, která měla znamenat přijetí cizince do křesťanské církve. Autoři tvrdí, že přechod / iniciace se pochybovala přes fázi ústraní až po zařazení do skupiny. Charakteristiky rituální zkušenosti jsou řešeny z hlediska moderní psychologie, která studovala podobné jevy, a jež mohou být použity k lepšímu pochopení antických staveb, jež jsou často odvozeny z let dřívější náboženské praxe. Analýza zahrnuje výsledky nedávných studií, které identifikovaly různé způsoby, jakými byl pocit liminality vytvořen v podobných mise-en-scenes, a to jak v tradičních společnostech, tak v současné době.