Distant mores a carmine nostri: The Apologetic Use of a Catalogue of Literary Predecessors in Ovid and Ausonius

OKÁČOVÁ, Marie. Distant mores a carmine nostri: The Apologetic Use of a Catalogue of Literary Predecessors in Ovid and Ausonius. In Roma aeterna MMXVIII: The Afterlife of Ovid in the Culture of Central Europe. 2018.

Basic information

Original name

Distant mores a carmine nostri: The Apologetic Use of a Catalogue of Literary Predecessors in Ovid and Ausonius

Name in Czech

Distant mores a carmine nostri: Apologetický katalog literárních předchůdců u Ovidia a Ausonia

Authors

OKÁČOVÁ, Marie (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

Roma aeterna MMXVIII: The Afterlife of Ovid in the Culture of Central Europe, 2018

---

Other information

Language

English

Type of outcome

Prezentace na konferencích

Field of Study

60206 Specific literatures

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

RIV identification code

RIV/00216224:14640/18:00104515

Organization unit

Language Centre

Keywords (in Czech)

Ovidius; Ausonius; cento; literární katalog; apologie; literární fikce; autor; čtenář; interpretace; pozdní antika

Keywords in English

Ovid; Ausonius; cento; literary catalogue; apology; literary fictionality; author; reader; interpretation; late antiquity

Tags

apology, Ausonius, author, Fiction, interpretation, literary catalogue, reader

Tags

International impact

---

Abstract

V originále

This paper enquires into the nature of the intertextual relationship existing between Ovid’s catalogue of Greek and Roman precedents included in the second book of his Tristia and the similar catalogue of literary obscenities in Ausonius’ letter addressed to Axius Paulus and attached to his famous Cento Nuptialis. By comparing these two apologetic catalogues in terms of their formal features, content, and function, the paper shows how the echoes of the exiled Augustan poet resonate with and possibly change the overall meaning of Ausonius’ apology. Further, it examines the broader significance this may have within discourse about the fictional nature of literature and especially about the relationship between the author and the reader.

In Czech

Příspěvek je věnován povaze intertextuálních vazeb mezi Ovidiovým katalogem řeckých a římských předchůdců ve druhé knize Žalozpěvů a podobným katalogem literárních obscénností v Ausoniově dopise Axiu Paulovi, připojeném k jeho slavnému Svatebnímu centonu. Srovnání obou těchto apologetických katalogů z hlediska jejich formy, obsahu i funkce ukazuje, jak ozvěny z Říma vypovězeného augustovského básníka rezonují s celkovým smyslem Ausoniovy obhajoby, resp. kam posouvají její akcent. Ausoniova recepce Ovidia je také hodnocena v širším kontextu diskurzu o literární fikcionalitě a zejména ve vztahu k dichotomii autor-čtenář.