VOSTRÝ, Michal and Karel PANČOCHA. The Development of Communication Skills for People after a Stroke in a Chronic Stage Using Special Pedagogical Approaches. In L. Gómez Chova, A. López Martínez, I. Candel Torres. ICERI2018 Proceedings. 1st ed. Spain: IATED Academy, 2018, p. 216-220. ISBN 978-84-09-05948-5. Available from: https://dx.doi.org/10.21125/iceri.2018.1052.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name The Development of Communication Skills for People after a Stroke in a Chronic Stage Using Special Pedagogical Approaches
Name in Czech Rozvoj komunikačních schopností u osob po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu za využití speciálně pedagogických přístupů
Authors VOSTRÝ, Michal (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution) and Karel PANČOCHA (203 Czech Republic, belonging to the institution).
Edition 1. vyd. Spain, ICERI2018 Proceedings, p. 216-220, 5 pp. 2018.
Publisher IATED Academy
Other information
Original language English
Type of outcome Proceedings paper
Field of Study 50302 Education, special
Country of publisher Spain
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Publication form storage medium (CD, DVD, flash disk)
RIV identification code RIV/00216224:14410/18:00104589
Organization unit Faculty of Education
ISBN 978-84-09-05948-5
ISSN 2340-1095
Doi http://dx.doi.org/10.21125/iceri.2018.1052
UT WoS 000562759300034
Keywords (in Czech) rozvoj komunikačních schopností; edukační intervence; speciálně pedagogická intervence, CMP
Keywords in English development of communication skills; educational intervention; special pedagogical approach; stroke
Tags International impact, Reviewed
Changed by Changed by: Dana Nesnídalová, učo 831. Changed: 4/2/2021 12:35.
Abstract
This article deals with the development of communication skills at people after a stroke in a chronic stage using special pedagogical approaches. The stroke is the second most common cardiovascular disease in The Czech Republic. It is a clinical syndrome that is characterized by rapidly evolving clinical signs, either in the form of a bearing disorder or a global disorder. Except the classical symptoms as paralysis of one half of the body and than its neglect, we also meet with the cognitive deficit and with the disruption of communication skills which does not allow proper education intervention at these patients. Because of that we can talk about the creation and the development of aphasia and its forms – motoric or sensory. Over 15 380 men and 15 613 women were affected by this disease in 2010 on territory of the Czech Republic. The aim of our research was to find out if semiannual educational intervention will lead to the improvement of a communication skills at chosen probands with the help of diagnostic tool - Addenbrook Cognitive Test, which rates word production and individual components of cognitive functions. In our article we focused on 6 chosen probands that were diagnosed with aphasia within the chronic stage. We have increased the number of interventions by our procedures at these patients whereas probands from the control group have had a classical procedures within hospitalization. We choose comparison of the results of input and output testing as a methodology using nonparametric statistical analysis which does not require so-called Gaussian data layout. The evaluation of the results was made using Mann-Whitney Test at the level of significance alfa = 0, 05. The research itself lasted for half a year (one hour of intervention three times a week) and during this time we focused on the development of individual components of cognitive functions as well as on the support and development of communication skills that are very important for patients because if they are disrupted, the patient becomes more dependent on his/hers surroundings and it may also grow an aggressive behaviour. This would result of misunderstanding of transmitted information between the patient and the therapist. In conclusion we point out to the fact that a regular activation of probands using predetermined educational procedures has led to the improvement in tested areas and in the development of their communicative skills.
Abstract (in Czech)
Příspěvek se zabývá rozvojem komunikačních schopností u osob po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu za využití speciálně pedagogických přístupů. Konkrétně v České republice je cévní mozková příhoda druhou nejčastější kardiovaskulární problematikou. Jedná se o klinický syndrom, který je charakterizovaný rychle se vyvíjejícími klinickými známkami, buď formou ložiskové či globální poruchy. Kromě klasických příznaků, jako je ochrnutí jedné poloviny těla a její následné opomíjení se také setkáváme s kognitivním deficitem a s narušením komunikačních schopností, což znemožňuje řádnou edukační intervenci u těchto pacientů. Mluvíme tak o vzniku a rozvoji afázie a jejich forem (motorická či senzorická). Pro rok 2010 bylo na území České republiky zasaženou tímto onemocněním na 15 380 mužů a 15 613 žen. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda půlroční edukační intervence povede ke zlepšení komunikačních schopností u vybraných probandů za pomoci diagnostického nástroje, standardizovaného Addenbrookského kognitivního testu, který hodnotí právě slovní produkci a jednotlivé složky kognitivních funkcí. V článku jsme se zaměřili na 6 vybraných klientů, kteří v rámci chronického stádia měli diagnostikovanou afázii. U těchto probandů jsme navýšili počet intervencí o námi stanovené postupy, zatímco probandi z kontrolní skupiny měli klasické postupy v rámci hospitalizace. Jako metodiku jsme zvolili komparaci výsledků vstupního a výstupního testování za pomoci neparametrické statistické analýzy, která nevyžaduje tzv. Gaussovské rozložení dat. Následné vyhodnocení výsledků bylo provedeno za pomoci testu Mann-Whitney na hladině významnosti alfa = 0, 05. Samotný výzkum trval půl roku (3x týdně po 1 hodině na intervenci) a během této doby jsme se celkově zaměřili na rozvoj jednotlivých složek kognitivních funkcí a také na podporu a rozvoj komunikačních schopností, které jsou pro pacienty velmi důležité, neboť při narušení komunikačních schopností se pacient stává více závislý na svém okolí a v případě nedorozumění může vzrůstat také agresivní chování, které je výsledkem nepochopení přenášené informace mezi pacientem a terapeutem. Závěrem poukazujeme na fakt, že pravidelná aktivizace probandů za předem stanovených edukačních postupů vedla ke zlepšení v testovaných oblastech a v rozvoji jejich komunikačních schopností.
PrintDisplayed: 28/4/2024 14:23