Trastuzumab v neoadjuvantní léčbě HER2+ karcinomu prsu – 5leté zkušenosti z onkologické kliniky 1. LF UK a VFN

BIELČIKOVÁ, Z., L. PETRUŽELKA and Renata CHLOUPKOVÁ. Trastuzumab v neoadjuvantní léčbě HER2+ karcinomu prsu – 5leté zkušenosti z onkologické kliniky 1. LF UK a VFN (Use of trastuzumab for neoadjuvant therapy of HER2+ breast cancer – 5-years of experience in a single clinic). Klinická onkologie. Praha: Ambit Media, 2018, vol. 31, No 3, p. 191-199. ISSN 0862-495X. Available from: https://dx.doi.org/10.14735/amko2018191.

Basic information

Original name

Trastuzumab v neoadjuvantní léčbě HER2+ karcinomu prsu – 5leté zkušenosti z onkologické kliniky 1. LF UK a VFN

Name (in English)

Use of trastuzumab for neoadjuvant therapy of HER2+ breast cancer – 5-years of experience in a single clinic

Authors

BIELČIKOVÁ, Z. (203 Czech Republic, guarantor), L. PETRUŽELKA (203 Czech Republic) and Renata CHLOUPKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution)

Edition

Klinická onkologie, Praha, Ambit Media, 2018, 0862-495X

---

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

30204 Oncology

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

RIV identification code

RIV/00216224:14110/18:00104704

Organization unit

Faculty of Medicine

DOI

http://dx.doi.org/10.14735/amko2018191

Keywords in English

Early breast cancer; Neoadjuvant therapy; Pathological complete remission; Prognosis;Trastuzumab

Tags

EL OK, rivok

Tags

International impact, Reviewed

---

Abstract

V originále

Trastuzumab (Herceptin® – H) je v České republice léčebným standardem HER2 dependentního (HER2+) karcinomu prsu (breast cancer – BC) od roku 2009. Neoadjuvantní aplikace H pomáhá zvýšit počet patologických kompletních remisí (pathologic complete remission – pCR) a má tak vliv na prognózu nemocných. Cíl: Cílem naší práce bylo zhodnocení efektu neoadjuvantní terapie (NAT) s H u pacientek s časným HER2+ BC a korelace léčebného výsledku s přežíváním (overall survival – OS) nemocných. pCR jsme definovali jako absenci invazivního karcinomu v tkáni prsní žlázy (ypT0) při možné přítomnosti reziduální nemoci ve formě neinvazivního karcinomu (ypTis) a absenci nádorových buněk v axilárních lymfatických uzlinách (ypN0). Počet pCR jsme korelovali s hormonální dependencí nádoru, srovnali jsme počet dosažených pCR u nemocných s hormonálně pozitivním (estrogenní receptor – ER+) a hormonálně negativním (ER–) onemocněním. Výsledky: Do hodnocení bylo zapojeno 148 žen s HER2+ BC, predominantně ve stadiu II. Celkem 50,7 % z nich bylo v době diagnózy premenopauzálních, 45,9 % mělo ER– onemocnění. Většina pacientek byla léčena sekvenčně antracyklinem a poté taxanem a H. pCR byla zaznamenána u 50 % nemocných (74/148), ER+ nádory regredovaly častěji do stadia ypTis (24/35), ER– nádory do stadia ypT0ypN0 (26/39). OS 1 rok u pacientek, které dosáhly pCR, bylo signifikantně lepší ve srovnání se skupinou pacientek, které na NAT nezareagovaly (100,0 vs. 95,3 %; p = 0,009), medián OS nebyl u pacientek s pCR dosažen. Závěr: Pacientky, které dosáhly pCR, měly lepší prognózu ve srovnání se ženami, u kterých pCR nebylo dosaženo.

In English

Trastuzumab (Herceptin® – H) has been the standard-of-care for patients with HER2+ breast cancer (BC) since 2009 in the Czech Republic. Neoadjuvant application of H increases the number of patients who achieve pathological complete remission (pCR) and improves patients’outcomes. Aim: This study aimed to assess the effect of neoadjuvant therapy (NAT) with H in patients with early HER2+ BC and to correlate the therapeutic outcome with overall survival (OS). We defined pCR as no invasive carcinoma (ypT0) or in situ residual carcinoma (ypTis) in breast tissue and no invasive carcinoma in axillary lymphatic nodes (ypN0). To correlate pCR with the hormone dependency of BC, we compared the number of patients who achieved pCR between those with hormone-dependent (estrogen receptor (ER)+) BC and those with hormone-negative (ER–) BC. Results: We evaluated data from 148 patients with HER2+ BC, most of whom were at stage II. Of these, 50.7% were premenopausal women and 45.9% had ER– BC. Most patients were treated with anthracyclines followed by taxanes and H. pCR was reported in 50% of patients (74/148). ER+ BC regressed more often to ypTis stage (24/35), ER– BC to ypT0ypN0 stage (26/39). The 1-year OS rate of patients who achieved pCR was significantly higher than that of patients who did not (100.0% vs. 95.3%, p = 0.009). Median OS was not achieved in pCR patients group. Conclusion: Patients who achieved pCR had a better prognosis than patients who did not.