V originále
Aim: Target of this study was to analyse occurrence of pressure ulcers (PUs) in patients hospitalized at First Department of Surgery of St. Anne's University Hospital between 2015 and 2017, identify their dependency on neurological comorbidities. Especially in group of eight patients with developed position PUs to analyse the possibility to influence their origin. Methodology: Retrospective analysis of the data from the hospital information system and an electronic tool (i-hojentcz). Statistical analysis was carried out by means of Pearson's chi-square test, level of significance 0.05. Results: In the period 2015-2017 in total 9,550 patients out of 11,028 hospitalized patients underwent surgery. The PUs developed during hospitalization in 115 hospitalized patients (62 women and 53 men), out of which 104 underwent surgery. Average age of these patients was 81.61 (36-97) years of age, the average body mass index (BMI) was 24.93 and average length of hospitalization was 23.4 days. The time between admission to hospital and surgery was 2.82 (0-16) days. On average, there occurred 1.41 Kis per patient. The most frequent location of Kis were heels and buttocks. We found no statistically significant relation between f3MI and occurrence of Kis (p > 0.05). On the contrary, the patients' age and length of hospitalization related to the occurrence of PUs (p < 0.05). We proved non-statistic relation between development of pressure ulcer in operated patients and existence of neurological anarnnesis. In total, 15 patients died, nevertheless 9 of them died with symptoms of sepsis with no direct relation to the PU lesions. A special group of evaluated patients were eight patients who had PUs after position traurna.The six of them died (75%) of septic development due to PUs. Conclusion: In spite of all preventive measure, PUs develop in surgically treated patients, especially those with neurological diseases in patient history (71.30%). Measures preventing development of Ms need to be applied not only in hospitals and institutes of social care but also in home care. Consequences of falls - especially of elderly with frequently insufficient social background may he ultimately fatal.
Česky
Cíl: Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pacientů hospitalizovaných na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně v letech 2015-2017, zjistit závislost na neurologických komorbiditách a u osmi nemocných s výskytem pozičních dekubitů zhodnotit možnosti ovlivnění jejich vzniku. Metodika: Retrospektivní analýza dat z nemocničního informačního systému a elektronického nástroje (i-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu, hladina významnosti 0,05. Výsledky: V období 2015-2017 podstoupilo operační výkon 9 550 nemocných z 11 028 hospitalizovaných pacientů. Nově se vytvořil dekubitus u 115 pacientů, kteří byli hospitalizováni (62 žen a 53 mužů), z toho 104 operovaných. Průměrný věk těchto pacientů byl 81,61 (36-97) let; průměrný index tělesné hmotnosti (body mass index; BMI) 24,93; průměrná doba hospitalizace 23,4 dní. Doba od přijetí nemocných k operaci byla 2,82 (0-16) dní. Průměrně byl výskyt 1,41 dekubitů na pacienta. Nejčastější lokalizace dekubitů byly na hýždích a patách. Nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi BMI a vznikem dekubitů (p > 0,05). Věk pacientů a délka hospitalizace naopak souvisely s výskytem dekubitů (p < 0,05). Neprokázali jsme statistickou závislost mezi vznikem dekubitu u operovaných nemocných a přítomností neurologické anamnézy v předchorobí. Celkem zemřelo 15 nemocných, ale 9 z nich zemřelo na příznaky sepse bez přímé souvislosti s dekubitální lézí. Zvláštní skupinu s dekubity tvořilo osm nemocných, kteří byli přijatí k hospitalizaci s pozičními traumaty, z nichž šest zemřelo na rozvoj septického stavu v důsledku dekubitálních lézí. Závěr: Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pacientů zejména v souvislosti s anamnézou neurologické diagnózy (71,30 %). Prevenci vzniku dekubitů je třeba uplatňovat nejen v nemocnicích a v zařízeních sociálních služeb, ale i v domácnostech. Následky pádů, zejména seniorů s velmi nekvalitním sociálním zázemím, jsou mnohdy zcela fatální.