HORÁKOVÁ, Jana. Reflexe a revoluce ornamentu postindustriální doby. In Horáková, Jana; Kreuzzieger, Milan. Momentum. Umění a kosmopolitní modernita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2018, s. 97-114. ISBN 978-80-210-8995-2.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Reflexe a revoluce ornamentu postindustriální doby
Název anglicky Reflection and Revolution of The Ornament of The Postindustrial Period
Autoři HORÁKOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání 1. vyd. Brno, Momentum. Umění a kosmopolitní modernita, od s. 97-114, 18 s. 2018.
Nakladatel Masarykova univerzita
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor 60405 Studies on Film, Radio and Television
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/00216224:14210/18:00105060
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 978-80-210-8995-2
Klíčová slova česky aparát-operátor komplex; industriální aparát; postindustriální aparát; ornament; fraktál; softwarová studia; obecná teorie gest; Tillerova děvčata
Klíčová slova anglicky apparat-operator complex; industrial apparat; postindustrial apparat; ornament; fractal; software studies; general theory of gestures; The Tiller Girls
Štítky rivok
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnil: Mgr. Igor Hlaváč, učo 342491. Změněno: 10. 4. 2019 08:36.
Anotace
Zřejmě prvním teoretikem médií, který představil definici informačních technologií (aparátu) jako programovaného zařízení zapojeného do sítě dalších programů, byl Vilém Flusser. Studie se zaměřuje na hlubší prozkoumání jeho pojetí aparátu ve vztahu k aktuální debatě v rámci softwarových studií. V návaznosti na Flusserův popis transformace aparátu industriální doby v aparát postindustriální doby je navržena modifikace metafory industriálního aparátu jako ornamentu (Z. Kracauer) v podobě přirovnání postindustriálního aparátu ke struktuře fraktálu. Studie je doplněna případovou studií věnovanou robotickému performance Tiller Girls (2009) založeného na superpozici ornamentů aparátů industriální a postindustriální doby. Tento epilog se vztahuje k předchozímu textu jako jeho ilustrace a současně je vykročením směrem, kterým ukazuje Flusser, když volá po vzniku nové disciplíny Obecné teorie gest. Je zprávou o výzkumu založeném na interpretaci pohybů a hledání náznaků revolučních gest reflexe v aparátu postindustriální doby.
Anotace anglicky
Vilém Flusser is probably the first media theorist who introduced the definition of information technology (apparatus) as a programmed device involved in the network of other programs. The study focuses on more in-depth exploration of its concept of an apparatus in relation to the current debate within Software studies. In connection with Flusser's description of the transformation of the apparatus of the industrial age into the apparatus of the postindustrial age, there is proposed a change of the metaphor of the industrial apparatus as an ornament (Z. Kracauer) into the postindustrial apparatus as a fractal. The study is complemented by a case study on the robot performance The Tiller Girls (2009) that is based on the superposition of the ornaments of industrial and postindustrial machinery. This epilogue relates to the previous text as its illustration. At the same time, it is a step in the way Flusser shows when calling for the new discipline of The General Theory of Gestures. It is an interpretation of movements with an effort to find out signs of revolutionary gestures of reflection in postindustrial apparatus.
Návaznosti
MUNI/A/0907/2017, interní kód MUNázev: Výzkumné sondy k dějinám hudební kultury na Moravě, především v Brně, část V.
Investor: Masarykova univerzita, Výzkumné sondy k dějinám hudební kultury na Moravě, především v Brně, část V., DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 25. 4. 2024 01:27