Freie Leute? Freizügigkeit von ehemaligen Leibeigenen in Österreich 1781-1848 (am Beispiel der Liechtensteinischen Herrschaft)

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka. Freie Leute? Freizügigkeit von ehemaligen Leibeigenen in Österreich 1781-1848 (am Beispiel der Liechtensteinischen Herrschaft). Studia historica Brunnensia. Brno: Masarykova univerzita, 2017, roč. 64, č. 1, s. 217-236. ISSN 1803-7429. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/SHB2018-1-9.

Základní údaje

• Originální název: Freie Leute? Freizügigkeit von ehemaligen Leibeigenen in Österreich 1781-1848 (am Beispiel der Liechtensteinischen Herrschaft)
• Název česky: Svobodní lidé? Svoboda pohybu bývalých nevolníků v Rakousku 1781-1848 (na příkladu lichtenštenského panství)
• Název anglicky: The people free? The freedom of movement of former serfs in Austria 1781-1848 (the example of the Liechtenstein domains)
• Autoři: STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Studia historica Brunnensia, Brno, Masarykova univerzita, 2017, 1803-7429.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Digitální knihovna FF MU
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/17:00101502
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/SHB2018-1-9
• Klíčová slova česky: Liechtensteinové; Historie; Morava; Dolní Rakousy; Zrušení nevolnictví
• Klíčová slova anglicky: Princely Hous Liechtenstein; History; Moravia; Lower Austria; Abolition of Serfdom
• Štítky: Abolition of Serfdom, history, Lower Austria, Moravia, Princely Hous Liechtenstein, rivok

Anotace

Der Beitrag versucht die Antwort auf die Frage zu finden, in wieweit sich die Lage der Leibeigenen nach der Aufhebung der Leibeigenschaft änderte. Waren sie wirklich persönlich frei, wie dies in den Synthesen und Lehrbüchern tradiert wird? Auf dem Beispiel zwei Sonden in zwei Liechtensteinische Herrschaften, das südmährische Dominium Břeclav/Lundenburg und die niederösterreichische Herrschaft Wilfersdorf wird der Faktor der persönlichen Freiheit nach der Leibeigenschaftsaufhebung analysiert. Konnten ehemalige Leibeigene wirklich frei in andere Herrschaften oder ins Ausland umziehen? Die tiefe und enge Analyse zeigt, dass die persönliche Freiheit nicht bestand, und zwar bis zum Ende der Vormärzzeit, also bis zur Aufhebung der Untertänigkeit im Jahre 1848. Dieses Ergebnis ist im Widerspruch mit der tradierten Interpretierung. Die Aufhebung der Leibeigenschaft war unbestritten ein Schritt zur modernen Gesellschaft, aber ihre Realisierung beruhte nicht in der Aufhebung von Kontrollmechanismen, die überdies mit anderen ersetzt wurden, sondern im allmähligen Umbau des Rechtssystems. Ein nicht besonders bekannter Faktor dieser Zeit ist die Beschränkung der dominikalen Jurisdiktion, die der Kontrolle der Kreisämter unterstellt wurde. Eine neue Erscheinung brachte die Reformzeit doch: das gesetztlich verankertes Recht der ehemaligen Leibeigen, sich gegen die Herrschaftsmacht zu wehren.

Anotace česky

Příspěvek se snaží nalézt odpověď na otázku, nakolik se změnilo postavení nevolníků po zrušení nevolnictví. Byli skutečně osobně svobodní, jak je dlouhodobě tradováno v syntézách a učebnicích? Na příkladu sondy do dvou liechtensteinských panství, jihomoravského dominia Břeclav/Lundenburg a dolnorakouského panství Wilfersdorf byla analyzován faktor osobní svobody pohybu po zrušení nevolnictví. Mohli se bývalí nevolníci skutečně volně stěhovat na jiná panství či do ciziny? Úzce vymezená analýza ukazuje že nikoliv, a to až do konce doby předbřeznové, tedy až do zrušení poddanství. Toto zjištění je v rozporu s tradovaným výkladem. Zrušení nevolnictví bylo bezesporu krokem k moderní společnosti, avšak její realizace nespočívala ve odstranění kontrolních mechanismů, jež byly ostatně nahrazeny jinými, nýbrž v postupné přestavbě právního systému. Nepříliš známým novým faktorem doby je omezení dominikální jurisdikce, jež byla postavena pod kontrolu krajských úřadů. Nový jev však reformní období přece přineslo: zákonně ukotvené právo bývalých nevolníků bránit se vrchnostenské moci.

Anotace anglicky

Abstract This paper attempts to answer the question concerning the degree to which the position of serfs changed after the abolition of serfdom in Austria. Were the people in fact free as has been stated time and again in the history books and textbooks? Research into two Liechtenstein estates – the South Moravian domain of Břeclav/Lundenburg and the Lower Austrian estate of Wilfersdorf was used to analyse the factors behind personal freedom of movement after the abolition of serfdom. Could former serfs travel freely to other estates or abroad? This narrow study showed that this was not the case until the end of the pre-March period, i.e. after the end of patrimonial administration. These findings go against traditional interpretations. The abolition of serfdom was undoubtedly a step towards a modern society, but its implementation did not result in the end of control mechanisms, as they were replaced by others, and not only in the developing legal system. A lesser-known new factor from the period was the restriction of demesnial jurisdiction, which was placed under the control of the regional authorities. However, the period of reform did usher in a new phenomenon: the legal right of former serfs to protection against seignorial powers.

Návaznosti

• GB14-36521G, projekt VaV: Název: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání