J 2017

Freie Leute? Freizügigkeit von ehemaligen Leibeigenen in Österreich 1781-1848 (am Beispiel der Liechtensteinischen Herrschaft)

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka

Basic information

Original name

Freie Leute? Freizügigkeit von ehemaligen Leibeigenen in Österreich 1781-1848 (am Beispiel der Liechtensteinischen Herrschaft)

Name in Czech

Svobodní lidé? Svoboda pohybu bývalých nevolníků v Rakousku 1781-1848 (na příkladu lichtenštenského panství)

Name (in English)

The people free? The freedom of movement of former serfs in Austria 1781-1848 (the example of the Liechtenstein domains)

Authors

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

Studia historica Brunnensia, Brno, Masarykova univerzita, 2017, 1803-7429

Other information

Language

German

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

60101 History

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

RIV identification code

RIV/00216224:14210/17:00101502

Organization unit

Faculty of Arts

Keywords (in Czech)

Liechtensteinové; Historie; Morava; Dolní Rakousy; Zrušení nevolnictví

Keywords in English

Princely Hous Liechtenstein; History; Moravia; Lower Austria; Abolition of Serfdom
Změněno: 15/4/2019 12:27, Mgr. Monika Kellnerová

Abstract

V originále

Der Beitrag versucht die Antwort auf die Frage zu finden, in wieweit sich die Lage der Leibeigenen nach der Aufhebung der Leibeigenschaft änderte. Waren sie wirklich persönlich frei, wie dies in den Synthesen und Lehrbüchern tradiert wird? Auf dem Beispiel zwei Sonden in zwei Liechtensteinische Herrschaften, das südmährische Dominium Břeclav/Lundenburg und die niederösterreichische Herrschaft Wilfersdorf wird der Faktor der persönlichen Freiheit nach der Leibeigenschaftsaufhebung analysiert. Konnten ehemalige Leibeigene wirklich frei in andere Herrschaften oder ins Ausland umziehen? Die tiefe und enge Analyse zeigt, dass die persönliche Freiheit nicht bestand, und zwar bis zum Ende der Vormärzzeit, also bis zur Aufhebung der Untertänigkeit im Jahre 1848. Dieses Ergebnis ist im Widerspruch mit der tradierten Interpretierung. Die Aufhebung der Leibeigenschaft war unbestritten ein Schritt zur modernen Gesellschaft, aber ihre Realisierung beruhte nicht in der Aufhebung von Kontrollmechanismen, die überdies mit anderen ersetzt wurden, sondern im allmähligen Umbau des Rechtssystems. Ein nicht besonders bekannter Faktor dieser Zeit ist die Beschränkung der dominikalen Jurisdiktion, die der Kontrolle der Kreisämter unterstellt wurde. Eine neue Erscheinung brachte die Reformzeit doch: das gesetztlich verankertes Recht der ehemaligen Leibeigen, sich gegen die Herrschaftsmacht zu wehren.

In Czech

Příspěvek se snaží nalézt odpověď na otázku, nakolik se změnilo postavení nevolníků po zrušení nevolnictví. Byli skutečně osobně svobodní, jak je dlouhodobě tradováno v syntézách a učebnicích? Na příkladu sondy do dvou liechtensteinských panství, jihomoravského dominia Břeclav/Lundenburg a dolnorakouského panství Wilfersdorf byla analyzován faktor osobní svobody pohybu po zrušení nevolnictví. Mohli se bývalí nevolníci skutečně volně stěhovat na jiná panství či do ciziny? Úzce vymezená analýza ukazuje že nikoliv, a to až do konce doby předbřeznové, tedy až do zrušení poddanství. Toto zjištění je v rozporu s tradovaným výkladem. Zrušení nevolnictví bylo bezesporu krokem k moderní společnosti, avšak její realizace nespočívala ve odstranění kontrolních mechanismů, jež byly ostatně nahrazeny jinými, nýbrž v postupné přestavbě právního systému. Nepříliš známým novým faktorem doby je omezení dominikální jurisdikce, jež byla postavena pod kontrolu krajských úřadů. Nový jev však reformní období přece přineslo: zákonně ukotvené právo bývalých nevolníků bránit se vrchnostenské moci.

Links

GB14-36521G, research and development project
Name: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání