Vítězslav Nezval, role fotogenie a myšlenkový obrat

KOKEŠ, Radomír D. Vítězslav Nezval, role fotogenie a myšlenkový obrat (Vítězslav Nezval, The Role of Photogénie and a Turn of Thought). Iluminace. Praha, 2017, vol. 29, No 4, p. 31-46. ISSN 0862-397X.

Basic information

• Original name: Vítězslav Nezval, role fotogenie a myšlenkový obrat
• Name (in English): Vítězslav Nezval, The Role of Photogénie and a Turn of Thought
• Authors: KOKEŠ, Radomír D. (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Iluminace, Praha, 2017, 0862-397X.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 60405 Studies on Film, Radio and Television
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/17:00105623
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords (in Czech): film; dějiny filmových teorií; české myšlení o filmu; česká avantgarda; Vítězslav Nezval
• Keywords in English: film; history of film theories; Czech thinking about Cinema; Czech Avantgarde; Vítězslav Nezval
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Článek poukazuje na několik důležitých rysů filmového uvažování u básníka a představitele české meziválečné avantgardy Vítězslava Nezvala. Ten bývá v porovnání s Karlem Teigem jako autor textů o filmu spíše marginalizován, ovšem ve výše pojednaných aspektech a rámcích představuje docela svébytný, jakkoli třeba unikavý jev v dějinách českého myšlení o filmu. Zaprvé v tom, jak nečekaný a významný byl jeho obrat od jednoho způsobu interpretace filmového fenoménu k druhému během jednoho roku. Jednalo se (a) o obrat rétorický. Oproti spíše abstrahujícímu, teoretizujícímu postoji zaujal postoj výrazněji kritický, instruktivní a více zaměřený na konkrétní tvůrčí praxi. Ale stejně tak (b) šlo o obrat hodnotový. V roce 1925 navrhoval pojetí fotogenie, které bylo zaměřené na abstraktní výtvarné kvality filmu a využívalo námět i dějový rámec coby prostředky zvyšující přístupnost díla pro širší, méně esteticky senzibilní publikum. Avšak v roce 1926 Nezval tento poměr obrátil a do řídící role postavil naopak námět a kvality dějové výstavby. Zadruhé jsem se snažil podpořit tvrzení, že Nezvalovo myšlení o filmu bylo v obou těchto fázích blízké některým rysům uvažování ruských literárněvědných formalistů i českých literárněvědných strukturalistů. To mohlo být způsobeno sdíleným vlivem konstruktivismu přes Karla Teigeho, vlivem setkávání s Romanem Jakobsonem či jednoduše tendencí k praktičtějšímu uvažování o (filmovém) umění. S ním souvisela rovněž tendence dopátrat se logiky vnitřních mechanizmů fungování díla i jeho výroby.

Abstract (in English)

The article looks at a number of significant features of the film theory and criticism of the poet and representative of Czech interwar avant-garde Vítězslav Nezval. Nezval tends to be somewhat marginalized as an author of texts on cinema in comparison with Karel Teige but, considering these features and frameworks, he represents a quite unique, albeit somewhat elusive, phenomenon in the history of Czech film theory. First of all, an unexpected and significant turn of thought in his interpretation of the phenomenon of cinema occurred within just one year. The turn was (a) rhetorical. In contrast to his earlier abstracting and theorizing approach, he later adopted an approach considerably critical, instructive and more focused on specific filmmaking practice. The turn was also related to (b) values. He proposed a concept of photogénie in 1925 which was focused on the abstract and visual qualities of cinema and employed the subject matter and story as devices in order to make the work more approachable to a wider, less aesthetically sensitive, audience. Nezval reversed the ratio, however, in 1926 and made the subject matter and quality of story construction the main driving force. Second, The article has attempted to support the claim that Nezval’s film theory has affinities, during both these phases, with certain aspects of the theoretical thinking of both Russian literary formalists and Czech literary structuralists. This may have been caused by the shared influence of constructivism through Karel Teige, through encounters with Roman Jakobson, or simply because of a tendency towards practical thinking about (film) art. This practical thinking was also related to an interest in discovering the logic of the inner mechanisms of work and its production.

Links

• MUNI/A/1077/2016, interní kód MU: Name: Kontinuita a změna v dějinách kinematografie

Investor: Masaryk University, Category A