V originále
Veltruského teze ze studie "Dramatický text jako součást divadelního představení" (1941), případně náhled na drama ze monografie "Drama jako básnické dílo" (1942) patří po tezích Zichových dnes již k notoricky známým myšlenkám - ať už jsou předmětem souhlasu či polemik. Mnohem méně (resp. žádná...) pozornosti je však věnováno Veltruského dalšímu promýšlení vztahu divadla a textu, a to zejména užší otázky vztahu zvukových kvalit textu a jeho jevištního provedení. Ty najdeme rozpracovány nejen v rozsáhlém textu "Zvukové vlastnosti textu a hercův projev" (1991), ale pronikají vlastně celou druhou polovinou Veltruského díla jako jeho vnitřní svorník. Veltruský své mladistvé hypotézy často přehodnocuje - pokusím se tedy ukázat tyto proměny a zvážit, jak může být vnitřní dynamičnost Veltruského myšlení inspirativní pro naše uvažování dnes.
In English
Vetrusky's koncepts mentioned in "Dramatic text as Component of Theatre" (1941), and his view on drama from "Drama as Literature" (1942) as notorious. But almost no attention is given to Veltrusky's later thinking, especially his thought specifically on sound features of text and its stage realisation. These thoughts are developed not only in "Sounds features on text and Acting" (1991), but they are recurrent motife in many of his later texts. Veltrusky is often revising hypotheses from his early writing - in my paper I will demonstrate these changes and show, how could be dynamics of Veltrusky's concept inspiring today.