Z aspektu viny a trestu, recidiva v předmětné trestní věci chyběla jako znak subjektu trestného činu hlavního, avšak dána byla jako obecná přitěžující okolnost na straně pachatele trestného činu účastnického, tj. pomocníka. Dvojí aspekt, založený stejnou faktickou okolností osobní povahy, není stejně právně relevantní v rovině viny a v rovině trestu, zejména nelze absenci takovéhoto znaku u hlavního pachatele bez dalšího nahradit jeho existencí jen u účastníka, se všemi důsledky z toho plynoucími pro jeho trestní odpovědnost.