Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy

ŠEVČÍK, Karel, Karolína PEŠKOVÁ and Tomáš JANKO. Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy (Primary and Lower Secondary School Teachers and the Development of Their Attitudes towards the Curriculum Reform: Three Stories). Lifelong Learning. 2018, vol. 8, No 3, p. 48-75. ISSN 1804-526X.

Basic information

• Original name: Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy
• Name in Czech: Učitelé základních škol a proměna jejich postojů ke kurikulární reformě: tři příběhy
• Name (in English): Primary and Lower Secondary School Teachers and the Development of Their Attitudes towards the Curriculum Reform: Three Stories
• Authors: ŠEVČÍK, Karel (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Karolína PEŠKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Tomáš JANKO (203 Czech Republic, belonging to the institution).
• Edition: Lifelong Learning, 2018, 1804-526X.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14410/18:00101688
• Organization unit: Faculty of Education
• Keywords (in Czech): postoje ke kurikulární reformě; učitelé základní školy; proměna postojů
• Keywords in English: attitudes to the curriculum reform; primary and lower secondary school teachers; change of attitudes
• Tags: Reviewed

Abstract

Cílem studie bylo objasnit, jakým způsobem ovlivnily vlastní prožitky a zkušenosti učitelů spojených s implementací kurikulární reformy jejich postoj k ní. Na základě předcházejícího výzkumu v téže oblasti jsme se rozhodli zaměřit na stav postojů učitelů ve třech stádiích, kdy byly sledovány očekávání učitelů před zavedením samotné reformy; silné momenty během implementace kurikulární reformy do praxe; a výsledné postoje učitelů vůči reformě dnes. Za tímto účelem byly v rámci kvalitativního šetření realizovány případové studie se třemi učiteli působícími na základních školách, kteří byli vybráni na základě jejich odlišných postojových trajektorií. Následná analýza dat pak byla uskutečněna pomocí kvalitativní obsahové analýzy, kdy hlavní metodou sběru dat byly hloubkové rozhovory. Počáteční očekávání všech tří respondentů lze označit za pozitivní, jelikož reformu vnímali jako příležitost k prohloubení výuky, profilaci školy a zvýšení komunikace v kolektivu. Přestože u jednoho z učitelů měly zásadní momenty spojené s implementací reformy kladnou konotaci, a vedli tak k pozitivnímu postoji učitele, u ostatních převažovaly negativní silné momenty. Šlo především o slabou organizační podporu, nenaplnění potenciálu reformy a nedocenění práce učitelů, což následně vyústilo k rezistenci vůči celé reformě a její současné podobě nebo k hledání kompenzačních strategií, které by umožnily učiteli se s reformou vypořádat.

Abstract (in English)

The aim of the study was to clarify the impact of teachers’ own experiences connected to the implementation of the curricular reform on their attitude toward the reform. Based on the previous research in the same field, the authors decided to focus on the state of the teachers’ attitudes during three stages. The analyses dealt with the expectations of teachers before the implementation of the reform; critical moments during the implementation of the reform into praxis; and final teachers’ attitudes toward the reform today. For this purpose, three qualitative case studies were concluded with a focus on three primary school teachers who were chosen based on their different attitudes trajectories. The data which was gathered through the method of in-depth interviews was analysed by means of qualitative content analysis. Initial expectations of all three respondents can be characterized as positive because the reform was perceived as an opportunity to deepen teaching, enable specialization of a certain school, and improve communication among teachers. Even though critical moments of one of the teachers had positive connotations and led to her positive attitude, the other teachers experienced mostly negative moments that included weak organisation support, not fulfilling the potential of the reform, and underappreciation of teachers’ work. The negative moments led to the resistance toward the whole reform and its current form or to the search for compensation strategies which would allow the teacher to cope with the reform as it is.

Links

• GA15-05122S, research and development project: Name: Mezi akceptací a resistencí: Vnímání kurikulárních změn učiteli v období deseti let implementace reformy

Investor: Czech Science Foundation, Between acceptance and resistance: Teachers' perceptions of curriculum changes 10 years into the reform implementation