Prokinetika a jejich využití v gastroenterologii

DOLINA, Jiří, Aleš HEP, Lumír KUNOVSKÝ and Štefan KONEČNÝ. Prokinetika a jejich využití v gastroenterologii (Prokinetics and their use in gastroenterology). Vnitřní lékařství. Brno: Facta Medica, 2018, vol. 64, No 6, p. 673-678. ISSN 0042-773X.

Basic information

• Original name: Prokinetika a jejich využití v gastroenterologii
• Name (in English): Prokinetics and their use in gastroenterology
• Authors: DOLINA, Jiří (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Aleš HEP (203 Czech Republic, belonging to the institution), Lumír KUNOVSKÝ (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Štefan KONEČNÝ (703 Slovakia, belonging to the institution).
• Edition: Vnitřní lékařství, Brno, Facta Medica, 2018, 0042-773X.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 30219 Gastroenterology and hepatology
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14110/18:00106079
• Organization unit: Faculty of Medicine
• Keywords (in Czech): dysmotilita trávicího traktu; gastroparéza; obstipace; refluxní nemoc jícnu; syndrom střevní pseudoobstrukce
• Keywords in English: gastroesophageal reflux disease; gastrointestinal dysmotility; gastroparesis; intestinal pseudo-obstruction; obstipation
• Tags: rivok
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Poruchy motility trávicího traktu se promítají do klinické medicíny nejen prostřednictvím funkčních poruch, ale rovněž i jako primární organické jednotky nebo v podobě sekundárních projevů jiných nemocí a fyzikálně-chemických vlivů. Sofistikované diagnostické metody posledních let a bazální výzkum na poli motility trávicího traktu zaznamenávají významný rozvoj. Kauzální léčba poruch motility prokinetiky je však stále v pozadí. Řada nových účinných preparátů byla stažena z trhu pro svoje výrazné nežádoucí účinky, u dalších je jejich působení omezeno jednotlivým oddílem trávicího traktu (GIT), např. pouze na žaludek nebo střevo. V článku je uveden přehled indikací prokinetik s účinkem u vybraných patologických stavů. Kromě izolovaného podávání prokinetik se mohou uplatnit rovněž v kombinacích s dalšími léky, např. v rámci léčby refluxní choroby jícnu s inhibitory protonové pumpy. V současné době neexistuje prokinetikum tzv. zlatého standardu, které by globálně terapeuticky a při tom kauzálně zasáhlo tak složitý patofyziologický řetězec dysmotility GIT. Stále jsou hledána nová farmaka s příznivým efektem na poruchy propulzní aktivity, která by při zachování prokinetického efektu po celé délce GIT zároveň nevykazovala vedlejší nebo nežádoucí účinky. Přístup k nemocným je i v tomto případě nutný individualizovat dle prokázaného typu poruchy motility.

Abstract (in English)

Gastrointestinal motility disorders are reflected in clinical medicine not only in the form of functional disorders but also as primary organic units or secondary manifestations of other diseases and physicochemical effects. Recent sophisticated diagnostic methods and basic research in the field of digestive tract motility have shown significant development. However, causal treatment of prokinetic motility disorders is still marginalized. A number of new effective drugs have been withdrawn from the market due to their significant side effects. The efficacy of others is limited to individual parts of the gastrointestinal tract (GIT), e.g. only the stomach or the intestine. The article presents an overview of prokinetic indications with an effect on selected pathological conditions. In addition to isolated administering of prokinetics, they can also be used in combination with other drugs, for example in the treatment of gastroesophageal reflux disease with proton pump inhibitors. There is currently no “gold standard” prokinetic, which would globally therapeutically and, at the same time, causally affect such a complicated pathophysiological chain of GIT dysmotility. There is ongoing research to develop new drugs with a beneficial effect on the propulsion activity disorder which, while maintaining a prokinetic effect over the full length of the GIT, would not show any adverse or side effects. Patient access in this case needs to be individualized according to the proven type of motility disorder.