Příčina, diagnostika, klasifikace defektů nosu a historie rekonstrukce nosu

DVOŘÁK, Zdeněk, Michaela HEROUTOVÁ, SUKOP ANDREJ a Jiří VESELÝ. Příčina, diagnostika, klasifikace defektů nosu a historie rekonstrukce nosu. Otorinolaryngologie a foniatrie. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, roč. 67, č. 4, s. 95-99. ISSN 1210-7867. 2018.

Základní údaje

• Originální název: Příčina, diagnostika, klasifikace defektů nosu a historie rekonstrukce nosu
• Název anglicky: The Etiology, Diagnostics, Nasal Defects Classification and History of Nasal Reconstruction
• Autoři: DVOŘÁK, Zdeněk (203 Česká republika, garant, domácí), Michaela HEROUTOVÁ (703 Slovensko), SUKOP ANDREJ a Jiří VESELÝ (203 Česká republika).
• Vydání: Otorinolaryngologie a foniatrie, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2018, 1210-7867.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30212 Surgery
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/18:00106271
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: Rekonstrukční chirurgie; získané nosní deformity; nosní chirurgie; klasifikace; historické aspekty
• Klíčová slova anglicky: Reconstructive Surgery; Acquired nasal deformities; nasal surgery; Classification; Historical Aspects
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Příčinou ztráty části nosu je nejčastěji onkologická resekce nebo úraz. Ostatní příčiny se vyskytují marginálně. Základem diagnostiky je přesné určení rozsahu defektu jednotlivých vrstev stěny nosu – výstelky, skeletu nosu a kožního krytu. Klasifikování defektu nosu pak předurčuje následný rozsah a operační taktiku rekonstrukce. Cílem rekonstrukce je dosáhnou dobrého funkčního a estetického výsledku. Evoluce rekonstrukce nosu sledovala 3 základní proudy – indickou plastiku z čela, italskou plastiku z paže a francouzskou techniku z tváře. Z uvedených metod se nejvíce osvědčil koncept rekonstrukce paramediánním lalokem z čela. Za zakladatele moderní rekonstrukce nosu lze považovat 3 americké chirurgy – Millarda, Burgeta a Menicka. Jejich práce z konce 20. století zásadně změnily koncept rekonstrukce nosu.

Anotace anglicky

The most common cause of nose loss is an oncological resection or injury. Other causes occur marginally. The basis of diagnostics is exact determination of the extent of the defect of individual nasal layers - the internal lining, the nasal framework and the skin coverage. Classification of the nose defect determines the extent and surgical tactics of reconstruction. The goal of the reconstruction is to achieve a good functional and aesthetic result. The evolution of nose reconstruction has followed three basic streams - the Indian method of the forehead, the Italian method from the arm and the French method of the lateral cheek. From these methods, the concept of paramedian forehead flap reconstruction proved to be the most successful. Three American surgeons - Millard, Burget, and Menicka are considered to be the founders of the modern reconstruction of the nose. Their work at the end of the 20th century has fundamentally changed the concept of nasal reconstruction.