Slovenské stranické zemětřesení 2016. Pomohla by malá volební reforma?1 Daniel Kerekes - Michal Pink2 - Jakub Šedo Katedra politologie, Masarykova univerzita, Brno, CR The Slovak 2016 Party System Earthquake. Could a Slight Electoral Reform Help? The article estimates seat distribution among political parties in Slovakia's Parliament using the most recent electoral outcomes and varying a constituency magnitude and a seat distribution formula. The goal of the article is to discuss introducing possible minor reforms of the electoral system with the aim to eliminate party system fragmentation and to reinforce governing efficiency. Consideration is given to the historical evolution of the electoral system and past amendment proposals. Results demonstrate that minor electoral reform would not by itself lead to the desired changes in the party system. In an endeavour to reduce the number of political parties in the Parliament, a change of at least two aspects of the electoral systems would be necessary - seat distribution formula and constituency magnitude. Sociológia 2019, Vol. 51 (No. 1: 64-83) https://doi.Org/10.31577/sociologia.2019.51.1.4 Key words: Seat distribution; party system fragmentation; electoral reform; election; Slovakia Úvod Jedním ze základních rysů plně soutěživého liberálně-demokratického režimu jsou pravidelně se opakující svobodné volby. Takové volby se uskutečnily na počátku března 2016 na Slovensku v jeho novodobé historii již posedmé. Navázaly tak na předchozí řadu národních voleb, které pravidelně poskytují legitimitu Národní radě Slovenské republiky, národnímu parlamentu, kterému je odpověděná vláda. Ve srovnání s předchozími volbami však došlo k celé řadě nových a zajímavých výstupů. Do voleného sboru zasedlo osm politických stran, z toho tři nově vzniklé. Současně parlament opustila KDH, která nedokázala překonat 5% omezovači klauzuli3. Tuto politickou stranu, která ve slovenském prostředí posledních 25 let představovala prvek relativní stability, potkal ji stejný osud jako v roce 2012 SNS, která se rovněž dostala mimo národní parlament. Volby v roce 2016 sice vyhrála do té doby vládní strana SMER-SD, ale vzhledem ke zisku 28,28 % hlasů nezískala ani třetinu mandátů a musela vstoupit do koaličního vyjednávání. Vládu nakonec sestavila skupina čtyř hodnotově rozdílných stran, které spolu v předvolebním období soupeřily Text byl zpracován v rámci projektu specifického výzkumu Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Aktuální problémy politologického výzkumu V. 2 Korešpondencia: Ing. Mgr. Daniel Kerekeš, doc. Mgr. Michal Pink, PhD., Mgr. Jakub Sedo, PhD., Katedra Politologie, Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, 602 00 Brno, Česká republika. Email: kerekes@mail.muni.cz; pink@fss.muni.cz; sedo@fss.muni.cz 3 Slovensky volebné kvórum. 64 Sociológia 51, 2019, č. 1 o přízeň voličů, případně se dlouhodobě vůči vládnoucímu straně SMER-SD vymezovaly. Slovenská republika je jednou z mála zemí Evropy, které v rámci svého volebního systému nevyužívají více volebních obvodů. Přítomnost volebních obvodů, jejich počet a velikost přitom tvoří významný aspekt vztahu volebního systému se systémem stranickým. V podstatě jediným aspektem volebního systému, který v současnosti zajišťuje určitou integritu a stabilitu systému politických stran, je uzavírací klauzule. Otázkou však je, do jaké míry sama klauzule dokáže plnit integrační funkci a generovat výsledky, které zajistí stabilitu stranického systému a akceschopnost vládnutí. Diskuse o tom, zda má volební systém zajišťovat reprezentativitu nebo raději stabilitu stranického systému a akceschopnost vládnutí, je v politické vědě přítomna již od založení duvergerovské tradice4. V návaznosti na to se bude tento text zabývat otázkou, jak by případně dopadl přepočet hlasů na mandáty za jiných pravidel poměrného zastoupení kandidátních listin, případně zda existuje cesta, která by vedla k menší fragmentaci stranického systému, případně omezení zastoupení krajních politických stran s minimální schopností vládnout. Cílem předloženého textu je tak prozkoumat možnosti malé volební reformy v podobě zavedení volebních obvodů a/nebo změny přepočítávací formule. Poukázáno bude především na proměnlivé postavení vítězné strany a posilování, případně eliminace, krajní pravice a populistů. Inspiraci si text bere z velké řady již publikovaných textů, které se po dlouhé období zabývají celou řadou zemí, kde se o volební reformě vážně uvažuje nebo již byla realizována. V evropském prostředí je jsou to např. jedna ze soudních zemí Slovenska, Česká republika, kde se v posledních dvou desetiletích věnovalo hodně prostoru diskuzím o volebních reformách a jejich možných dopadech. (Lebeda 2000; Šedo 2009; Charvát 2015) Dále se v evropském prostředí jedná především o Itálii, o které je možné najít texty podrobněji popisující jednotlivé změny tamějšího volebního systému. (Dunleavy -Margetts 1995; Donovan 1995) Základním datovým vstupem tohoto textu jsou samotné volební výsledky zveřejněné statistickým úřadem, se kterými se dále pracuje a pomocí úprav a modelových přepočtů se odchází k jednotlivým závěrům. Autoři na tomto místě uvádějí, že jsou si vědomi nejen technických stránek volebního systému (především samotného přepočtu hlasů na mandáty pomocí různých pravidel), ale vnímají i možný psychologický efekt samotného hlasování. Při svých úvahách však vždy vycházejí z pravidel poměrného zastoupení, a proto Politologická tradice zabývající se stranickými systémy a vztahy mezi stranickými systémy a systémy volebními. Pojmenovaná po francouzském politologovi Maurice Duvergerovi. Sociológia 51, 2019, č. 1 65 považují psychologický efekt za méně „senzitivní" než právě demonstrovanou technickou stránku vnitřních pravidel. Volby 2016 v prostředí slovenské politiky První březnovou sobotu v roce 2016 měli slovenští voliči možnost hlasovat pro jednotlivé kandidátní listiny. Volební výsledky pak ovšem přinesly řadu překvapení nejen pro většinu zúčastněných. První pozici s výsledkem 28,28 % obsadila strana SMER-SD, které měla za sebou čtyři roky jednobarevné většinové vlády. Na druhém místě se s velkým odstupem umístila strana SaS, která získala 12,10 %, následovaná hnutím OĽaNO-NOVA, kterému odevzdalo svůj platný hlas 11,02 % oprávněných voličů. Další politické strany však představují zmiňovaná „překvapení". Po čtyřech letech mimo parlament se SNS podařilo oslovit dostatečné množství voličů a se ziskem 8,64 % se opět zařadila do skupiny parlamentních stran. S podobným ziskem (8,04 %) se do parlamentu prosadila také krajně pravicová strana Kotleba - ĽSNS, která v předchozím období na celonárodní úrovni představovala marginální politický subjekt. Její předseda však v roce 2013 stanul včele jednoho z osmi samosprávných krajů Slovenska. Strana je charakteristická vyhraněným postojem k evropské integraci, obdivu nedemokratického Slovenska v době druhé světové války a celou řadou prvků populistického stylu. Za touto novou stranou se umístilo další hnutí populistického charakteru bez předchozí zkušenosti s parlamentním zastoupením SME RODINA (6,62 %), které je velice těžko zařaditelné z hlediska hodnotového rámce. Svými prvky kampaně se však nejvíce blíží populistické kandidátní listině, která se vymezuje vůči všem. Na posledních dvou místech nad pětiprocentní hranicí se nakonec umístila politická strana MOST-HID (6,50 %) a Sieť, politická strana vzniká v roce 2014 s velkými ambicemi5. Pod pětiprocentní omezovači hranicí naopak zůstalo KDH, politické hnutí předchozích 25 let slovenské politiky. Celkem se voleb dle údajů statistického úřadu účastnilo 59,82 % oprávněných voličů. Bezprostředně po volbách začala jednání politických stran o budoucí vládě. I přes počáteční náznaky široké koalice bez vítězného SMER-SD se nakonec utvořila koalice čtyř stran (SMER-SD, SNS, MOST-HÍD a Sieť), ve které se potkaly politické strany s rozdílným hodnotovým zaměřením a v některých případech i hodně odlišným programem. MOST-HID, strana, která čerpá podporu především v etnicky smíšených regionech, dokázala najít společnou cestu se SNS, politickou stranou, která byla v předchozích letech známa svými útoky a vymezením se právě vůči etnickým Maďarům. Dle květnového průzkumu agentury Focus měla Sieť 13,3 %. (Slosiarik 2016) 66 Sociológia 51, 2019, č. 1 Tabulka č. 1: Volební výsledky NRSR 2016 Strana Počet hlasů % Mandáty SMER-SD 737481 28,28 49 SaS 315558 12,10 21 OĽaNO-NOVA 287611 11,02 19 SNS 225386 8,64 15 Kotleba-ĽSNS 209779 8,04 14 SME RODINA 172860 6,62 11 MOST-HÍD 169593 6,50 11 Sieť 146205 5,60 10 KDH 128908 4,94 0 SMK-MKP 105495 4,04 0 Zdroj: Statistický úřad SROV. Nově vzniklá Sieť, která se vymezovala vůči vládě Roberta Fica, se do 48 hodin po volbách dokázala se svým hlavním rivalem dohodnout na vládě, což byl ovšem také začátek jejího konce. V momentě psaní textu se preference Sietě pohybují okolo 1 % a funkčně se již nejedná o politickou stranu. Ze 150 mandátů tak 25 obsadili představitelé kandidátních listin, které nemají žádný koaliční potenciál, případně do vlády ani nemají vážný zájem vstoupit. Na místě je také otázka, zda do této skupiny nepatří i OĽaNO-NOVA s dalšími 19 poslanci. Jakékoliv další vládnutí a hledání podpory mezi poslanci proto vyžaduje ve slovenském prostředí od roku 2016 specifické schopnosti a dovednosti. Volební systém na Slovensku a jeho reformy Základy volebního systému pro volby do Národní rady Slovenské republiky byly položeny těsně po Sametové revoluci v roce 19906. Je vcelku paradoxní, že tak důležitý právní akt, jakým je volební zákon pro volby do legislativního tělesa (ačkoli šlo jen o státní parlament), nebyl návrhem vládním, ale poslaneckým. Návrh zákona, který byl přijat a ve sbírce zákonů publikován s číslem 80/1990, předložili poslanci Bakiča, Blažejova, Barilla, Svihorík, Volka a Zászlós. Navrhovatelé v důvodové zprávě deklarovali, že návrh čerpá z hlediska hmotného i procesního především z třeťorepublikového volebního zákona (67/1946 Sb.) a z volebního zákona pro volby do Slovenské národní rady ze 70. let (55/1971 Sb.). V letech 1990 a 1992 šlo o volby do Slovenské národní rady coby státního parlamentu v rámci federace. Souběžně se volilo i do federálního parlamentu. Sociológia 51, 2019, č. 1 67 Základní rysy tak slovenský volební systém přejal z výše zmíněného zákona č. 67/1946 Sb., dle kterého byly provedeny poslední svobodné volby před změnou režimu. Volební systém tak navázal na prvorepublikovou tradici proporčního systému. Na rozdíl od původního zákona, který Slovensko dělil na devět obvodů, nová volební norma znala čtyři volební obvody (obdobně jako zákon č. 47/1990 Sb. o volbách do Federálního shromáždění). Ze zákona č. 67/1946 Sb. se však přejal způsob přerozdělování mandátů mezi obvody. Užívala se Hareova kvóta7 zaokrouhlená na celé číslo, přičemž nepřerozdělené mandáty připadaly obvodům s nejvyšším zbytkem po dělení. Obdobně byl přejatý i způsob přerozdělování mandátů stranám v obvodech. Také se užívala Hareova kvóta zaokrouhlená dolů na celé číslo a mandáty nepřerozdělené v prvním skrutiniu postupovaly do druhého, kde se rozdělovaly na celonárodní úrovni podle zbytků hlasů z prvního skrutínia. Ve druhém skrutiniu, obdobně jako v zákoně č. 67/1946 Sb., se už užívala Hagenbach-Bischoffova kvóta8 zaokrouhlená na celé číslo9. Nerozdělené mandáty ve druhém skrutiniu se přidělovaly stranám s nejvyšším absolutním zbytkem10. Nový slovenský volební systém tak navázal nejen na třetirepublikový systém, ale celkově na prvorepublikovou tradici přerozdělování mandátů. Zásadním rozdílem oproti československé tradici byla uzavírací klauzule. Návrh volebního zákona obsahoval dvě varianty, tříprocentní a pětiprocentní. Zákonodárce nakonec zvolil nižší hranici, ačkoli volební systémy pro volby do České národní rady a federální Sněmovny lidu už obsahovaly klauzuli pětiprocentní. V letech 1990 až 1998 prošel volební zákon několika novelizacemi. Šlo převážně o legislativně-technické záležitosti (vypuštění adjektiv "socialistický", rozdělení federace apod.)11 a o způsob nastupování náhradníků12. Největším zásahem do systému samotného byla novelizace před volbami v roce 1992. Vláda spolu s technicko-legislativními úpravami prosadila i zvýšení uzavírací Hareova kvóta se počítá dle vzorce V/S, kde V je součet platných hlasů odevzdaných pro strany postupující do skrutínia a S je počet obsazovaných mandátů. Kvóta, jednoduše řečeno, představuje „cenu mandátu". Strana ve skrutiniu obdrží tolik mandátů, kolikrát se kvóta vejde do počtu hlasů pro stranu. Hagenbach-Bischoffova kvóta se počítá dle vzorce V/(S+1), kde V je součet platných hlasů odevzdaných pro strany postupující do skrutínia a S je počet obsazovaných mandátu. Účelem připočtení jednotky k počtu mandátu je snížení „ceny mandátu", a teda přerozdělení většího počtu mandátů v jednom skrutiniu. Hagenbach-Bischoffova kvóta, jednoduše řečeno, představuje levnější „cenu mandátu". Strana ve skrutiniu obdrží tolik mandátů, kolikrát se kvóta vejde do počtu hlasů pro stranu. Nevýhodou kvóty je, že v jednom skrutiniu diky nižší „ceně mandátu" může rozdělit o jeden mandát víc, než se skutečně rozděluje. 9 V zákoně č. 67/1946 Sb. se při přerozdělování mandátu mezi obvody nezaokrouhlovala kvóta. Při přerozdělování mandátu stranám v rámci obvodů se zaokrouhlovalo dolů. Ve druhém skrutiniu se kvóta zaokrouhlovala také dolů. Zbytek hlasů, který zůstane po dělení počtu hlasů pro stranu kvótou, tj. hlasy, za které již strana neobdržela mandát. 11 Zákon č. 104/1992 Sb. a zákon č. 157/1994 Z.z. 12 Zákon č. 518/1992 Sb. a zákon č. 81/1995 Z.z. 68 Sociológia 51, 2019, č. 1 klauzule pro vstup subjektu do parlamentu na pět procent . V roce 1997 poslanci za SDĽ předložili do parlamentu návrh na zavedení osmi volebních obvodů namísto tehdejších čtyř. Návrh však nezískal podporu. Nejvýraznější a politicky nej kontroverznější změna systému přišla před volbami v roce 1998 z dílny HZDS. Kromě toho, že se změnily podmínky pro kandidaturu v koalici nebo způsob nastupování náhradníků, zavedl se jeden celostátní volební obvod. Původní první skrutinium s Hareovou kvótou na úrovni volebních obvodů ze systému vypadlo a mandáty se tak začaly rozdělovat až na národní úrovni Hagenbach-Bischoffovou kvótou zaokrouhlenou na celé číslo. Zatímco do voleb v roce 1998 byly snahy o změnu volebního systému spíše sporadické, po zmíněných volbách se už návrhy na změnu volebního zákona objevují v parlamentu poměrně často. Již v roce 1999 vládní strany skrz poslanecký návrh navracejí podmínky pro kandidaturu v koalici do původní podoby14. Na návrat ke čtyřem volebním obvodům již ale nebyla dostatečná politická vůle. V lednu 2001 se zase poslanec za SDĽ Robert Fico neúspěšně pokouší navýšit uzavírací klauzuli na 7 % (resp. 14 % pro dvoukoalici a 21 % pro troj koalici). V dubnu 2001 se poslanci SDĽ, SOP a SDK pokoušejí o návrat ke čtyřem volebním obvodům. Jejich návrh obsahoval i jiné změny (např. snížení uzavírací klauzule pro preferenční hlasování z deseti na tři procenta, zkrácení volební kampaně či skládání volební kauce), avšak neprošel prvním čtením. Poslanec Galbavý za SDK se v roce 2002 pokouší o zavedení možnosti nezávislé kandidatury. Kandidát by musel nasbírat tisíc podpisů a křeslo by obdržel v případě překročení tříprocentní klauzule. Návrh opět neobstál v prvním čtení. V roce 2004 se na základě návrhu vlády volební zákon novelizoval znovu15. Změnily se určité procesní aspekty, ale samotná podstata systému zůstala nezměněna. Do zákona přibylo korespondenční hlasování, klauzule při preferenčních hlasech se snížila na tři procenta a náhradníci na neobsazené mandáty již nastupují podle pořadí na kandidátce. Po volbách v roce 2004 se ve snahách změnit volební systém vyznamenali především poslanci HZDS. Už v září 2004 poslanec Cabaj požadoval, aby náhradníci na uvolněné mandáty nastupovali s ohledem na jejich odbornost. Návrh neprošel paradoxně až třetím čtením. V roce 2005 poslanec Ziak předložil návrh zákona, který by volební systém změnil na kombinovaný. Pětasedmdesát poslanců by se volilo původním systémem a dalších 75 semi- Zákon č. 104/1992 Sb. Zákon č. 223/1999 Z.z. Zákon č. 333/2004 Z.z. Sociológia 51, 2019, č. 1 69 proporčním. Semiproporční část by měla osm volebních obvodů, volič by disponoval tolika hlasy, kolik je v obvodu mandátů a hlasy by nemohl kumulovat obdobně jako ve volbách do obecních a krajských zastupitelstev. Návrh neprošel prvním čtením. O pololetí později Cabajovy straničtí kolegové požadovali změnu systému na jednokolový většinový se 150 obvody. Návrh také neprošel prvním čtením. Volební zákon ještě prošel některými technicko-legislativními změnami bez vlivu na systém samotný16. Po volbách v roce 2010 převzali pomyslnou štafetu po HZDS Obyčajní ľudia (ve volebním období 2010 až 2012 ještě poslanci zvoleni na kandidátce SaS). V jednom ze svých návrhů se dožadovali zavedení tzv. nezávislé kandidátní listiny. Na ní by byli zapsáni všichni kandidáti, kteří by vybrali 5000 podpisů a složili zálohu 100 eur. Aby tato kandidátní listina získala mandáty, musela by překročit pětiprocentní uzavírací klauzuli. Následně by se mandáty přidělovaly dle zisku preferenčních hlasů bez uplatňování uzavírací klauzule. V praxi by takový návrh znamenal přechod ke kombinovanému systému (část poslanců volena proporčním systémem a část většinovým, resp. semiproporč-ným). Obyčajní ľudia se dále domáhali zrušení financování politických stran, úplného zákazu vedení předvolebních kampaní či toho, aby tzv. incumbenti (zvolení poslanci) museli obsazovat poslední místa kandidátních listin. Žádný z těchto návrhů neprošel prvním čtením. V roce 2013 se do parlamentu dostal tzv. volební kodex. Šlo o vládní návrh zákona, který měl sjednotit volební legislativu pro všechny typy voleb na Slovensku. Návrh sice změnil některé procesní záležitosti, do materiální stránky volebního systému pro parlamentní volby ale nezasáhl. V legislativním procesu se ke kodexu objevilo několik pozměňovacích návrhů. Někteří poslanci SDKU, KDH a OĽaNO se dožadovali zavedení osmi volebních obvodů. Někteří poslanci OĽaNO, SaS a nezařazení se dožadovali snížení omezovači klauzule pro preferenční hlasování (na dva nebo jedno procento), příp. jeho úplného zrušení. Zajímavý návrh přišel od poslanců SaS, SDKU a OĽaNO, kteří navrhovali změnu přerozdělování mandátů na volební dělitel Sainte-Laguě17 (0,5; 1,5; 2,5; ...). Žádný z těchto pozměňovacích návrhů však nebyl schválen. Samotný volební kodex byl přijat a publikován ve sbírce zákonů pod číslem 180/2014. Lze konstatovat, že slovenský volební systém od svého vzniku neprošel výraznějšími změnami a směřoval spíše ke stabilizaci. Přestože volební legislativa prošla mnoha novelizacemi, zpravidla šlo o legislativně-technické změny, případně změny na procesní stránce. Nej většími zásahy do systému Zákony č. 464/2005 Z.z.; č. 192/2007 Z.z.; č. 58/2010 Z.z. a č. 266/2010 Z.z. 17 Zisky hlasu jednotlivých stran jsou postupně děleny řadou čísel 1, 3, 5, ... (nebo 0,5; 1,5; 2,5; ...). Mandáty jsou přikazovány těm stranám, které mají největší dělence. Dělitel Sainte-Laguě velmi mírně favorizuje spíše malé strany. 70 Sociológia 51, 2019, č. 1 byly zvýšení volební klauzule ze tří na pět procent před volbami v roce 1992 a snížení počtu volebních obvodů ze čtyř najeden před volbami v roce 1998. Počet volebních obvodů, způsob nastupování náhradníků a možnost nezávislé kandidatury byly za posledních dvacet pět let nej žhavějšími tématy ve vztahu k volebnímu zákonu. Nej vážnějších systémových změn se dožadovali HZDS a Obyčajní ľudia, jejichž návrhy měly vést k posílení většinových prvků. Na prosazení většinových prvků do systému ale nikdy neexistovala široká politická shoda. Volební výsledky, mandáty a jejich možný přepočet Nyní se již dostáváme k samotnému jádru textu a alternativním variantám přepočtu odevzdaných hlasů na mandáty. Hned na začátku jsou zobrazené možnosti proměny volební formule při zachování jednoho volebního obvodu, tak je tomu nyní. Pouze se současný přepočet hlasů provede pomocí volebního dělitele a v jednom kole tak bude rozděleno všech 150 křesel. Při zachování jednoho celostátního volebního obvodu změny přepočtu hlasů na mandáty vedou jen k minimálním rozdílům. Pouze formule, které jsou nejvíce nepříznivé pro malé strany, vedly k přesunu jednoho až dvou mandátů k nej silnější straně. Další možnost představuje právě práce s volebním obvodem, tedy jednou ze tří základních proměnných poměrných volebních systémů. (Lebeda 2001) Rozdělení země do čtyř volebních obvodů v hranicích krajů existujících do roku 1990 by znamenalo vytvoření tří velmi velkých obvodů (M > 40) a jednoho velkého (Bratislava s 15 mandáty). Podrobné rozdělení mandátů ukazuje tabulka č. 3., kde rozdíly mezi jednotlivými variantami jsou stále minimální, pouze Imperialiho a Huntington-Hillův dělitel významněji posilují SMER-SD, v obou případech na úkor některých z pětice nejmenších parlamentních stran. Podobně jako v předchozím případě lze využít i rozdělení země do čtyř volebních obvodů v hranicích NUTS 2. To by znamenalo zvětšení nejmenšího volebního obvodu, a naopak by se mírně zmenšila homogenita ve velikosti ostatních obvodů. Podobně jako v minulém případě jsou rozdíly ve výsledcích s výjimkou Imperialiho a Huntington-Hillova dělitele minimální, o něco výrazněji ve prospěch SMER-SD ve srovnání se současným stavem působí D'Hond-tův dělitel, v modifikované i nemodifikované variantě. Sociológia 51, 2019, č. 1 71 Tabulka č. 2: Jeden celostátní volební obvod OĽaNO SME MOST RODINA ^a SNS SMER-SD ĽSNS Sieť SaS Reálný zisk mandátů 19 11 11 15 49 14 10 21 Dělitel D'Hondtls 19 11 11 15 50 14 9 21 Dělitel Sainte Laguě19 19 11 11 15 49 14 10 21 Dělitel Imperiali20 19 11 11 15 51 13 9 21 Dánský dělitel21 19 11 11 15 49 14 10 21 Modif. D'Hondť2 19 11 11 15 49 14 10 21 Modif. Sainte-Laguě23 19 11 11 15 49 14 10 21 Huntington-Hill24 19 11 11 15 50 14 9 21 Hare+Hare25 19 11 11 15 49 14 10 21 Hagenbach- Bischoff+Hagenbach- 19 11 11 15 49 14 10 21 Bischoff26 Imperiali+Imperiali27 19 11 11 15 49 14 10 21 Zdroj: Statistický úřad SR a vlastni přepočty. 18 Zisky hlasů jednotlivých stran jsou postupně děleny řadou čísel 1, 2, 3, ... Mandáty jsou přikazovány těm stranám, které mají největší dělence. Dělitel D'Hondt mírně favorizuje spíše velké strany na úkor malých. 19 Viz. poznámka pod čarou č. 17. 20 Zisky hlasu jednotlivých stran jsou postupně děleny řadou čísel 1; 1,5; 2; 2,5; 3; 3,5 ... Mandáty jsou přikazovány těm stranám, které mají největší dělence. Dělitel Imperiali favorizuje spíše velké strany na úkor malých. 21 Zisky hlasu jednotlivých stran jsou postupně děleny řadou čísel 1, 4, 7, 10 ... Mandáty jsou přikazovány těm stranám, které mají největší dělence. Dánsky dělitel favorizuje malé strany na úkor velkých. 22 Zisky hlasů jednotlivých stran jsou postupně děleny řadou čísel 1,41; 2; 3; ... Mandáty jsou přikazovány těm stranám, které mají největší dělence. Modifikovaný dělitel D'Hondt favorizuje spíše velké strany na úkor malých. Modifikace spočívá v úpravě prvního dělitele z 1 na druhou odmocninu dvojky. Účelem modifikace je znesnadnit malým stranám zisk prvního mandátu. 23 Zisky hlasů jednotlivých stran jsou postupně děleny řadou čísel 1,41; 3; 5; ... Mandáty jsou přikazovány těm stranám, které mají největší dělence. Modifikace spočívá v úpravě prvního dělitele z 1 na druhou odmocninu dvojky. Účelem modifikace je znesnadnit malým stranám zisk prvního mandátu. 24 Zisky hlasů jednotlivých stran jsou postupně děleny řadou čísel V[l*(l+1)], V[2*(2+l)], V[3*(3+l)], ... Mandáty jsou přikazovány těm stranám, které mají největší dělence. Huntington-Hillův dělitel mírně favorizuje spíše velké strany na úkor malých. 25 První skrutinium na úrovni obvodu + druhé skrutinium na národní úrovni. Víc o metodě viz. poznámka pod čarou č. 7. 26 První skrutinium na úrovni obvodu + druhé skrutinium na národní úrovni. Víc o metodě viz. poznámka pod čarou č. 8. 27 První skrutinium na úrovni obvodu + druhé skrutinium na národní úrovni. Imeprialiho kvóta se počítá dle vzorce V/(S+2), kde V je součet platných hlasů odevzdaných pro strany postupující do skrutínia a S je počet obsazovaných mandátu. Účelem připočtení dvojky k počtu mandátu je snížení „ceny mandátu", a tedy přerozdělení většího počtu mandátů v jednom skrutiniu. Imperialiho kvóta, jednoduše řečeno, představuje levnější „cenu mandátu". Strana ve skrutiniu obdrží tolik mandátů, kolikrát se kvóta vejde do počtu hlasů pro stranu. Nevýhodou kvóty je, že v jednom skrutiniu diky nižší „ceně mandátu" může rozdělit více, než se skutečně rozděluje. 72 Sociológia 51, 2019, č. 1 Tabulkač. 3: Čtyři volební obvody v hranicích krajů z roku 1960 OĽaNO SME RODINA MOST SNS SMER-SD ĽSNS Sieť SaS Reálný zisk mandátů 19 H 11 15 49 14 10 21 Dělitel D'Hondt 19 11 10 15 51 13 9 22 Dělitel Sainte Laguě 18 H 12 15 49 14 10 21 Dělitel Imperiali 20 9 13 57 13 9 22 Dánský dělitel 18 H 13 15 48 14 10 21 Modif. D'Hondt 19 11 10 14 52 13 9 22 Modif. Sainte Laguě 18 11 12 15 49 13 10 22 Huntington-Hill 20 11 9 13 54 13 7 23 Hare+Hare 19 11 11 15 49 14 10 21 Hagenbach-Bischoff+Hagenbach-Bischoff 19 " 11 15 50 14 9 21 Imperiali+Imperiali 19 12 11 15 50 13 9 21 Zdroj: Statistický úřad SR a vlastni přepočty. Tabulka č. 4: Čtyři volební obvody v hranicích NUTS 2 OĽaNO SME RODINA MOST SNS SMER-SD ĽSNS Sieť SaS Reálný zisk mandátů 19 11 11 15 49 14 10 21 Dělitel D'Hondt 19 11 10 14 53 13 9 21 Dělitel Sainte Laguě 18 12 11 15 49 14 10 21 Dělitel Imperiali 19 9 9 14 58 12 7 22 Dánský dělitel 18 12 11 15 49 14 10 21 Modif. D'Hondt 20 11 10 14 53 12 9 21 Modif. Sainte Laguě 18 12 11 15 49 14 10 21 Huntington-Hill 18 10 10 14 56 13 7 22 Hare+Hare 19 11 11 15 49 14 10 21 Hagenbach-Bischoff+Hagenbach-Bischoff 19 11 11 15 49 14 10 21 Imperiali+Imperiali 19 11 11 15 50 14 9 21 Zdroj: Statistický úřad SR a vlastni přepočty Podobně jako v českém případě se nabízí možnost využití stávajících samosprávných krajů jako základu pro rozdělení Slovenska na volební obvody by znamenalo vznik osmi velkých obvodů s podobnou velikostí (16 - 21 mandátů, průměrně 18,75 na obvod). Rozdíly ve výsledcích se v takovém Sociológia 51, 2019, č. 1 73 prípade začínají zvětšovat, zejména se posiluje působení čtveřice dělitelů, které nejsou výhodné pro malé strany (Imperiáli, Huntington-Hill a obě varianty D'Hondtova dělitele). Zajímavě se vyvíjí výsledky OĽaNO-NOVA, která si mírně polepšuje ve většině výpočtů, a to jak těch, které by měly pomoci velkým stranám, tak v těch, které by měly být příznivé spíše pro menší strany. Tabulka č. 5: Osm volebních obvodů v hranicích samosprávných krajů OĽaNO SME RODINA MOST SNS SMER-SD ĽSNS Sieť SaS Reálný zisk mandátů 19 11 11 15 49 14 10 21 Dělitel D'Hondt 21 9 10 14 55 12 8 21 Dělitel Sainte Laguě 20 10 11 15 49 14 10 21 Dělitel Imperiali 21 7 8 13 67 10 4 20 Dánský dělitel 19 10 13 15 48 15 10 20 Modif. D'Hondt 22 9 11 14 56 13 4 21 Modif. Sainte Laguě 20 10 11 15 49 14 10 21 Huntington-Hill 21 8 9 14 60 12 5 21 Hare+Hare 19 11 11 15 49 14 10 21 Hagenbach- Bischoff+Hagenbach- 19 11 11 15 50 14 9 21 Bischoff Imperiali+Imperiali 19 10 11 15 52 13 9 21 Zdroj: Statistický úřad SR a vlastni přepočty Další sledovanou možností je rozdělení Slovenska na 12 volebních obvodů v hranicích (přibližně)28 odpovídajících návrhu na územní členění Slovenska, který neúspěšně prosazovala na přelomu tisíciletí Dzurindova vláda. Obvody, s průměrnou velikostí M = 12,5, jsou výrazně variabilnější, co se velikosti týče. Čtyři spadají do kategorie středně velkých (nejmenší obvod má šest mandátů, méně než deset křesel se přiděluje ještě v dalších třech), dalších pět má méně než 15 mandátů, naopak nej větší obvod má až 24 křesel, tj. více než při rozdělení Slovenska na obvody v hranicích současných krajů. Zmenšení obvodů dále prohloubilo rozdíly způsobené různými přepočty hlasů na mandáty. SMER-SD již v jednom přepočtu (dělitel Imperiali) dosáhl nadpoloviční většiny, naopak u přepočtů výhodných pro malé strany ztrácí proti svému reálnému zisku. Výrazněji začínají působit také obě modifikace dělitelů, kdy navýšení první číslice v řadě dělitelů má na rozdíl od Ve výpočtech se počítá se stávajícími hranicemi okresů, které nejsou dokonale totožné s hranicemi okresů ve zmíněném návrhu. Předpokládáme, že hranice volebních obvodů by následovaly případné drobné změny v územním členění. 74 Sociológia 51, 2019, č. 1 předcházejících příkladů velký dopad na zisky menších stran . Důvodem je, že při této velikosti obvodů je pro nejmenší strany často první mandát jediným a jejich zisk hlasů není až tak vysoký, aby se navýšení první číslice v řadě dělitelů neprojevilo negativně na jejich výsledcích. Podobně jako v minulých výpočtech se většina změn týká na jedné straně SMER-SD a na druhé straně pěti malých stran. Tabulka č. 6: Dvanáct volebních obvodů OĽaNO SME RODINA MOST SNS SMER-SD ĽSNS Sieť SaS Reálný zisk mandátů 19 11 11 15 49 14 10 21 Dělitel D'Hondt 20 9 9 13 59 13 6 21 Dělitel Sainte Laguě 21 13 19 16 46 14 11 19 Dělitel Imperiali 19 3 9 10 77 10 1 21 Dánský dělitel 21 13 12 16 43 14 11 20 Modif. D'Hondt 20 5 10 12 64 14 3 22 Modif. Sainte Laguě 20 11 10 17 51 14 8 19 Huntington-Hill 20 6 9 13 67 11 3 21 Hare+Hare 20 11 12 15 49 14 9 20 Hagenbach-Bischoff+Hagenbach-Bischoff 19 11 11 14 51 14 9 21 Imperiali+Imperiali 20 11 10 14 54 13 8 20 Zdroj: Statistický úřad SR a vlastni přepočty. Další výpočet je inspirován volební reformou, která byla v CR schválena v roce 2000 a následně zrušena Ústavním soudem. Jejím cílem bylo vytvoření volebních obvodů o velikosti čtyři až osm mandátů, což mělo při zachování poměrného volebního systému umožnit značně nepoměrné výsledky výrazně zvýhodňující velké strany. Při prvním výpočtu bylo pro Slovensko vytvořeno 25 volebních obvodů s velikostí minimálně čtyři mandáty, které ctily hranice stávajících samosprávných krajů a okresů. Každý kraj byl rozdělen na tři obvody, pouze Žilinský kraj na čtyři obvody. Pokud to bylo alespoň trochu možné, každý obvod byl vytvářen sousedícími okresy30 a byly zohledňovány zy MOST-HID ztrácí celých devět mandátu, pokud je místo dělitele Sainte-Laguě použita jeho modifikace. Sme rodina a Sieť zase výrazně ztrácejí při modifikaci D'Hondtova dělitele ve srovnám s jeho nemodifikovanou variantou. 30 v jednom případě nebylo možné se (při zachováni parametrů velikosti obvodů) vyhnout „exteritoriálně". V Trnavském samosprávném kraji nebyl problém vymezit jeden obvod dvěma jižními okresy (Dunajská Streda a Galanta - šest mandátů při účasti jako v roce 2016), ovšem dvojice okresů na Záhorí (Skalica a Senica) by dosáhla jen na tři mandáty. S nimi v rámci kraji sousedí pouze okres Trnava, se kterým dohromady by měly sedm mandátů. Ovšem zbývající dva okresy kraje (Piešťany a Hlohovec) by opět měly jen tři mandáty. Proto byl nakonec vytvořen jeden obvod spojující okresy Trnava a Hlohovec a druhý z okresů Piešťany, Skalica a Senica (oba obvody byly pětimandátové). Sociológia 51, 2019, č. 1 75 hranice tradičních regionů . Průměrná velikost obvodu je šest mandátů (český návrh z roku 2000 pracoval s průměrnou velikostí obvodu 5,71), krajních hodnot, čtyři a osm mandátů, dosahuje po dvou obvodech. Tabulka č. 7: Dvacet pět volebních obvodů v hranicích současných krajů OĽANO SME RODINA MOST-HÍD SNS SMER-SD ĽSNS Sieť SaS Reálný zisk mandátů 19 11 11 15 49 14 10 21 Dělitel D'Hondt 18 1 17 11 68 9 1 25 Dělitel Sainte Laguě 23 4 17 15 48 14 5 24 Dělitel Imperiali 14 0 14 7 90 2 0 23 Dánský dělitel 24 10 17 18 34 18 5 24 Modif. D'Hondt 20 0 10 7 89 2 0 22 Modif. Sainte Laguě 20 3 17 13 57 12 3 25 Huntington-Hill 16 1 15 8 81 6 0 23 Hare+Hare 19 11 12 15 49 14 9 21 Hagenbach- Bischoff+Hagenbach- 19 10 12 14 54 12 9 20 Bischoff Imperiali+Imperiali 19 8 12 13 59 12 7 20 Zdroj: statistický úřad a vlastni přepočty. Rozdělení na takto malé obvody již vede k velmi rozdílným výsledkům u všech stran. Ve třech výpočtech získal SMER-SD jednobarevnou většinu, naopak velmi výrazně ztrácel při využití Dánského dělitele. Imperialiho dělitel a modifikovaný D'Hondt byly schopny zcela eliminovat dvě nej menší strany. Dobře vyniká rozdíl mezi Mostem (jako stranou s nejméně homogenní podporou) a ostatními malými stranami, kdy Most bez ohledu na přepočet drží svou pozici, případně i viditelně získává. Ve srovnání s ním přepočty výhodné pro malé strany u SME RODINA a Siete jen umenšují jejich ztráty způsobené velikostí obvodu a ve většině přepočtů Most poráží i ve volbách silnější SNS a ĽSNS. V této verzi jsou zachovány hranice 16 volebních obvodů z minulého výpočtu, zbývajících devět je konstruováno nově. Nevýhodou proti minulému dělení je nekompatibilita volebních obvodů s existujícími samosprávnými kraji, na druhou stranu nevzniká žádný případ, kdy by některý obvod byl rozdělen do Např. v rámci Trenčínského kraje bylo možné vytvořit jeden obvod z trojice Hornonitranských okresů (Bánovce nad Bebravou, Prievidza a Partizánske). Naopak v Žilinském kraji dvojice Kysuckých okresů (Čadca a Kysucké Nové Mesto) se na čtyři mandáty dostala jen po připojení považského okresu Bytča. 76 Sociológia 51, 2019, č. 1 dvou teritoriálně oddělených částí . V rozdělení je tentokrát i jeden devíti-mandátový obvod, na opačném pólu z hlediska velikosti je trojice čtyřmandáto-vých obvodů. Tabulka č. 8: Dvacet pět volebních obvodů v hranicích navrhovaných dvanácti krajů OĽaNO SME RODINA MOST SNS SMER-SD ĽSNS Sieť SaS Reálný zisk mandátů 19 11 11 15 49 14 10 21 Dělitel D'Hondt 19 1 16 13 68 9 1 23 Dělitel Sainte Laguě 23 8 16 16 46 13 5 23 Dělitel Imperiali 14 0 15 6 91 2 0 22 Dánský dělitel 24 11 16 18 34 17 6 24 Modif. D'Hondt 19 0 10 8 89 3 0 21 Modif. Sainte Laguě 20 4 16 15 59 9 3 24 Huntington-Hill 17 0 15 9 80 6 0 23 Hare+Hare 19 11 12 15 49 14 9 21 Hagenbach-Bischoff+Hagenbach-Bischoff 19 10 12 14 53 13 9 20 Imperiali+Imperiali 19 8 12 13 58 12 7 21 Zdroj: Statistický úřad SR a vlastni přepočty. Drobná změna v hranicích obvodů vedla k výsledkům, které jsou velmi podobné předcházejícím, ale zacházejí do ještě větších extrémů. SMER-SD dosahuje jednobarevnou většinu opět ve třech případech, tentokrát ale dochází k eliminaci obou nejmenších stran také ve třech případech. Zůstává zachována lepší pozice Mostu než ostatních malých stran ve většině výpočtů a proti minulé sérii výpočtů jsou o něco větší rozdíly i OĽANO a SaS. Diskuse a závěr Národní rada Slovenské republiky (do roku 1992 Slovenská národní rada) je jednokomorovým parlamentem, z něhož se stal národní legislativní orgán až rozdělením Československa. Volební systém se zdědil ještě z dob Československa. Československá tradice voleb však byla silně založena na reprezentativitě. I když faktem je, že prvorepubliková reprezentativita byla trochu neupřímná. Dobový volební systém sice neznal uzavírací klauzuli, avšak, kompenzoval to značným malapportionmentom. (Krivý - Zemko 2008) Návrh dvanácti krajů zmenšoval Trnavský samosprávný kraj o okresy Senica a Skalica, které ležely ve stejném kraji jako (též Záhorácky) okres Malacky, s nímž mohly být spojeny do pětimandátového obvodu. Okresy Hlohovec, Piešťany a Trnava pak dohromady tvoří sedmimandátový obvod. Sociológia 51, 2019, č. 1 77 O dominanci reprazentativity v slovenském zděděném volebním systému svědčí i opatrná volba zákonodárce v otázce uzavírací klauzuli. Slovenský parlament se totiž zpočátku volil jen s tříprocentním kvorem. Teprve později se klauzule zvedla na pět procent. Volební obvody, které volební systém znal před reformou v roce 1998 majorizační funkci fakticky neplnily. Plnily spíše organizační a decentralizační funkci. Mečiarova kontroverzní reforma tak na dichotomii reprezentativita vs. akceschopnost vládnutí a stabilita stranického systému v zásadě nic nezměnila. Poslanci a některé partaje se několikrát pokoušeli o návrat k volebním obvodům. Vždy však neúspěšně. Tyto návrhy by však výrazné změny v přerozdělení mandátů nepřinesly. Co se týče otázky posilování nějakých majorizač-ných efektů v systému, tak z nej výraznějších návrhů lze zmínit Ficův návrh na navýšení uzavírací klauzule na sedm procent nebo návrhy poslanců HZDS, které se dožadovaly zavedení jednomandátových volebních obvodů. Šlo však o návrhy, které s velkou pravděpodobností asi ani nebyly myšleny vážně. Přepočty představené v tomto článku dokazují jednu zásadní skutečnost. Pokud by se mělo dojít k posílení majorizačního efektu volebního systému, a tím k určité integraci systému stranického a eventuálně i k eliminaci extremistických hnutí, muselo by dojít k minimálně dvěma zásahům do systému. Ke změně počtu volebních obvodů, a zároveň ke změně přepočítací formule. Změna pouze jedné z proměnných by znamenala buď žádnou změnu v přerozdělení mandátů nebo změnu marginální. Marginální odchylky od proporcionality však nemusí politické aktéry dostatečně motivovat k integraci stranického systému. Zároveň nevylučují antisystémové partaje. Při zachování jednoho volebního obvodu se při variaci s volebními formulemi až na výjimky nic nemění. Dělitel D'Hondt a Hungtinon-Hill obdarují nejsilnější stranu o jeden mandát na úkor té nejslabší. Imperiáli způsobí posílení nej větší strany o dvě křesla. Přepočet také ukázal, že malý počet obvodů je z hlediska změn v stranickém systému také efektivním. V kombinaci s formulí trestajícího malé strany (Imperiáli nebo Huntington-Hill) lze dosáhnout oslabení malých stran o několik mandátů, avšak nikoli úplnou eliminaci některé z partají. Až systém osmi volebních obvodů s některými přepočítacími formulemi dokáže vítězné straně garantovat parlamentní většinu při modelových volebních výsledcích. Eliminace malých a okrajových politických subjektů začíná až při pětadvaceti volebních obvodech. Je na místě podotknout, že 25 volebních obvodů nemá na Slovensku tradici a šlo by už o větší, a především kontroverzně vnímanou reformu. Jak již bylo zmíněno v textu článku, podobný návrh v České republice ústavní soud označil za neústavní. Dlužno však poznamenat, že slovenská ústava na rozdíl od té 78 Sociológia 51, 2019, č. 1 české nezná dikci proporcionality při parlamentních volbách. Ta bylo hlavním důvodem pro označení této reformy v Česku za neústavní. Na závěr lze konstatovat, že marginální volební reforma by ke stabilitě volebního systému asi výrazně nepomohla. Zavedení tradičního počtu volebních obvodů, osm nebo čtyři, by mohlo přispět k decentralizaci stranického systému a tím i k jeho integraci a stabilizaci, avšak na složení legislativního tělesa by to samo o sobě nemělo velký vliv. Až zavedení pro Slovensko netradičního počtu volebních obvodů by mohlo mít zásadnější vliv na stranický systém. Je však otázkou, zda lze takovou volební reformu považovat za malou. Daniel Kerekes je interním doktorandem na katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně. Výzkumně se věnuje hlavně volební geografii měst, ale také volbám a volebním systémům. Michal Pink je docentem na katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně. Výzkumně se věnuje volební geografii a druhořadým volbám. Vyučuje volebně-geografické předměty nebo kvantitativní metody. Jakub Šedo je odborným asistentem na katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně. Výzkumně se věnuje volbám. Vyučuje volební systémy, komparativní politologii nebo volební inženýrství. LITERATURA DONOVAN, M., 1995: The Politics of Electoral Reform in Italy. International Political Science Review 16, č. 1, s. 47-64. DUNLEAVY, P. - MARGETTS, H., 1995: Understanding the Dynamics of Electoral Reform. International Political Science Review 16, č. 1, s. 9-29. CHARVÁT, J., 2015: Pokušení vládnoucích: politika volebních reforem ve střední Evropě. Praha: Metropolitní univerzita, 198 s. KRIVÝ, V. - ZEMKO, M., 2008: Voľby do zákonodarných orgánov na území Slovenska: 1920 - 2006. Bratislava: Statistický úrad Slovenskej republiky, 224 s. LEBEDA, T., 2000: Possibilities for Modifying the System of Proportional Representation Aimed at Stabilising the Executive in the ČR: Modelling the Results of the 1996 and 1998 Elections to the Chamber of Deputies. Czech Sociological Review 8, č. 1, s. 49-67. LEBEDA, T., 2001: Přirozený práh poměrných systémů, teorie a realita. Politologický časopis 8, č. 2, s. 134-149. SLOSIARIK, M., 2016: Volebné preferencie politických strán. Máj 2016 [online]. tisková zpráva. Bratislava: Agentura FOCUS [cit. 30. jún 2018]. Dostupné na: http://www.focus-research.sk/files/207_Volebne%20preferencie%20politickych %20stran_maj %202016.pdf ŠEDO, J., 2009: Návrhy volební reformy a posun ve volebním inženýrství v České republice. Evropská volební studia 4, č. 1. Sociológia 51, 2019, č. 1 79 Přílohy Počet oprávněných voličů v obvodech Konstrukce obvodů Číslo obvodu 4 (1960) 4 (NUTS 2) 8 12 25 (v 8 krajích) 25 (v 12 krajích) 1 389 531 564 190 564 190 652 813 198 697 198 697 2 1 446 973 1 523 791 463 881 375 258 190 834 190 834 3 1 305 822 1 085 334 487 648 487 648 174 659 114 966 4 1 283 234 1 252 245 572 262 572 262 178 488 148 316 5 563 592 254 692 144 058 178 488 6 521 742 308 900 141 335 196 770 7 624 452 316 154 167 687 167 687 8 627 793 205 588 138 316 138 316 9 295 476 181 645 181 645 10 336 129 204 286 204 286 11 333 786 178 926 178 926 12 286 854 189 050 189 050 13 124 464 124 464 14 130 228 130 228 15 196 832 196 832 16 112 068 112 068 17 142 599 142 599 18 173 555 173 555 19 205 588 205 588 20 159 566 295 476 21 213 627 131 971 22 251 259 204 158 23 238 232 141 381 24 197 156 286 854 25 192 405 192 405 Spolu 4 425 560 4 425 560 4 425 560 4 425 560 4 425 560 4 425 560 Zdroj: statistický úřad a vlastni přepočty. 80 Sociológia 51, 2019, č. 1 Konstrukce obvodů Obrázek č. 1: Čtyři volební obvody v hranicích krajů z roku 1960 Sociológia 51, 2019, č. 1 Obrázek č. 3: Osm volebních obvodů v hranicích samosprávných krajů 82 Sociológia 51, 2019, č. 1 Obrázek č. 5: Dvacet pět volebních obvodů v hranicích současných krajů Sociológia 51, 2019, č. 1 83