V originále
The purpose of this paper is to give a recommendation to the municipalities what local tax/taxes sensu largo (a waste charge or an immovable property tax increased by a local coefficient) are to be collected to achieve expected and necessary incomes and limit the administrative costs. To reach the aim, it was necessary to analyze the number of municipalities increasing the property tax by the local coefficient and abolishing the charge on communal waste to save money for the waste charges administration. The evidence of municipalities applying the local coefficient was used as a basis for the research. To get the information on charges on communal waste collected in these municipalities with the local coefficient within the past at least five taxable periods, the information from Monitor was used. If there was any such a significant change, then it was necessary to use the bylaws and to do thorough analysis of the reasons. The hypothesis that a high number of municipalities in the Czech Republic are replacing the charge on communal waste with the local coefficient applicable for the immovable property tax was rejected. In the opinion of the author, the ideal approach is to have just one local tax – immovable property tax. This tax is administered by the state tax office and the revenue should cover the cost of waste management. Adopting only the property tax increased by the local coefficient, it is necessary to explain the benefits to the taxpayers, that is, locals and voters.
In Czech
Smyslem příspěvku je dát doporučení obcím, které místní daně sensu largo (poplatek za komunální odpad a/nebo daň z nemovitých věcí zvýšená místním koeficientem) by měly být vybírány, aby bylo dosaženo očekávaných a nezbytných daňových výnosů a byly limitovány administrativní náklady. Aby bylo cíle dosaženo, bylo třeba analyzovat počet obcí zvyšujících nemovitostní daň místním koeficientem a zrušujících poplatek za komunální odpad, aby ušetřily za správu odpadových poplatků. Za základ výzkumu byl využit seznam obcí uplatňujících místní koeficient. U těchto obcí byly zkoumány okolnosti týkající se poplatků za komunální odpad a historie v posledních pěti letech; co se výnosů týče, byl využit Monitor. Pokud byla nalezena podstatná změna ve výběru poplatků za komunální odpad, bylo třeba analyzovat obecně závazné vyhlášky a provést analýzu důvodů pro změny. Hypotéza, že vysoký počet obcí v ČR přistoupil k nahrazení poplatků za komunální odpad místním koeficientem u daně z nemovitých věcí, byla zamítnuta. Podle názoru autora je ideálním přístupem jediná místní daň - daň z nemovitých věcí, neboť tato daň je spravována státním finančním úřadem a její výnos pokryje i náklady na odpadové hospodářství. Tento systém a jeho výhody musí být vysvětlen poplatníkům - místním voličům.