Podrobný výpis o publikaci

HAVIGEROVÁ, Jana Marie, Jiří HAVIGER a Justýna FRANKOVÁ. Odraz osobnosti v textu – projevy deprese. In Kučera Dalibor a kol. Výzkum CPACT: Komputační psycholingvistická analýza českého textu. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 2018, s. 201-243, 44 s. Varia. ISBN 978-80-7394-714-9.

Další formáty: BibTeX LaTeX RIS

Základní údaje
Originální název	Odraz osobnosti v textu – projevy deprese
Název anglicky	Reflection of a personality in texts – Big Five traits
Autoři	HAVIGEROVÁ, Jana Marie, Jiří HAVIGER a Justýna FRANKOVÁ.
Vydání	České Budějovice, Výzkum CPACT: Komputační psycholingvistická analýza českého textu, od s. 201-243, 44 s. Varia, 2018.
Nakladatel	Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity

Další údaje
Originální jazyk	čeština
Typ výsledku	Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor	50101 Psychology
Stát vydavatele	Česká republika
Utajení	není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání	tištěná verze "print"
Organizační jednotka	Filozofická fakulta
ISBN	978-80-7394-714-9
Klíčová slova česky	komputační psycholingvistická analýza; textové parametry; poruchy emotivity, deprese
Klíčová slova anglicky	computational psycholinguistic analysis; text parameters; emotion disorders; depression
Příznaky	Recenzováno
Změnil	Změnila: doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D., učo 7257. Změněno: 23. 4. 2019 15:13.

Anotace
Kapitola popisuje cíle, východiska, metody a výsledky substudie projektu CPACT. Cílem studie popsané v této kapitole je explorovat souvislosti mezi aktuálně prožívanou mírou deprese a morfosyntaktickými a částečně sémantickými charakteristikami (českého) jazyka dospělé populace. Studie je realizována na klinicky intaktní populaci českých dospělých jedinců (n=200, kvótní výběr) a klinické populaci osob aktuálně léčených s poruchami emotivity (n=72), rodilých mluvčích v českém jazyce. Byly potvrzeny hypotézy o vztahu mezi mírou deprese a výskytem slov s negativním emočním nábojem (pozitivní korelace) a pozitivním emočním nábojem (negativní korelace) a to v textech produkovaných v rámci pozitivně laděných scénářů (Motivační dopis, Dopis z dovolené), interpretace vztahu odkazuje na paradoxní důsledek negativního sebe-zaměření osob s depresí, kognitivního nastavení osob s depresí dle teorie Harrise a atribuční teorie deprese. Dále byly vytvořeny prediktivní modely, které umožňují na základě výskytu kombinace vybraných a ověřených textových parametrů predikovat depresi (zvlášť u mužů a zvlášť u žen). Výsledky explorativních analýz naznačují, že s rostoucí mírou aktuálně prožívané deprese stoupá zaměřenost na současnost a minulost na úkor budoucnosti, klesá konkrétnost a specifičnost textu, roste jeho neurčitost. Výsledky jsou povzbudivé a otevírají prostor pro nové cesty skríninku a včasné diagnostiky rizika rozvoje deprese.

Anotace

Kapitola popisuje cíle, východiska, metody a výsledky substudie projektu CPACT. Cílem studie popsané v této kapitole je explorovat souvislosti mezi aktuálně prožívanou mírou deprese a morfosyntaktickými a částečně sémantickými charakteristikami (českého) jazyka dospělé populace. Studie je realizována na klinicky intaktní populaci českých dospělých jedinců (n=200, kvótní výběr) a klinické populaci osob aktuálně léčených s poruchami emotivity (n=72), rodilých mluvčích v českém jazyce. Byly potvrzeny hypotézy o vztahu mezi mírou deprese a výskytem slov s negativním emočním nábojem (pozitivní korelace) a pozitivním emočním nábojem (negativní korelace) a to v textech produkovaných v rámci pozitivně laděných scénářů (Motivační dopis, Dopis z dovolené), interpretace vztahu odkazuje na paradoxní důsledek negativního sebe-zaměření osob s depresí, kognitivního nastavení osob s depresí dle teorie Harrise a atribuční teorie deprese. Dále byly vytvořeny prediktivní modely, které umožňují na základě výskytu kombinace vybraných a ověřených textových parametrů predikovat depresi (zvlášť u mužů a zvlášť u žen). Výsledky explorativních analýz naznačují, že s rostoucí mírou aktuálně prožívané deprese stoupá zaměřenost na současnost a minulost na úkor budoucnosti, klesá konkrétnost a specifičnost textu, roste jeho neurčitost. Výsledky jsou povzbudivé a otevírají prostor pro nové cesty skríninku a včasné diagnostiky rizika rozvoje deprese.

Anotace anglicky
The chapter describes the objectives, background, methods and results of the CPACT project substitution. The aim of the study described in this chapter is to explore the relationship between the currently experienced depression rate and the morphosyntactic and partly semantic characteristics of the (Czech) language of the adult population. The study is conducted on a clinically intact population of Czech adults (n = 200, quota selection) and a clinical population of people currently treated with emotion disorders (n = 72), native speakers in Czech.Were confirmed hypotheses about the relationship between levels of depression and the occurrence of words with negative emotional charge (positive correlation) and positive emotional charge (negative correlation) and in the texts produced in the context of positive thinking and scenarios (motivation letter, letter from vacation), interpretation of the relationship refers to paradoxical consequence of negative self-focus of depressed people, cognitive settings of depressed persons according to Harris theory and attribution theory of depression. In addition, predictive models have been developed to predict depression based on the combination of selected and validated text parameters (separately for men and women). The results of exploratory analyzes suggest that, with increasing depression, the focus on present and past increases at the expense of the future, the specificity of the text is decreasing, the uncertainty of the text is growing. The results are encouraging and open the door for new ways of screening and early diagnosis of the risk of developing depression.

Anotace anglicky

The chapter describes the objectives, background, methods and results of the CPACT project substitution. The aim of the study described in this chapter is to explore the relationship between the currently experienced depression rate and the morphosyntactic and partly semantic characteristics of the (Czech) language of the adult population. The study is conducted on a clinically intact population of Czech adults (n = 200, quota selection) and a clinical population of people currently treated with emotion disorders (n = 72), native speakers in Czech.Were confirmed hypotheses about the relationship between levels of depression and the occurrence of words with negative emotional charge (positive correlation) and positive emotional charge (negative correlation) and in the texts produced in the context of positive thinking and scenarios (motivation letter, letter from vacation), interpretation of the relationship refers to paradoxical consequence of negative self-focus of depressed people, cognitive settings of depressed persons according to Harris theory and attribution theory of depression. In addition, predictive models have been developed to predict depression based on the combination of selected and validated text parameters (separately for men and women). The results of exploratory analyzes suggest that, with increasing depression, the focus on present and past increases at the expense of the future, the specificity of the text is decreasing, the uncertainty of the text is growing. The results are encouraging and open the door for new ways of screening and early diagnosis of the risk of developing depression.

Návaznosti
GA16-19087S, projekt VaV	Název: Komputační psycholingvistická analýza českého textu