D 2019

L’apocalypse selon Marie-Claire Blais

KYLOUŠEK, Petr

Základní údaje

Originální název

L’apocalypse selon Marie-Claire Blais

Název česky

Apokalypsa podle Marie-Claire Blais

Název anglicky

The Apocalypse according to Marie-Claire Blais

Autoři

KYLOUŠEK, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Montréal, Lectures de Marie-Claire Blais, od s. 119-134, 16 s. 2019

Nakladatel

Les Presses de l'Université de Montréal

Další údaje

Jazyk

francouzština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Kanada

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/19:00109541

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-2-7606-4014-6

Klíčová slova česky

Marie-Claire Blais; apokalyptická obraznost; narativní éthos; narativní polyfonie

Klíčová slova anglicky

Marie-Claire Blais; apocalyptic imaginary; ethos; narrative polyphony

Štítky

kontrola_RIV, rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 24. 2. 2020 11:01, doc. Mgr. Ivo Buzek, Ph.D.

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

La thématique apocalyptique, notamment dans le cycle de Soifs, n’est pas un phénomene isolé dans le paysage littéraire québécois. Rappelons a ce propos les noms de Jocelyne Saucier, Nicolas Dickner, Gaétan Soucy ou Michel Tremblay et les critiques consacrées a leurs oeuvres. Toutefois l’imaginaire apocalyptique de Marie-Claire Blais se distingue par son insistance, son intensité et sa modulation mi narrative, mi lyrique. Un des éléments de la thématique apocalyptique est non seulement l’idée de la catastrophe, mais surtout la question du Mal et du Bien qui polarise l’axiologie. L’éthos a une fonction éminemment narrative, car il est susceptible de donner un sens au récit en rattachant l’histoire des particuliers a la grande Histoire, l’individuel au collectif, au transcendant. Car c’est la que l’imaginaire, la thématique, mais aussi l’enargeia structurante, qui conditionne et justifie l’écriture, se rejoignent. Pour saisir la dynamique qui, dans le contexte de l’oeuvre de Marie-Claire Blais, a contribué a l’émergence de la sensibilité apocalyptique, les principaux points de repere sont Une saison dans la vie d’Emmanuel (1966), Visions d’Anna (1982), Pierre (1986) et le cycle de Soifs (1995-2015). Dans cette perspective, la thématique apocalyptique apparaît comme une transformation du roman d’adolescent des années 1960 par un élargissement de la prise de vue qui d’individuelle et familiale se fait communautaire. En suivant ce changement de la conception scripturale, notre étude se propose d’analyser la construction de l’univers apocalyptique: configuration des personnages, évolution de la polyphonie narrative, themes récurrents, éléments de l’imaginaire, construction de l’émotion lyrique. On notera que la narration se détache de l’ironie subversive des premieres oeuvres pour adopter une stratégie a la fois pluraliste et fusionnelle qui tout en s’accordant a l’harmonia mundi confere une place grandissante au rôle de l’art et de la création comme éléments transfigurateurs de la mémoire et de l’histoire.

Česky

Apokalyptické téma není izolovaným fenoménem v quebecké litteratuře vzácné. Připomeňme si jména Jocelyne Saucierové, Nicolase Dicknera, Gaétana Soucyho nebo Michela Tremblaye a kritické studie věnované jejich tvorbě. V tomto kontextu se apokalyptická představivost Marie-Claire Blaisové však vyznačuje zvláštní naléhavostí, intenzitou a modulací, která je napůl narativní, napůl lyrická. Jedním z prvků tématu apokalypsy není pouze sama katastrofa, ale především otázka zla a dobra spojená s polarizovanou axiologií. V tomto kontextu má étos narativní funkci, protože je schopen dát příběhu význam tím, že propojuje soukromý život s velkými dějinami, jednotlivce s kolektivem a kolektiv i jedince s transcendentem. Právě zde apokalyptická představivost vytváří strukturní enargeiu, která podmiňuje a opravňuje samo psaní. V díle Marie-Claire Blaisové se apokalyptická tematika mění v závislosti na jednotlivých tvůrčích obdobích reprezentovaných romány Une saison dans la vie d'Emmanuel (1966), Visions d'Anna (1982), Pierre (1986) a cyklem Soifs (1995-2015). V tomto tvůrčím vývoji se apokalyptické téma jeví jako transformace románu adolescence ze 60. let 20., přičemž dochází k rozšíření narativních strategií i rozšíření tematického registru z individuální a rodinné tematiky ke komunitní. Koncepční proměna strategie psaní se promítá do hlavních složek apokalyptického světa Marie-Claire Blaisové: do konfigurace postav, vývoje narativní polyfonie, do návratných témat, do konstrukce lyrické emoce. Podstatně se také mění tón vyprávění: podvratná ironie raných děl přechází v pluralistickou a fuzionální strategii, která souzní s hledáním harmonie mundi a v umění a tvorbě hledá transfigurující momenty paměti a historie.

Návaznosti

MUNI/A/1094/2018, interní kód MU
Název: Románské jazyky a románské literatury 2019 (Akronym: ROMJAZLIT19)
Investor: Masarykova univerzita, Románské jazyky a románské literatury 2019, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
Zobrazeno: 15. 11. 2024 01:43