Jan Tesař a výzkum partyzánského hnutí v protektorátu : Několik úvah k trilogii "Česká cikánská rapsodie"

ČERNÝ, Vladimír. Jan Tesař a výzkum partyzánského hnutí v protektorátu : Několik úvah k trilogii "Česká cikánská rapsodie" (Jan Tesař and the research of the guerilla movement in the Protectorate : A few reflections on the "Czech Gipsy Rhapsody"). Soudobé dějiny. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2018, vol. 25, 3-4, p. 496-509. ISSN 1210-7050.

Basic information

• Original name: Jan Tesař a výzkum partyzánského hnutí v protektorátu : Několik úvah k trilogii "Česká cikánská rapsodie"
• Name (in English): Jan Tesař and the research of the guerilla movement in the Protectorate : A few reflections on the "Czech Gipsy Rhapsody"
• Authors: ČERNÝ, Vladimír (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Soudobé dějiny, Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2018, 1210-7050.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 60101 History
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14230/18:00109602
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• Keywords (in Czech): druhá světová válka; protektorát Čechy a Morava; partyzánský odboj
• Keywords in English: Second World War; Protectorate of the Bohemia and Moravia; guerilla resistance
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Autor se soustředí na otázku, jaké místo Tesařova trilogie zaujímá v historiografii partyzánského odboje v českých zemích za druhé světové války. V první části příspěvku přehledně rekapituluje dosavadní stav výzkumu od padesátých let minulého století a poté konstatuje, že v tomto kontextu znamená Česká cikánská rapsodie jako Tesařovo životní dílo nepochybně značný přínos a inspiraci. Unikátní je podle něj zejména v tom, že poprvé v samostatné práci představuje aktivního účastníka protinacistického odboje z řad Romů. V edici autentických vzpomínek zachycených v řadě rozhovorů z první poloviny šedesátých let vypráví strhující příběh Josef Serinka (1900–1964), který byl za protektorátu internován v takzvaném cikánském táboře v Letech u Písku a po svém útěku zorganizoval a vedl na Českomoravské vysočině partyzánskou skupinu. Autor oceňuje Tesařovy podrobné historické komentáře, analýzy a zjištěné detaily, které připojil k edici ve druhém svazku publikace, a kriticky glosuje některé momenty, týkající se například užívané terminologie, nacistické konfidentské sítě na Moravě nebo německého bezpečnostního aparátu a soudních instancí v protektorátu. Rozpaky v něm pak vzbuzuje závěrečný svazek publikace. Tesařovo hodnocení partyzánského boje v globálním měřítku od počátku 19. století zde podle něj vychází z velmi omezeného a zastaralého výběru literatury a obsahuje řadu sporných i zavádějících tvrzení.

Abstract (in English)

The author focuses on the place of Jan Tesař's trilogy in the history of the guerilla resistance in the Czech Lands during WW2. In the opening part of his review, he provides a summary of related research projects since the 1950s and concludes by stating that the "Czech Gipsy Rhapsody", Tesař's opus magnum, is an unquestionable contribution and a source of inspiration in this context. In Černý's opinion, it is unique mainly in that it presents, for the first time ever in a dedicated work, an active Romany participant in the anti-Nazi resistance. The edition of authentic recollections recorded in number of interviews dating back to the second half of the 1960s narrates a riveting story of Josef Serinek (1900-1974), who was interned in the so-called gipsy camp in Lety u Písku during the Protectorate. He escaped and then organized and led a squad of guerillas operating in the Bohamian-Moravian Highlands. The author appreciates Tesař's meticulous historical comments, analyses and details which he attached to the edition of recollections in the second volume of the publication, while critically commenting some aspects concerning, for example, the terminology used by Tesař, Nazi networks of informants in Moravia, or the German security machine and court instances in the Protectorate. The final volume of the publication is, in the author's view, rather unconvincing. The author claim that Tesař's assessment of guerilla combat on a global scale since the beginning of the nineteenth century is based on a very narrow and obsolete selection of published sources and also contains a number of questionable or misleading statements.