Ústavní soud a reprezentace lidu: abduktivní inference

KOKEŠOVÁ, Jana. Ústavní soud a reprezentace lidu: abduktivní inference. Právník. AV ČR, Ústav státu a práva, 2019, roč. 158, č. 6, s. 575-593. ISSN 0231-6625.

Základní údaje

• Originální název: Ústavní soud a reprezentace lidu: abduktivní inference
• Název anglicky: Constitutional Court and the Representation of the People: Abductive Inference
• Autoři: KOKEŠOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Právník, AV ČR, Ústav státu a práva, 2019, 0231-6625.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Repozitář MU
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/19:00109757
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Klíčová slova česky: Ústavní soud, zákonodárství, preference, reprezentace, interpretace, interpretační komunita.
• Klíčová slova anglicky: Constitutional Court; legislature; preferences; representation; interpretation; interpretative community.
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Vůlí lidu vyjádřenou ve volbách je poskytnout parlamentu legitimitu k jeho činnosti, ovšem obsah zákonů už vůlí lidu být nemusí. Parlament není dokonalou reprezentací lidu, proto ani výsledky jeho činnosti – zákony – se s vůlí lidu neshodují. Tato mezera může být vyplněna v rámci interpretace, kdy orgán aplikující právo z vlastních zdrojů získá další informace o lidu a prostřednictvím výkladu o ně zákony doplní. Článek navrhuje hypotézu, že právě to dělá Ústavní soud, že obohacuje zákony o nové informace, a tedy nikoliv jen dotváří právo, ale spoluutváří ho. Zdroje informací, k nimž má soud přístup, jsou dvojího druhu. Zaprvé jde o účastníky řízení vyjadřující své osobní preference (týkající se jejich vlastního života). Přijímání zákonů v parlamentu se totiž odehrává především na základě preferencí vnějších (preferencí jednotlivce o životě jiných lidí), anebo na konglomerátu osobních a vnějších. Osobní preference zjištěné soudem jsou tak exogenním vnosem do práva. Dalším zdrojem je samotný soudce Ústavního soudu, který přináší know-how. Nicméně samotné know-how mu alespoň v některých případech postačovat nebude, proto musí pracovat i s dalšími exogenními prvky, jako jsou morální úsudky, předsudky, očekávání a politické ideologie.

Anotace anglicky

The will of the people expressed in the elections is to legitimate the parliament for its work, but the content of the laws does not necessarily match the will of the people since the parliament is not a perfect representation of the people. This gap can be filled by the law-applying authority, which can gain information about the people from authority´s own sources and add it into the law by the process of interpretation. This article argues that this is exactly what the Constitutional Court does. It enriches the laws by new information, and thus not only completes the law, but co-creates it. The sources of information to which the Court has access are of a dual nature. Firstly, the source are parties to the proceedings who express their personal preferences (related to their own lives). The adoption of laws in Parliament is mainly based on external preferences (about the lives of other people) or on a conglomerate of both. Personal preferences thus could be exogenous information brought to the legal order by the Court. Another source are judges of the Constitutional Court, who brings know-how. However, the know-how itself is not always enough. Sometimes the judge has to eventually work with other exogenous elements such as moral judgments, expectations or political ideologies to decide the case.

Návaznosti

• MUNI/A/0736/2017, interní kód MU: Název: Nové teorie dělby moci (Akronym: NTDB)

Investor: Masarykova univerzita, Nové teorie dělby moci, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty