KOSTRHUN, Petr and Martin OLIVA. Česká archeologie pod jhem nacismu ve světle interetnických vztahů (Czech archaeology under the yoke of Nazism in light of interethnic relations). Archeologické rozhledy. AV ČR, Archeologický ústav, 2019, LXXI, No 1, p. 105-137, 32 pp. ISSN 0323-1267.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Česká archeologie pod jhem nacismu ve světle interetnických vztahů
Name (in English) Czech archaeology under the yoke of Nazism in light of interethnic relations
Authors KOSTRHUN, Petr and Martin OLIVA.
Edition Archeologické rozhledy, AV ČR, Archeologický ústav, 2019, 0323-1267.
Other information
Type of outcome Article in a journal
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Keywords (in Czech) Čechy a Morava – nacismus – Archeologický ústav – Univerzita Karlova – Moravské zemské muzeum – Dolní Věstonice
Keywords in English Protektorat Böhmen und Mähren – Nazi régime – Institute of Archaeology – Charles University – Moravian Museum – Dolní Věstonice
Tags Reviewed
Changed by Changed by: Mgr. Renata Macholdová, učo 216933. Changed: 23/1/2020 20:02.
Abstract
Cílem článku je zhodnotit hlavní osy česko-německých vztahů v archeologii českých zemí, a to zejména v období protektorátu. Národnostní střety, ovlivňující i institucionální vývoj archeologie v Čechách a na Moravě, se zostřily po vzniku Československa v roce 1918, kdy se zde archeologie rozdělila na nedostatečně spolupracující českou a německou sféru. Hledají se příčiny jevu příznačného pro období nacistické okupace, kdy vnitřní kompetenční rozpory reprezentantů německé archeologie převažovaly nad střety mezi českými a německými archeology. Zhodnocena je rovněž míra povinné ideologizace oboru v tomto období a postavena otázka, zda vedle zdůrazňované nacifikace nebyla pro obor důležitější snaha o zlepšení všech stránek archeologie (kvalita výzkumů, publikací, muzejní evidence sbírek). České země v tomto kontextu skýtají jedinečnou možnost sledovat vztah české a německé archeologie na území, kde byla obě etnika tradičně zastoupena výraznými kulturními institucemi – na rozdíl např. od Polska, do nějž před 2. světovou válkou oblasti s německou majoritou nepatřily. V obou státech nebyla protektorátní nacistická ideologie vystřídána svobodným bádáním, nýbrž další povinnou ideologií, odmítající nejen předchozí práce německé, ale z velké části i ty v domácích jazycích.
Abstract (in English)
The aim of the article is to provide a comprehensive evaluation of the history of Czech archaeology following the rise of Nazism in Germany and after the German occupation of Czechoslovakia. The text in particular presents the ethnic clashes influencing the institutional development of archaeology in Bohemia and Moravia, the roots of which stretch back to the period of the founding of the country in 1918. Also described are internal conflicts of authority among representatives of German Protectorate archaeology, which in fact had a greater impact on its development than antagonisms between members of the Czech and German archaeological community. The extent of the mandatory ideologization of the discipline in this period is likewise assessed. In this context, the Czech Lands provide a unique opportunity to study the relationship between Czech and German archaeology in a territory in which both ethnic groups were traditionally represented by distinctive cultural institutions, unlike, e.g., Poland, which did not have areas with a German majority prior to the Second World War. In post-war Czechoslovakia and Poland, the Nazi Protectorate ideology was replaced not by free research but rather by another mandatory ideology, one that rejected not only the preceding German work but also, to a large extent, work performed in the respective native languages.
PrintDisplayed: 19/7/2024 09:37