Detailed Information on Publication Record
2019
Prevalence symptomů úzkosti a deprese a jejich vliv na kvalitu života u pacientů v paliativní onkologické léčbě: projekt PALINT
SVĚTLÁKOVÁ, Lucie, Ondřej SLÁMA, Miroslav SVĚTLÁK, Lukáš POCHOP, Jiří ŠEDO et. al.Basic information
Original name
Prevalence symptomů úzkosti a deprese a jejich vliv na kvalitu života u pacientů v paliativní onkologické léčbě: projekt PALINT
Name in Czech
Prevalence symptomů úzkosti a deprese a jejich vliv na kvalitu života u pacientů v paliativní onkologické léčbě: projekt PALINT
Name (in English)
Prevalence of anxiety and depression and their impact on the quality of life of cancer patients treated with palliative antineoplasic therapy - results of the PALINT trial
Authors
SVĚTLÁKOVÁ, Lucie (203 Czech Republic), Ondřej SLÁMA (203 Czech Republic), Miroslav SVĚTLÁK (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Lukáš POCHOP (203 Czech Republic), Jiří ŠEDO (203 Czech Republic), Radka ALEXANDROVÁ (203 Czech Republic), Ondřej BÍLEK (203 Czech Republic) and Rostislav VYZULA (203 Czech Republic)
Edition
Klinická onkologie, Ambit Media a.s. 2019, 0862-495X
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
30204 Oncology
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
References:
RIV identification code
RIV/00216224:14110/19:00109972
Organization unit
Faculty of Medicine
Keywords (in Czech)
paliativní léčba; úzkost; deprese
Keywords in English
palliative therapy; anxiety; depression
Tags
Tags
International impact, Reviewed
Změněno: 5/5/2020 09:20, Mgr. Tereza Miškechová
V originále
Východiska: úzkost a deprese jsou časté syndromy u pacientů v pokročilých stádiích nádorových nemocí. Materiál a metody: prezentujeme výsledky longitudinálního hodnocení symptomů psychického distresu, úzkosti, deprese a pocitu kvality života u souboru 126 pacientů léčených paliativní protinádorovou léčbou v rámci studie PALINT. Psychické symptomy byly hodnoceny v pravidelných intervalech pomocí dotazníků HADS; kvalita života byla hodnocen pomoci dotazníků EORTC QoL-Q30. Výsledky: na začátku paliativní onkologické léčby byly klinicky významné hodnoty psychického distresu (HADS-T) zjištěny u 32,6%, úzkost (HADS-A) u 35,9% a deprese (HADS-D) u 56,5% pacientů. Po 2 a 4 měsících lze sledovat trend v podobě poklesu prevalence distresu (19,4%, 16,3%), úzkosti (20,9%, 16,3%) a deprese (46,3 a 46,9%). Tento rozdíl ale nedosáhl statistické významnosti. Přítomnost symptomů úzkosti a deprese signifikantně negativně korelovala s celkovým pocitem zdraví dle dotazníku kvality života. Závěr: vysoká prevalence úzkosti a deprese je silným argumentem pro zavedení plošného screeningu psychického distresu a systematické psychologické a psychosociální podpory pacientů v celém průběhu onkologické léčby. Dotazník HADS se pro účely screeningu jeví jako vhodný nástroj.
In English
Backgrounds: Anxiety and depression are common syndromes of advanced cancer with a negative impact on the overall quality of life. Material and methods: we present results of a longitudinal assessment of distress, anxiety, and depression in a sample of 126 patients treated with palliative systemic therapy for advanced cancer in PALINT trial. Symptoms and quality of life were assessed regularly with HADS and EORTC-QoL-Q 30 questionnaires respectively. Results: baseline prevalence of significant distress (HADS-T), anxiety (HADS-A) and depression (HADS-D) was 32,6%, 35,9%, and 56,5% respectively. A trend of decrease in the prevalence of distress and anxiety occurred after 2 and months: distress (19,4% and 16,3%), anxiety (20,9% and 16,3%) and depression (46,3% and 46,9%) was observed. . However, the changes did not reach statistical significance. The presence of anxiety and depression negatively correlates with overall quality of life. Conclusion: high prevalence of distress, anxiety, and depression are a strong argument for the implementation of systematic screening for psychological distress and of comprehensive psychosocial support of all advanced cancer patients during their disease trajectory. The HADS questionnaire seems to be a suitable tool for this screening.