Balkánská muzea v přírodě a jejich internetové prezentace

BOČKOVÁ, Helena. Balkánská muzea v přírodě a jejich internetové prezentace (Open-Air Museums in the Balkans and their Websites). Museum vivum. Časopis českých muzeí v přírodě. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, 2018, vol. 13, No 1, p. 43-58. ISSN 1803-1358.

Basic information

Original name

Balkánská muzea v přírodě a jejich internetové prezentace

Name in Czech

Balkánská muzea v přírodě a jejich internetové prezentace

Name (in English)

Open-Air Museums in the Balkans and their Websites

Authors

BOČKOVÁ, Helena (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

Museum vivum. Časopis českých muzeí v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, 2018, 1803-1358

---

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

60101 History

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

URL

RIV identification code

RIV/00216224:14210/18:00124796

Organization unit

Faculty of Arts

Keywords (in Czech)

Balkán; muzea v přírodě; kulturní dědictví; tradiční architektura; lidová kultura; webové stránky

Keywords in English

Balkans; open air museums; cultural heritage; traditional architecture; folk culture; websites

Tags

RIV - zkontrolováno, rivok

Tags

International impact, Reviewed

---

Abstract

V originále

Jižní Evropa v podstatě nemá muzea v přírodě, přesto na Balkáně několik muzeí v přírodě existuje. Nejméně známá jsou ta z jižnějších částí Balkánu, která chybějí i v evropských přehledových příručkách. Mnohdy jediným zdrojem informací pro cizí zájemce jsou jejich webové stránky. Termíny označující muzea v přírodě v balkánských jazycích v zásadě kopírují anglický termín open-air museum. Autorka popisuje jednotlivá muzea v přírodě, jejich současnou podobu, aktivity a kriticky hodnotí jejich webové prezentace. Všechna vznikla v posledním půlstoletí, jsou to muzea regionální, střední a malá a prezentují předindustriální dobu, hlavně stavby a technologie. Ve svých areálech a objektech oživují pracovní postupy, folklor a obyčeje, nabízejí interaktivní poznávací a edukačně-zážitkové programy a prodávají výrobky muzea. Mnohem víc je na Balkáně památek tradiční architektury chráněných in situ. Vedle městských památkových rezervací to jsou dvorové solitéry se statusem muzea (v městech a městečkách, v Srbsku a Chorvatsku i v rurálním prostředí), často rodné domy významných osobností a domy bohatých obchodnických rodin, které jsou v podstatě nejmenšími muzei v přírodě. Balkánská muzea v přírodě představuje autorka v širších souvislostech národních ideologií, ochrany kulturního dědictví, postavení tradiční lidové kultury v systému kultury a limitů stavebních materiálů a konstrukcí.

In English

Southern Europe has virtually no open-air museums, yet there are several open-air museums in the Balkans. The least known are those in the southern parts of the Balkans, which are also missing from European guidebooks. Often the only source of information for foreign visitors is their websites. The terms used for open-air museums in Balkan languages basically copy the English term open-air museum. The author describes individual open-air museums, their current form, activities and critically evaluates their web presentations. All of them were established in the last half century, they are regional, medium and small museums and present pre-industrial times, mainly buildings and technologies. They bring to life working practices, folklore and customs in their premises and buildings, offer interactive discovery and educational programmes and sell museum products. There are many more monuments of traditional architecture protected in situ in the Balkans. In addition to urban conservation reserves, these include courtyard solitudes with museum status (in cities and towns, in Serbia and Croatia, and in rural areas), often the birthplaces of prominent personalities, and the homes of wealthy merchant families, which are essentially the smallest museums in the countryside. The author presents Balkan outdoor museums in the broader context of national ideologies, the protection of cultural heritage, the position of traditional folk culture in the cultural system, and the limits of building materials and construction.