Kolotoč a varšavské ghetto. Poznámka k migraci motivu od Czesława Miłosze k Marku Bieńczykovi

ALEXA, Michael. Kolotoč a varšavské ghetto. Poznámka k migraci motivu od Czesława Miłosze k Marku Bieńczykovi (Merry-go-round and Warsaw ghetto. On migration of the motif from Czesław Miłosz to Marek Bieńczyk). In Natřeno na růžovo. Idyla, idylično a ideál v literatuře, 25.–26. 4. 2019, AV ČR, Brno. 2019.

Basic information

Original name

Kolotoč a varšavské ghetto. Poznámka k migraci motivu od Czesława Miłosze k Marku Bieńczykovi

Name (in English)

Merry-go-round and Warsaw ghetto. On migration of the motif from Czesław Miłosz to Marek Bieńczyk

Authors

ALEXA, Michael

Edition

Natřeno na růžovo. Idyla, idylično a ideál v literatuře, 25.–26. 4. 2019, AV ČR, Brno, 2019

---

Other information

Type of outcome

Prezentace na konferencích

Field of Study

60206 Specific literatures

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

URL

Keywords (in Czech)

Kolotoč; Varšavské ghetto; Idyla; Marek Bieńczyk; Czesław Miłosz; Campo di Fiori; Sanatorium Tworki; Hanna Krall

Keywords in English

Merry-go-round; Warsaw Ghetto; Idyll; Marek Bieńczyk; Czesław Miłosz; Campo di Fiori; Tworki; Hanna Krall

Tags

RIV - zkontrolováno

---

Abstract

In Czech

Příspěvek se zaměřuje na migraci reálného motivu kolotoče u zdi varšavského ghetta na náměstí Krasińského v polské literatuře 20. století. Odhlíží od vývojového zřetele a postihuje typovou škálu využití tohoto motivu; od motivu využitého na mimetické bázi v literatuře faktu (Hanna Krallová, Stihnout to před pánem Bohem), přes metonymické využití motivu v poezii jako estetického principu (Czesław Miłosz, Campo di Fiori) po interpretační klíč v románu (Marek Bieńczyk, Sanatorium Tworki).

In English

This paper sets on migration of real motif of merry-go-round by wall of Warsaw ghetto on Krasiński square in polish literature of 20th century. It ignores its development and characterizes types of use of the motif; from motif used on mimetic basis in non-fiction (Hanna Krall, Zdążyć to przed panem Bogiem), metonymical use of the motif in poetry as an aesthetical principle (Czesław Miłosz, Campo di Fiori) to a interpretional key in a novel (Marek Bieńczyk, Sanatorium Tworki).