MATELA, Jiří. Toward empirical study of the “ontological” character of modern Japanese. In Iaponica Brunensia 2019. 2019.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Toward empirical study of the “ontological” character of modern Japanese
Název česky K empirickému výzkumu "ontologické" povahy moderní japonštiny
Název anglicky Toward empirical study of the “ontological” character of modern Japanese
Autoři MATELA, Jiří.
Vydání Iaponica Brunensia 2019, 2019.
Další údaje
Originální jazyk japonština
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Obor 60202 Specific languages
Stát vydavatele Česko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky japonština; čeština; gramatika; typologie; kontrastivní lingvistika
Klíčová slova anglicky Japanese; Czech; grammar; typology; contrastive linguistics
Změnil Změnil: Mgr. Jiří Matela, M.A., Ph.D., učo 365342. Změněno: 22. 9. 2019 10:53.
Anotace
The so called “individualizing” linguistic typology – classified as “cognitive typology” by Pardeshi & Horie 2009 – has been characterizing the Japanese language as a BECOME-type of language, in contrast to a DO-type of languages (such as English). Although the idea has been present within the Japanese linguistics since at least Teramura (1976), it was mainly due to Yoshihiko Ikegami’s seminal work (1981) that the “ontological” character of Japanese gained attention throughout the various linguistic or philological frameworks (see e.g. Haga 2004 for kokugogaku, Kanaya 2003 for nihongogaku and others). Despite its popularity, the typological classification of Japanese as a BECOME-language is far from being uncontroversial, as it has been criticized (although on different grounds) by Takebayashi (2008), Noda (2015) and others. The present paper sees the sources of the aforementioned controversy in the lack of unified, systematic and empirically verifiable criteria for classifying a language as displaying either “ontological” (BECOME) or “processual” (DO) orientation. It presents perspective of a functional “text-based” typology with the use of Czech and Japanese corpus data, suggesting that the “cognitive type” of a language is to be identified in a concrete text, rather than in a speaker’s general linguistic knowledge.
Anotace česky
Tzv. "individualizující" jazyková typologie (klasifikována jako "kognitivní typologie" Pardeshim a Horiem 2009) klasifikuje japonštinu jako jazyk typu NASTANE (ontologický) v kontrastu k jazykům typu DĚLÁ (procesní, např. angličtina). Ačkoliv tato idea je v japonské lingvistice přítomná přinejmenším počínaje Teramurou (1976), jejím hlavním propagátorem je Ikegami (1981). Navzdory popularitě, kterou si zmíněná teorie získala, existují také kritické názory (např. Takebajaši 2008, Noda 2015 aj.). Tento příspěvek si klade za cíl představit problémy ontologické vs. procesní typologie, především jako problém v nedostatečném vymezení konkrétních konstrukčních typů, a současně má za cíl představit empiricky (především na korpusových datech) založený přístup ke kognitivní typologii.
Anotace anglicky
The so called “individualizing” linguistic typology – classified as “cognitive typology” by Pardeshi & Horie 2009 – has been characterizing the Japanese language as a BECOME-type of language, in contrast to a DO-type of languages (such as English). Although the idea has been present within the Japanese linguistics since at least Teramura (1976), it was mainly due to Yoshihiko Ikegami’s seminal work (1981) that the “ontological” character of Japanese gained attention throughout the various linguistic or philological frameworks (see e.g. Haga 2004 for kokugogaku, Kanaya 2003 for nihongogaku and others). Despite its popularity, the typological classification of Japanese as a BECOME-language is far from being uncontroversial, as it has been criticized (although on different grounds) by Takebayashi (2008), Noda (2015) and others. The present paper sees the sources of the aforementioned controversy in the lack of unified, systematic and empirically verifiable criteria for classifying a language as displaying either “ontological” (BECOME) or “processual” (DO) orientation. It presents perspective of a functional “text-based” typology with the use of Czech and Japanese corpus data, suggesting that the “cognitive type” of a language is to be identified in a concrete text, rather than in a speaker’s general linguistic knowledge.
Typ Název Vložil/a Vloženo Práva
Ontological_character_of_Japanese.ppt   Verze souboru Matela, J. 22. 9. 2019

Práva

Právo číst
 
Právo vkládat
 
Právo spravovat
  • osoba Mgr. Jiří Matela, M.A., Ph.D., učo 365342
Atributy
 
Vytisknout
Požádat autora o autorský výtisk Zobrazeno: 7. 8. 2020 11:41