k 2018

Slatiniště na Českomoravské vrchovině: výskyt a koexistence (nejen) měkkýších glaciálních reliktů

COUFAL, Radovan, Michal HORSÁK, Veronika HORSÁKOVÁ and Tomáš PETERKA

Basic information

Original name

Slatiniště na Českomoravské vrchovině: výskyt a koexistence (nejen) měkkýších glaciálních reliktů

Name in Czech

Slatiniště na Českomoravské vrchovině: výskyt a koexistence (nejen) měkkýších glaciálních reliktů

Authors

Edition

2018

Other information

Type of outcome

Prezentace na konferencích

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

ISBN

978-80-87189-24-5

Keywords (in Czech)

měkkýši, glaciální relikty, ekologie, slatiniště

Tags

Změněno: 23/9/2019 16:36, Mgr. Radovan Coufal, Ph.D.

Abstract

ORIG CZ

V originále

Slatiniště jsou zpravidla malé mokřady sycené podzemní vodou vyznačující se nízkou produktivitou vegetace. Největší podíl těchto stanovišť ve své nenarušené formě se nachází v boreální zóně, převážně ve Skandinávii. Jižněji se zachovaly pouze fragmenty těchto biotopů, často refugiální povahy. Co se týče České a Slovenské republiky, karpatská pěnovcová prameniště, která se hojně vyznačují vysokým obsahem rozpuštěných minerálních látek a bazicitou, hostí bohatou faunu měkkýšů a tento fakt je znám již několik desetiletí. Tato prameniště hostí glaciální relikty jako např. zrnovka alpská (Pupilla alpicola) nebo vrkoč Geyerův (Vertigo geyeri). Až donedávna však pozornosti malakozoologů unikala slatiniště v oblasti Českomoravské vrchoviny, která jsou pouze středně bazické až mírně kyselé. V roce 2011 však zde byl nalezen vrkoč Geyerův a následující rok vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi), oba glaciálně reliktní plži ve střední Evropě. Tyto nálezy volaly po mnohem důkladnějším prozkoumání této oblasti. Zdejší slatiny však již byly známy výskytem glaciálních reliktů z řad cévnatých rostlin a hnědých mechů, např. ostřice dvoudomá (Carex dioica) nebo bařinatka obrovská (Calliergon giganteum). Na základě výskytu glaciálně reliktních rostlin byly vytipovány lokality výskytu měkkýšů. Celkem bylo prozkoumáno 55 slatinišť. Celkem bylo zjištěno 31 druhů měkkýšů, z toho 22 suchozemských a 9 vodních. Vrkoč Geyerův byl doložen na 26 lokalitách a vrkoč rašelinný na osmi. Během průzkumů byla na šesti lokalitách nalezena také blyštivka skleněná (Nesovitrea petronella), jejíž výskyty v nižších polohách a na otevřených mokřadech jsou rovněž hodnoceny jako reliktní. Tyto nálezy ukazují na zachovalost a historickou kontinuitu českomoravských slatinišť, které existují pouze na zlomku své původní rozlohy a zasluhují proto ochranu, další výzkum a podrobnou ekologicko-historickou analýzu.

In Czech

Slatiniště jsou zpravidla malé mokřady sycené podzemní vodou vyznačující se nízkou produktivitou vegetace. Největší podíl těchto stanovišť ve své nenarušené formě se nachází v boreální zóně, převážně ve Skandinávii. Jižněji se zachovaly pouze fragmenty těchto biotopů, často refugiální povahy. Co se týče České a Slovenské republiky, karpatská pěnovcová prameniště, která se hojně vyznačují vysokým obsahem rozpuštěných minerálních látek a bazicitou, hostí bohatou faunu měkkýšů a tento fakt je znám již několik desetiletí. Tato prameniště hostí glaciální relikty jako např. zrnovka alpská (Pupilla alpicola) nebo vrkoč Geyerův (Vertigo geyeri). Až donedávna však pozornosti malakozoologů unikala slatiniště v oblasti Českomoravské vrchoviny, která jsou pouze středně bazické až mírně kyselé. V roce 2011 však zde byl nalezen vrkoč Geyerův a následující rok vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi), oba glaciálně reliktní plži ve střední Evropě. Tyto nálezy volaly po mnohem důkladnějším prozkoumání této oblasti. Zdejší slatiny však již byly známy výskytem glaciálních reliktů z řad cévnatých rostlin a hnědých mechů, např. ostřice dvoudomá (Carex dioica) nebo bařinatka obrovská (Calliergon giganteum). Na základě výskytu glaciálně reliktních rostlin byly vytipovány lokality výskytu měkkýšů. Celkem bylo prozkoumáno 55 slatinišť. Celkem bylo zjištěno 31 druhů měkkýšů, z toho 22 suchozemských a 9 vodních. Vrkoč Geyerův byl doložen na 26 lokalitách a vrkoč rašelinný na osmi. Během průzkumů byla na šesti lokalitách nalezena také blyštivka skleněná (Nesovitrea petronella), jejíž výskyty v nižších polohách a na otevřených mokřadech jsou rovněž hodnoceny jako reliktní. Tyto nálezy ukazují na zachovalost a historickou kontinuitu českomoravských slatinišť, které existují pouze na zlomku své původní rozlohy a zasluhují proto ochranu, další výzkum a podrobnou ekologicko-historickou analýzu.