Duchovní krize jako důsledek akademické socializace do vědeckého studia náboženství

VRZAL, Miroslav. Duchovní krize jako důsledek akademické socializace do vědeckého studia náboženství (Spiritual crisis as a result of academic socialization into the scientific study of religions). Religio : revue pro religionistiku. Česká společnost pro religionistiku o.s., 2019, vol. 27, No 1, p. 69-98. ISSN 1210-3640.

Basic information

• Original name: Duchovní krize jako důsledek akademické socializace do vědeckého studia náboženství
• Name (in English): Spiritual crisis as a result of academic socialization into the scientific study of religions
• Authors: VRZAL, Miroslav (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Religio : revue pro religionistiku, Česká společnost pro religionistiku o.s. 2019, 1210-3640.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 60304 Religious studies
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/19:00111205
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords in English: academic socialization; Religious Studies; social constructivism; identity; spiritual/religious identity; rationalization; disenchantment; spiritual crisis; secular; post-secular
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Článek se zaměřuje na individuální duchovní krizi jedné studentky religionistiky jakožto na případovou studii tenze mezi studiem tohoto oboru a osobní náboženskou/spirituální identitou. Religionistika je z perspektivy sociálního konstruktivismu nahlížena jako specifický subsvět s vlastním věděním a pravidly, která jsou internalizována studenty během jejich akademického socializačního procesu. Jak text argumentuje, akademická socializace do studia religionistiky má také významný vliv na konstrukci vlastní náboženské/spirituální identity studujících. Analýza ukazuje, že spirituální krize byla stimulována těmito faktory: 1) dezintegrací duchovní brikoláže ve vztahu s nabývaným religionistickým věděním; 2) internalizací vědecké racionalizace náboženství a odkouzlením v každodenním životě; a 3) sekularizací religionistické identity studentů a privatizací jejich náboženské/spirituální identity. Ke snížení tenze text, inspirován konceptem racionální debaty ve veřejném institucionálním prostoru Jürgena Habermase, navrhuje posun od sekulární akademické socializace k post-sekulární akademické socializaci. To znamená integraci náboženských/spirituálních identit do akademického socializačního procesu a posun od weberovského pojetí objektivity k laturovskému pojetí vzhledem k ideálně-typické konstrukci vědce v subsvětě religionistiky.

Abstract (in English)

The article is focused on the individual spiritual crisis of one Religious Studies student as a case study of the tension between this field of study and one's own religious/spiritual identity. From a social constructivist perspective, Religious Studies is seen as a specific subworld with its own knowledge and rules which are internalized by students during their academic socialization process. As the text argues, academic socialization into Religious Studies also has a significant impact on the students' construction of their religious/spiritual identity. The analysis shows that spiritual crisis was stimulated by these factors: 1) the disintegration of the spiritual bricolage in relationship to the knowledge gained in Religious Studies; 2) the internalization of the scientific rationalization of religions and disenchantment in everyday life; and 3) the secularization of the Religious Studies students' identity and the privatization of their personal religious/spiritual identity. To decrease this tension, the text, inspired by Jürgen Habermas' conception of rational discussion in the public institutional space, proposes a shift from secular academic socialization to post-secular academic socialization. This means the direct integration of religious/spiritual identities into the academic socialization process and a shift from the Weberian conception of objectivity to the Latourian one regarding the ideal-typical construction of the scholar in the Religious Studies subworld.