Professionalisation of social work through the perception of ethical problems and dilemmas by social workers

NEČASOVÁ, Mirka and Robert TRBOLA. Professionalisation of social work through the perception of ethical problems and dilemmas by social workers. In Social Work Education in Europe: Meaning of quality of social work education in a changing Europe. EASSW, Complutense University in Madrid, Madrid. 2019.

Basic information

• Original name: Professionalisation of social work through the perception of ethical problems and dilemmas by social workers
• Name in Czech: Profesionalizace sociální práce nahlížená prostřednictvím percepce etických problémů a dilemat pracovníky
• Authors: NEČASOVÁ, Mirka and Robert TRBOLA.
• Edition: Social Work Education in Europe: Meaning of quality of social work education in a changing Europe. EASSW, Complutense University in Madrid, Madrid, 2019.

Other information

• Original language: English
• Type of outcome: Presentations at conferences
• Field of Study: 50000 5. Social Sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• Keywords (in Czech): sociální práce, profesionalizace, etická dilemata, etické problémy
• Keywords in English: social work, professionalisation, ethical dilemmas, ethical problems
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

So-called post-modern society could be characterized by various changes and uncertainties. At the same time, social work, which was not fully established in the past as a profession in the Czech Republic, struggles on the one hand with the demand for professionalisation and, on the other hand, with the hidden de-professionalisation trend. As Evetts (2013) pointed out, organizational and occupational professionalism differs in various aspects, and also in the way of controlling the occupational group. While occupational professionalism relies on normative control by a professional group, organizational professionalism in managerial settings uses professionalism as an ideology for controlling professionals on the distance. The ideology on one hand and the respected norms of the profession on the other hand are used by managers interchangeably. The aim of this contribution is to explore how social workers perceive the trends in the professionalisation of social work and their strategies in dealing with the consequences of the process. The topic has been explored through qualitative research focused on difficult situations (ethical problems and dilemmas) that social workers face and deal with in their practice. The research was partly devoted to the investigation of the connection between education and the ability to understand the processes. The preliminary results show that respondents do not understand the process of professionalization in depth, but they react unconsciously to the consequences at the level of practice - they try to resist the de-professionalistaion or they feel helpless. At the same time, the importance of the qualification and long-life learning to understand the process seems to be underestimated by them. The findings contribute to the contemporary discussion taking place in the Czech Association of Schools of Social Work concerning the changes in the Minimum Standard of Education of the respective subjects - findings support the importance of hermeneutics, critical social work and reflective practice in education.

Abstract (in Czech)

Takzvaná postmoderní společnost může být charakterizována různými změnami a nejistotami. Zároveň sociální práce, která nebyla v minulosti plně uznána jako profese v České republice, se na jedné straně potýká s požadavkem po profesionalizaci a na druhé straně se skrytým trendem de-profesionalizace. Jak zdůraznila Evetts (2013), organizační a profesní profesionalismus se liší v různých aspektech, a také ve způsobu ovládání pracovní skupiny. Zatímco profesní profesionalismus závisí na normativní kontrole profesní skupinou, organizační profesionalita v manažerském prostředí využívá profesionalismu jako ideologie pro kontrolu profesionálů na dálku. Ideologie na jedné straně a respektované normy profese na straně druhé jsou využívány manažery záměnně. Cílem tohoto příspěvku je prozkoumat, jak sociální pracovníci vnímá trendy v profesionalizaci sociální práce a jejich strategie při řešení následků tohoto procesu. Téma bylo zkoumáno prostřednictvím kvalitativního výzkumu zaměřeného na obtížné situace (etické problémy a dilemy), s nimiž sociální pracovníci čelí ve své praxi. Výzkum byl částečně věnován zkoumání vztahu mezi vzděláváním a schopností pochopit procesy. Z předběžných výsledků vyplývá, že respondenti nerozumějí procesu profesionalizace v hloubce, ale reagují nevědomky na důsledky na úrovni praxe - snaží se odolat profesionalizaci nebo se cítí bezmocní. Zároveň se zdá, že význam kvalifikace a celoživotního vzdělávání pro pochopení procesu je podceňován. Zjištění přispívá k současné diskusi, která probíhá v Asociaci Školy sociální práce ČR o změnách v minimálním standardu vzdělávání příslušných předmětů - závěry podporují význam hermeneutiky, kritické sociální práce a reflexní praxe ve vzdělávání.