Rozmanitost geografického výzkumu dnešní doby: současné přístupy, paradigmatické posuny, aktuální témata

DOBOŠ, Pavel. Rozmanitost geografického výzkumu dnešní doby: současné přístupy, paradigmatické posuny, aktuální témata. In Geografie v teorii a praxi: série vyžádaných přednášek. 2019.

Základní údaje

• Originální název: Rozmanitost geografického výzkumu dnešní doby: současné přístupy, paradigmatické posuny, aktuální témata
• Autoři: DOBOŠ, Pavel.
• Vydání: Geografie v teorii a praxi: série vyžádaných přednášek, 2019.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta

Anotace

Humánní geografie, především ta anglosaské provenience, se v posledních zhruba třech dekádách značně rozrůznila v užívaných epistemologiích, výzkumných paradigmatech i teoretických ukotveních. Z dob, kdy geografie byla především prostorově-analytickou vědou, jsme přešli do doby, kdy je geografie vědou čerpající ze sociální teorie a filozofie. Dnes jsme navíc svědky toho, že geografie nejen čerpá výzkumné přístupy a paradigmata z jiných sociálně-vědních disciplín, ale také se stala těžištěm nových originálních přístupů, které z geografie vstupují i do dalších sociálních věd. Takovými příklady jsou především post-strukturalismem inspirované ne-reprezentativní teorie a teorie afektu, přístupy akcentující performativitu a s nimi spojené kulturně-analytické postupy, které svět nejen interpretují, ale také si všímají, jak různé kulturní jevy působí, jaké mají efekty. Tato přednáška se zaměří na souhrnný rozbor aktuálních v geografii užívaných sociálně-vědních přístupů, paradigmat a filozofií (jako post-strukturalismus, kritická a kulturní teorie, teorie aktér-síť, feministické a queer teorie, ne-reprezentativní teorie a teorie afektu, teorie performativity, fenomenologie a post-fenomenologie), aby nejen ukázala obrovskou rozmanitost toho, jak se dnes dělá geografický výzkum, ale také aby ukázala, jak a v čem jsou tyto přístupy, paradigmata a filozofie posunem oproti těm, které se sice stále hojně vyskytují, ale bývají již spíše spojovány s geografickým výzkumem dřívějších dekád (pozitivismus, strukturalismus, čistý interpretativismus, humanismus). Přednáška k tomu využije příkladů z geografických subdisciplín jako geografie komunikace a virtuálního prostoru, postkoloniální geografie, morální geografie, geografie diference a vyloučení, geografie filmu, kritická geopolitika nebo politická ekologie.