Život jako biotechnologické umělecké dílo : Antropologie a umění živého

ŠLESINGEROVÁ, Eva. Život jako biotechnologické umělecké dílo : Antropologie a umění živého. The Journal Of Culture. Praha: Etnologický ústav Praha, roč. 6, č. 1, s. 2-7. ISSN 2336-7849. 2017.

Základní údaje

• Originální název: Život jako biotechnologické umělecké dílo : Antropologie a umění živého
• Název anglicky: Life as a Biotechnological Artwork : Anthropology, Life, and Art
• Autoři: ŠLESINGEROVÁ, Eva (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: The Journal Of Culture, Praha, Etnologický ústav Praha, 2017, 2336-7849.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50400 5.4 Sociology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: článek - open access, web časopisu,
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/17:00111791
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• Klíčová slova česky: bioart; život; biomoc; tělo; inženýrství života; multidruhová antropologie; biomoc
• Klíčová slova anglicky: bioart; life; body; multispecies anthropology;Life-engineering; Biopower
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Text nabízí úvahu nad současnými formami spolupráce mezi hi-tech vědou a uměním – a to konkrétně na příkladu tzv. bioartu a sciartu. Bioart a sciart v sobě slučují vzájemné ovlivňování umělecké praxe a technologií a postupů současné vědy; často genetiky, informatiky, bioniky. Jakožto biotechnologické, digitální umění jsou bioart a sciart založeny na vědomé práci s živými tkáněmi, popřípadě na genetickém či kybernetickém upra-vování těchto tkání a vytváření umělých forem či simulací života. Projekty mnohých umělců-vědců jsou inspirovány vývojem společnosti, kde se biologie stává technologickou, a technologie se stávají biologickými, a kde se pro antropologii vytváří příležitosti pro reflexi tvorby specifických limi-nárních forem života, lidského či skoro-lidského. Analyticky text sleduje inspirace ze současné antropologie živého a multidruhové antropologie, tak jak jej ve svých textech prezentují Stefan Helmreich, Eduardo Kohn, a další. Díky inspiraci konkrétními uměleckými díly Kena Rinalda, zvláště 3 – Story Robots, Autopoiesis, C/Borg – The Parliament of Robots či Borderless Bacteria, tedy biotechnologickými asamblážemi lidí, zvířat, věcí, digitálních rozhraní pak text ukazuje možné způsoby přemýšlení o součas-ném biotechnologickém umění a hranic lidství, či postavy „anthropos“.

Anotace anglicky

Using concrete biotechnological artworks by Ken Rinaldo, this short essay contemplates current forms of collaboration between science and art in connection with the liminal nature of anthropos. The art branch called bioart or sciart is influenced by genetics, informatics, and bionics; artists in this field work with living tissues, creating artificial forms of life and simulations of life. The text analyses biotechnological art in the context of societies where biology is becoming technological and technology is beco-ming biological. It examines select projects by Ken Rinaldo 3-Story Robots, Autopoiesis, C/Borg – The Parliament of Robots, and Borderless Bacteria as special assemblages of humans, animals, objects, and digital inter-faces. Taking advantage of the perspectives of the anthropology of life and multispecies anthropology, the artworks are analyzed as means towards rethinking the limits of humanness, artificial forms of life, quasi-humanity, and the figure of anthropos.

Návaznosti

• MUNI/A/1055/2016, interní kód MU: Název: Výzkumné sondy k dějinám hudební kultury na Moravě, především v Brně, část IV.

Investor: Masarykova univerzita, Výzkumné sondy k dějinám hudební kultury na Moravě, především v Brně, část IV., DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty