Pseudohyperfosfatémie u mnohočetného myelomu - příčina interference

ČERMÁKOVÁ, Zdeňka, Jana TOMANOVÁ, Jana GOTTWALDOVÁ, Miroslava BEŇOVSKÁ and Zdeněk ADAM. Pseudohyperfosfatémie u mnohočetného myelomu - příčina interference (Pseudohyperphosphatemia in multiple myeloma - origin of the intereference). In XIV.celostátní sjezd České společnosti klinické biochemie ČLS JEP s mezinárodní účastí. 2019.

Basic information

Original name

Pseudohyperfosfatémie u mnohočetného myelomu - příčina interference

Name (in English)

Pseudohyperphosphatemia in multiple myeloma - origin of the intereference

Authors

ČERMÁKOVÁ, Zdeňka, Jana TOMANOVÁ, Jana GOTTWALDOVÁ, Miroslava BEŇOVSKÁ and Zdeněk ADAM

Edition

XIV.celostátní sjezd České společnosti klinické biochemie ČLS JEP s mezinárodní účastí, 2019

---

Other information

Type of outcome

Conference abstract

Confidentiality degree

is not subject to a state or trade secret

Keywords (in Czech)

pseudohyperfosfatémie, mnohočetný myelom

Keywords in English

pseudohyperphasphatemia, multiple myeloma

---

Abstract

V originále

Cíl studie: U 69letého pacienta s mnohočetným myelomem potvrdit podezření na pseudohyperfosfatémii a určit její původ. Fenomén pseudohyperfosfatémie je v literatuře popisován, jako příčina se uvádí buď analytická interference nebo vazba fosfátů na monoklonální protein. Metody: Anorganické fosfáty byly měřeny UV-molybdátovou metodou v séru. Totéž stanovení bylo provedeno po deproteinaci séra kyselinou sulfosalicylovou. Stanovení fosfátu u pacientského a kontrolního vzorku bylo simulováno ve zkumavkách v desetinásobném objemu. Fosfáty a monoklonální imunoglobulin byly sledovány v průběhu léčby pacienta, byl spočítán korelační koeficient. Ve směsném vzorku séra pacienta byl stanoven celkový fosfor před a po deproteinaci metodou hmotnostní spektrometrie. Stejným postupem i metodou bylo vyšetřeno 10 kontrolních vzorků. Výsledky: Koncentrace fosfátů v séru pacienta byla 3,38 mmol/l, po deproteinaci se hodnota snížila na 1,17 mmol/l (RI 0,85–1,45 mmol/l). Při manuálním provedení reakce došlo ke vzniku zákalu, což se shoduje s neobvyklým zvyšováním absorbance na detailním záznamu analyzátoru. Pearsonův korelační koeficient mezi koncentracemi fosfátu a monoklonálního proteinu v průběhu léčby byl 0,946. Hodnoty celkového fosforu ve směsném vzorku pacienta byly 3,60 mmol/l před a 1,20 mmol/l po deproteinaci a shodovaly se s mediány hodnot pro kontrolní skupinu (3,40; 95% IS: 3,01-4,12 mmol/l před a 1,01; 95% IS: 0,79-1,28 mmol/l po deproteinaci.) Závěr: U pacienta jsme potvrdili výskyt pseudohyperfosfatémie. Dle výrazného rozdílu v koncentraci fosfátů v séru před a po deproteinaci společně s normální hodnotou celkového fosforu usuzujeme, že se jedná o interferenci analytickou.

In Czech

Cíl studie: U 69letého pacienta s mnohočetným myelomem potvrdit podezření na pseudohyperfosfatémii a určit její původ. Fenomén pseudohyperfosfatémie je v literatuře popisován, jako příčina se uvádí buď analytická interference nebo vazba fosfátů na monoklonální protein. Metody: Anorganické fosfáty byly měřeny UV-molybdátovou metodou v séru. Totéž stanovení bylo provedeno po deproteinaci séra kyselinou sulfosalicylovou. Stanovení fosfátu u pacientského a kontrolního vzorku bylo simulováno ve zkumavkách v desetinásobném objemu. Fosfáty a monoklonální imunoglobulin byly sledovány v průběhu léčby pacienta, byl spočítán korelační koeficient. Ve směsném vzorku séra pacienta byl stanoven celkový fosfor před a po deproteinaci metodou hmotnostní spektrometrie. Stejným postupem i metodou bylo vyšetřeno 10 kontrolních vzorků. Výsledky: Koncentrace fosfátů v séru pacienta byla 3,38 mmol/l, po deproteinaci se hodnota snížila na 1,17 mmol/l (RI 0,85–1,45 mmol/l). Při manuálním provedení reakce došlo ke vzniku zákalu, což se shoduje s neobvyklým zvyšováním absorbance na detailním záznamu analyzátoru. Pearsonův korelační koeficient mezi koncentracemi fosfátu a monoklonálního proteinu v průběhu léčby byl 0,946. Hodnoty celkového fosforu ve směsném vzorku pacienta byly 3,60 mmol/l před a 1,20 mmol/l po deproteinaci a shodovaly se s mediány hodnot pro kontrolní skupinu (3,40; 95% IS: 3,01-4,12 mmol/l před a 1,01; 95% IS: 0,79-1,28 mmol/l po deproteinaci.) Závěr: U pacienta jsme potvrdili výskyt pseudohyperfosfatémie. Dle výrazného rozdílu v koncentraci fosfátů v séru před a po deproteinaci společně s normální hodnotou celkového fosforu usuzujeme, že se jedná o interferenci analytickou.