Normativní základy principu dělby moci

BAROŠ, Jiří a Pavel DUFEK. Normativní základy principu dělby moci. In Pavel Dufek, Jiří Baroš a kol. Liberální demokracie v době krize. Perspektiva politické filosofie. 1. vyd. Praha – Brno: Sociologické nakladatelství – Masarykova univerzita. s. 116–131. Edice Studie, sv. 136. ISBN 978-80-7419-277-7. 2019.

Základní údaje

• Originální název: Normativní základy principu dělby moci
• Název anglicky: The Normative Foundations of the Principle of the Separation of Powers
• Autoři: BAROŠ, Jiří a Pavel DUFEK.
• Vydání: 1. vyd. Praha – Brno, Liberální demokracie v době krize. Perspektiva politické filosofie, od s. 116–131, 16 s. Edice Studie, sv. 136, 2019.
• Nakladatel: Sociologické nakladatelství – Masarykova univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 50601 Political science
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• WWW: Info na stránkách nakladatele
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• ISBN: 978-80-7419-277-7
• Klíčová slova česky: constitutionalism, separation of functions, separation of institutions, separation of persons, separation of powers,
• Klíčová slova anglicky: brzdy a protiváhy, dělba moci, konstitucionalismus, oddělení funkcí, oddělení institucí, oddělení osob
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Přestože dělba moci představuje normativní i institucionální páteř liberálních demokracií, soudobá politická a konkrétně demokratická teorie se jím až donedávna zabývala jen okrajově a povrchně – na rozdíl od teorie ústavní, jež je ovšem pro změnu víceméně netknutá odbornými diskusemi v teorii demokratické. Baroš a Dufek v kapitole nejprve rozebírají dvě základní racionále dělby moci – negativní (omezující) a pozitivní (umožňující) – a zastavují se u tří typů zdůvodnění pro druhé jmenované racionále, které přibližně odpovídají třem základním způsobům zdůvodnění legitimity politického rozhodování (input, output a throughput) a které nevyhnutelně provazují uvažování o dělbě moci s normativní politickou teorií. Dále ukazují, že princip dělby moci sestává ze čtyř komponentů – oddělení institucí, oddělení funkcí, personální nekompatibilita a brzdy a protiváhy, přičemž argumentují, že poslední jmenovaný jakožto vyvažující, „provazující“ a tudíž umožňující prvek předpokládá první tři (separacionistické čili omezující prvky). S takto připraveným konceptuálním aparátem se Baroš s Dufkem následně zaměřují na dvě důležité výzvy jak dělbě moci samotné, tak jejím prostřednictvím liberální demokracii nejen ve střední Evropě – totiž vzestup nevolených aktérů (mezi něž patří mimo jiné administrativa včetně různých typů státních agentur, stejně jako ústavní i běžné soudy) a vlnu populismu, které na liberální demokracii tlačí obrazně řečeno z protilehlých stran. Podle některých autorů a autorek komentovaných ve čtvrté kapitole lze dokonce současný populismus chápat v prvé řadě právě jako výraz frustrace z technokratických a depolitizujících tendencí současných liberálních demokracií. Obecný závěr kapitoly zní, že vzhledem ke komplexní vnitřní logice dělby moci není vhodné konstruovat nějakou její univerzální, všudeplatnou šablonu, což na druhou stranu otevírá prostor pro plodnou výměnu mezi politickou/demokratickou teorií, ústavní teorií a empiricky posazenými sociálními vědami.

Anotace anglicky

The fifth chapter engages the concept, principle, and instrument of the separation of powers. Pavel Dufek and Jiří Baroš (aided indirectly by David Kosař who co-authored the three papers of which the chapter is a synthesis) observe that while the separation of powers constitutes the institutional and normative backbone of liberal democracies, contemporary democratic theory paid until very recently only scant attention to it – as opposed to constitutional and legal theory, which however tends to ignore what democratic theorists have to say. Baroš and Dufek analyse two basic objectives of the separation of powers – constraining (or “negative”) and enabling (“positive”) – and devote some attention to three basic types of justification for the latter, showing that they overlap with three types of legitimacy of political decision-making (input, output, and throughput). They then disaggregate the separation of powers into four components: separation of institutions, functions, and persons, plus the checks and balances component which, although often mistaken for the separation of powers as such, logically presupposes the three separations. This conceptual apparatus is then applied to recent events in Central European as well as Latin American countries, that is, regions where the rising wave of populism has had palpable impact on the separation of powers. The authors conclude that the complex internal logic of the separation of powers precludes devising a universal blueprint applicable to any given country, which in turn invites productive exchange between political philosophy, constitutional theory, and empirical social sciences.

Návaznosti

• GA16-13980S, projekt VaV: Název: Liberální demokracie v době krize

Investor: Grantová agentura ČR, Liberální demokracie v době krize