T. G. M.: Problém filozofie osobnosti, jeho vztahy a souvislosti

POSPÍŠIL, Ivo. T. G. M.: Problém filozofie osobnosti, jeho vztahy a souvislosti. In Filozofie jako životní cesta : Ad Honorem Jan Zouhar. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2019. s. 61-72. ISBN 978-80-210-9457-4.

Základní údaje

• Originální název: T. G. M.: Problém filozofie osobnosti, jeho vztahy a souvislosti
• Název česky: T. G. M.: Problém filozofie osobnosti, jeho vztahy a souvislosti
• Název anglicky: T. G. M.: The Problem of Philosophy of Personality, its Relations and Connections
• Autoři: POSPÍŠIL, Ivo.
• Vydání: 1. vyd. Brno, Filozofie jako životní cesta : Ad Honorem Jan Zouhar, od s. 61-72, 12 s. 2019.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Popularizační texty a aktivity
• Obor: 60206 Specific literatures
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-210-9457-4
• Klíčová slova česky: filozofie klíčové osobnosti; původ; milostné vzplanutí; korespondence jako svědectví životní křižovatky
• Klíčová slova anglicky: philosophy of a key personality; origin; love flare; correspondence as evidence of life crossroads
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok

Anotace

Přítomný příspěvek analyzuje – v souvislostech badatelského okruhu Jana Zouhara a také na pozadí odborných zájmů zvěčnělého Františka Kautmana (1927–2016) – „filozofii“ tvorby T. G. Masaryka (1850–1937). Na počátku stojí nové publikace o jeho údajném původu z rodiny rakouskou-uherského mocnáře, dále jejich beletrizace, zkoumání jeho pozdního milostného života a nakonec řečiště jeho juvenilní korespondence se Zdenkou Šemberovou (1841–1912). Pro ni to byla komunikace plná nadějí erotických a intelektuálních, které se nenaplnily a vedly k její doživotní osamělosti a rezignaci, zejména po smrti jejího otce Aloise Vojtěcha Šembery (1807–1882), profesora vídeňské slavistiky, jednoho z prvních odpůrců středověké pravosti proslulých Rukopisů, to vše na pozadí života univerzitní a české Vídně, kde oba bydleli, a přilehlé Moravy. Masaryk se slabou znalostí spisovné češtiny, Šemberová, již zralá mladá dáma, ve své korespondenci zaznamenávají svůj život, názory, četbu a dokládají své intelektuální zrání. Jejich korespondence je svědectvím životní křižovatky obou: Masaryk se postupně stával vědcem a hlavně politikem a korespondenci, od níž si Zdenka slibovala i milostné naplnění, chápal jako praktické cvičení ze stylistiky a názorovou konfrontaci. Korespondence vrhá nové, nikoli jen příznivé světlo na mládí budoucího československého prezidenta. Zde se již rýsují základní rysy jeho osobnosti.

Anotace anglicky

The presented contribution analyses – in the context of Jan Zouhar’s research scope and also on the background of the professional interests of the immortalized František Kautman (1927–2016) – the „philosophy“ of T. G. Masaryk’s (1850–1937) work. At the beginning, there are new publications on his alleged origin from the family of the Austro-Hungarian monarch, further its fictionalization, the investigation of his late sexual life and, last but not least, the flow of his juvenile correspondence with Zdenka Šemberová (1841–1912). For her, this communication was full of erotic and intellectual hopes which were not fulfilled and led to her lifelong loneliness and resignation, especially after the death of her father Alois Vojtěch Šembera (1807–1882), professor of Vienna Slavonic studies, one of the first opponents of the medieval authenticity of the legendary Czech Manuscripts, all of this on the background of the life of the university and Czech Vienna, where they both lived, and the adjacent Moravia. Masaryk, with his weak knowledge of standard Czech, Šemberová, at that time already a mature lady, record in their correspondence the course of their lives, their opinions, readings, and document their intellectual maturing. Their correspondence represents the evidence of the lives of both: Masaryk was gradually becoming a scholar and mainly a politician, and understood their correspondence, from which Zdenka expected also an amorous fulfilment, a mere practical exercise in stylistics and a confrontation of opinions. Their correspondence throws a new, not merely favourable light on the youth of the future Czechoslovak president. Already there, the elementary features of his personality were taking their shapes.