Universaľnyj charakter russkoj literatury v stadiaľnom češskom osveščenii v peripetijach XIX-XXI vekov (neskoľko zametok)

POSPÍŠIL, Ivo. Universaľnyj charakter russkoj literatury v stadiaľnom češskom osveščenii v peripetijach XIX-XXI vekov (neskoľko zametok). 1. vyd. Voronež: Voronežskij gosudarstvennyj universitet, 2019, 14 s. ISBN 978-5-9273-2754-6.

Základní údaje

• Originální název: Universaľnyj charakter russkoj literatury v stadiaľnom češskom osveščenii v peripetijach XIX-XXI vekov (neskoľko zametok)
• Název česky: Univerzální charakter ruské literatury ve stadiálním osvětlení v peripetiích 19.-21. století
• Název anglicky: The Universal Character of Russian Literature in the Stage Explanation in the Peripeteias of the 20th-21st Centuries (Several Remarks)
• Autoři: POSPÍŠIL, Ivo.
• Vydání: 1. vyd. Voronež, 14 s. 2019.
• Nakladatel: Voronežskij gosudarstvennyj universitet

Další údaje

• Originální jazyk: ruština
• Typ výsledku: Účelové publikace
• Obor: 60206 Specific literatures
• Stát vydavatele: Rusko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-5-9273-2754-6
• Klíčová slova česky: česká reflexe ruské kultury a Ruska obecně; posuny v české recepci Ruska v peripetiích událostí 20. století; tradice kritické analýzy Ruska (Havlíček, Masaryk); české polemiky kolem slavjanofilství
• Klíčová slova anglicky: the Czech reflectionof Russian culture and Russia in general; shifts in the Czech reception of Russia in the rigmaroles of the 20th-century events; traditions of the critical analyses of Russia (Havlíček; Masaryk); Czech polemics round Slavophile
• Štítky: RIV - zkontrolováno
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Avtor nastojaščej staťji issledujet izmenenija v češskoj refleksii russkoj literatury i jeje universaľnosti. Ischodja iz svojego opyta avtora staťji o češskoj reakcii na smerť Ľva Tolstogo, on usmatrivajet sdvigi značenija v vosprijatii russkoj literatury v načale 20 veka i pozže v istoričeskich peripetijach revoljucij, mirovych vojn i političeskich perevorotov (Gavliček, Masarik). Avtor, starajas’ racionaľno posmotreť na problematiku universaľnosti russkoj literatury, analizirujet raznogo roda češskije polemiki vokrug russkich del, glavnym obrazom slavjanofiľstva i zapadničestva, no i avangarda i stalinskogo vozvraščenija k akademizmu v knige ot 1947 g. v kotoroj uže projavilis’ – začastuju, odnako, paradoksaľno – izvestnyje spory v vosprijatii sovetskoj i russkoj reaľnosti, demonstriruja novyje sdvigi i na knige M. C. Putny.

Anotace česky

Autor přítomné studie zkoumá změny v české reflexi ruské literatury a její univerzality. Vycházeje ze své zkušenosti autora stati o české reakci na smrt Lva Tolstého, pozoruje posuny významu v recepci ruské literatury na počátku 20. století a později v historických peripetiích revolucí, světových válek a politických převratů (Havlíček, Masaryk). Autor, který se snaží racionálně pohlédnout na problematiku univerzality ruské literatury, analyzuje různorodé české polemiky kolem ruských záležitostí, hlavně kolem slavjanofilství, západnictví, ale také avantgardy a stalinského návratu k akademismu v knize z roku 1947, v níž se už projevily – často však paradoxně – známé spory v recepci sovětské a ruské reality, jež demonstrovaly nové posuny i na knize M. C. Putny.

Anotace anglicky

The author of the present study investigates the changes in the Czech reflection of Russian literature and its universality. Proceeding from own experience of the author of the study in the Czech reaction on Leo Tolstoy’s death, he observes the shifts in the reception of Russian literature at the beginning of the 20th century and later in the histrical rigmaroles of revolutions, world wars and political coups d’état (Havlíček, Masaryk). The author who tries to rationally observe the problems of the universality of Russian literature, analyzes various Czech polemics round Russian issues, mainly about Slavophiles, Westeners, but also avant-garde and Stalin’s return to academism in the 1947 book in which the well-known contradictions in the reception of Soviet and Russian reality – often paradoxically – were revealed and demonstrated new shifts also in M. C. Putna’s book.