V originále
Příspěvek analyzuje české, chorvatské a bulharské frazémy s exotickým toponymickým komponentem. Nejvíce zastoupená jsou toponyma spjatá s Orientem – biblické (oikonyma Sodoma, Gomora, Babylon) a nebiblické (oikonymum Diyarbakir, kvazichoronymum Tramtárie, choronymum Indie). „Neorientální“ exotiku představují toponyma spjatá s Afrikou (choronymum Sahara), Asií (choronyma Sibiř a Japonsko) a Jižní Amerikou (choronymum Patagonie). Exotická toponyma biblického původu jsou výhradně oikonymická, kdežto všechny ostatní příklady (až na jedinou výjimku) patří mezi choronyma. Myslíme si, že je to proto, že biblické příběhy (a tudíž i biblická toponymie) obsahují mnohá pojmenování nejen nadregionálního či regionálního, ale i lokálního charakteru, která následně pronikla i do frazeologie různých jazyků, kdežto v případě nebiblických exotických toponym si lidé snadněji zapamatují jméno nějakého většího územního celku (oblasti, území, státu, říše, ostrova atd.), které se může následně stát součástí frazeologizovaného slovního spojení.
Anglicky
The paper analyses Czech, Croatian and Bulgarian phrasemes with exotic toponymic components. The most frequent are the toponyms associated with Oriente – biblical (oikonyms Sodom, Gomor, Babylon) and non-biblical (oikonym Diyarbakir, quasichoronym Tramtaria, choronym India). „Non-oriental“ exotic toponyms are connected with Africa (choronym Sahara), Asia (choronyms Siberia and Japan) and South America (choronym Patagonia). Exotic toponyms of biblical origin are exclusively oikonymous, while all other examples (except for one exception) are belong to the group of the choronyms. We suppose this is because the biblical stories (and hence the biblical toponymy) contain many names not only of supraregional or regional but also of local character, which subsequently penetrated into the phraseology of different languages, whereas in the case of non-biblical exotic toponyms people remember more easily the name of a larger territorial unit (region, territory, country, imperium, island etc.), which can then be part of a phraseological unit.