Společné rysy lidové kultury na Podluží a na Záhoří na příkladu lidového oděvu

KŘÍŽOVÁ, Alena. Společné rysy lidové kultury na Podluží a na Záhoří na příkladu lidového oděvu (Common Features of Folk Culture in Podluží and Záhoří in the Example of Folk Clothing). In Společný vzdělávací program přeshraničního exkurzního vyučování jako podpora výchovy k občanství. 2018.

Basic information

• Original name: Společné rysy lidové kultury na Podluží a na Záhoří na příkladu lidového oděvu
• Name (in English): Common Features of Folk Culture in Podluží and Záhoří in the Example of Folk Clothing
• Authors: KŘÍŽOVÁ, Alena.
• Edition: Společný vzdělávací program přeshraničního exkurzního vyučování jako podpora výchovy k občanství, 2018.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Presentations at conferences
• Field of Study: 50404 Antropology, ethnology
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords (in Czech): Podluží; Záhoří; Česko; Slovensko; Lidový oděv; lidová kultura
• Keywords in English: Podluží region; Záhoří region;Czechia; Slovakia; folk costumes; folk culture
• Tags: International impact

Abstract

Lidová kultura vznikala v minulosti bez ohledu na státní hranice. Geografické a klimatické podmínky, výsledný zdroj obživy, ekonomické vazby na centra města a způsob života v materiální, sociální a duchovní podobě byly pro její vzhled zásadní. Pro etnografické oblasti Podluží v jihovýchodním cípu Moravy a Záhoří v jihozápadní části Slovenska je charakteristická nížinná poloha a stejné podmínky pro zemědělství. K jejich blízkosti přispěly historické okolnosti soužití ve společném stavu rakouské monarchie a byly ovlivněny chorvatskou kolonizací, která začala v polovině 16. století, což také ovlivnilo vzhled lidového oděvu a odráželo se především v barvě jednotlivých komponent a vzorech výšivky. Vývoj lidových krojů je však možné systematicky sledovat až od konce 18. století, protože pro starší období chybí písemné a obrazové zdroje a materiální dokumenty. Porovnáním střihu oděvních součástí v obou regionech lze dojít k závěru, že pracovní oděvy pro muže a ženy vykazují nejběžnější rysy, některé rozdíly ve slavnostních a slavnostních šatech se vyskytují zejména v doplňcích. Celkový charakter lidového oděvu v Podluží a Záhoří nám však vypráví o kulturní blízkosti obyvatel na obou stranách hranice.

Abstract (in English)

Folk culture was formed in the past without regard to the state borders. For its appearance, the geographical and climatic conditions, the resulting source of livelihood, the economic ties to the city centres, and the way of life in its material, social and spiritual form were fundamental. For the ethnographic regions of Podluží in the south-eastern tip of Moravia and Záhoří in the south-western part of Slovakia, the lowland position and the same conditions for agriculture are characteristic. The historical circumstances of coexisten-ce in the common state of the Austrian Monarchy contributed to their proximity, as well as being influenced by the Croat colonization that began in the mid-16th century, which also affected the appearance of folk clothing and was reflected primarily in the colour of individual components and their embroidery decorations. Howe-ver, the development of folk costumes can only be observed systematically from the end of the 18th century, as written and pictorial sources and material documents are missing for the older period. By comparing the cut of clothing components in both regions, it can be concluded that male and female workwear exhibits the most common features, some differences in festive and ceremonial dresses are found especially in accessories. Nevertheless, the overall character of folk clothing in Podluží and Záhoří tells us about the cultural proximi-ty of inhabitants on both sides of the border. Vytisknout