Detailed Information on Publication Record
2019
Innocent Author vs. Obscene Reader: The Echoes of Ovid´s Tristia 2 in Ausonius´ Apologetic Catalogue of Literary Predecessors
OKÁČOVÁ, MarieBasic information
Original name
Innocent Author vs. Obscene Reader: The Echoes of Ovid´s Tristia 2 in Ausonius´ Apologetic Catalogue of Literary Predecessors
Name in Czech
Nevinný autor vs. obscénní čtenář: Ozvěny druhé knihy Ovidiových Žalozpěvů v Ausoniově apologetickém katalogu literáních předchůdců
Authors
OKÁČOVÁ, Marie (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)
Edition
Eirene, Praha, Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, 2019, 0046-1628
Other information
Language
English
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
60206 Specific literatures
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
References:
RIV identification code
RIV/00216224:14640/19:00113027
Organization unit
Language Centre
UT WoS
000521518500003
Keywords (in Czech)
apologie; katalog; Ausonius; Ovidius; autor; čtenář; intertextualita
Keywords in English
apology; catalogue; Ausonius; Ovid; author; reader; intertextuality
Tags
Tags
International impact, Reviewed
Změněno: 12/5/2020 21:55, PaedDr. Marta Holasová, Ph.D.
V originále
The paper examines the intertextual relationship existing between the apologetic catalogue of literary obscenities in Ausonius’ letter addressed to Axius Paulus and attached to his famous Cento Nuptialis and the similar catalogue of literary predecessors in Ovid’s Tristia 2. By considering these two catalogues in terms of formal features, content, and function, the paper shows how the echoes of the Augustan poet resonate with the metaliterary issues (reality vs. fiction, author vs. reader) raised in Ausonius’ apology. Finally, it demonstrates how this reflects the aesthetic changes that marked late-antique poetry, especially the general shift in focus from the author to the reader betwen the 1st and 4th centuries.
In Czech
Článek zkoumá intertextuální vazby mezi apologetickým katalogem literárních obscénností v Ausoniově dopise adresovaném Axiu Paulovi a přiloženém k jeho slavnému Svatebnímu centonu a podobným katalogem literárních předchůdců v druhé knize Ovidiových Žalozpěvů. Rozbor formy, obsahu a funkce těchto katalogů ukazuje, nakolik ozvěny augustovského básníka rezonují s metaliterárními otázkami (realita vs. fikce, autor vs. čtenář) nastolenými v Ausoniově apologii. Právě tyto styčné body mezi oběma texty dobře ilustrují změny v pozdně antické estetice, zejména celkový posun akcentu od autora ke čtenáři, k němuž došlo mezi 1. a 4. stoletím.