J 2019

Innocent Author vs. Obscene Reader: The Echoes of Ovid´s Tristia 2 in Ausonius´ Apologetic Catalogue of Literary Predecessors

OKÁČOVÁ, Marie

Basic information

Original name

Innocent Author vs. Obscene Reader: The Echoes of Ovid´s Tristia 2 in Ausonius´ Apologetic Catalogue of Literary Predecessors

Name in Czech

Nevinný autor vs. obscénní čtenář: Ozvěny druhé knihy Ovidiových Žalozpěvů v Ausoniově apologetickém katalogu literáních předchůdců

Authors

OKÁČOVÁ, Marie (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

Eirene, Praha, Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, 2019, 0046-1628

Other information

Language

English

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

60206 Specific literatures

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

RIV identification code

RIV/00216224:14640/19:00113027

Organization unit

Language Centre

UT WoS

000521518500003

Keywords (in Czech)

apologie; katalog; Ausonius; Ovidius; autor; čtenář; intertextualita

Keywords in English

apology; catalogue; Ausonius; Ovid; author; reader; intertextuality

Tags

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 12/5/2020 21:55, PaedDr. Marta Holasová, Ph.D.

Abstract

V originále

The paper examines the intertextual relationship existing between the apologetic catalogue of literary obscenities in Ausonius’ letter addressed to Axius Paulus and attached to his famous Cento Nuptialis and the similar catalogue of literary predecessors in Ovid’s Tristia 2. By considering these two catalogues in terms of formal features, content, and function, the paper shows how the echoes of the Augustan poet resonate with the metaliterary issues (reality vs. fiction, author vs. reader) raised in Ausonius’ apology. Finally, it demonstrates how this reflects the aesthetic changes that marked late-antique poetry, especially the general shift in focus from the author to the reader betwen the 1st and 4th centuries.

In Czech

Článek zkoumá intertextuální vazby mezi apologetickým katalogem literárních obscénností v Ausoniově dopise adresovaném Axiu Paulovi a přiloženém k jeho slavnému Svatebnímu centonu a podobným katalogem literárních předchůdců v druhé knize Ovidiových Žalozpěvů. Rozbor formy, obsahu a funkce těchto katalogů ukazuje, nakolik ozvěny augustovského básníka rezonují s metaliterárními otázkami (realita vs. fikce, autor vs. čtenář) nastolenými v Ausoniově apologii. Právě tyto styčné body mezi oběma texty dobře ilustrují změny v pozdně antické estetice, zejména celkový posun akcentu od autora ke čtenáři, k němuž došlo mezi 1. a 4. stoletím.