V originále
Soubor a metodika: Do prospektivní studie bylo zařazeno od června 2016 do srpna 2017 celkem 292 extrakčních porodů (forceps, VEX) z celkového počtu 6056 porodů. Hodnocen byl typ a četnost poranění matky (ruptury pochvy a hráze) a plodu, především výskyt a komplikace kefalhematomu. Získané údaje byly statisticky analyzovány. Výsledky: Za sledované období bylo provedeno z celkového počtu 6056 porodů 216 vakumextrakcí (3,6 %) a 72 porodnických kleští (1,2 %). U čtyř pacientek byly použity obě metody (VEX i forceps). Nejčastějším poraněním u plodu byl kefalhematom. Významný kefalhematom, vyžadující další sledování, se při použití vakuumextrakce vyskytl u 40 novorozenců (18,5 %), při použití porodnických kleští u pěti novorozenců (6,9 %) (p = 0,017). Následná punkce kefalhematomu byla provedena u šesti novorozenců (15,0 %), a to v podskupině porodů s použitím vakuumextrakce. Ruptura hráze III. stupně byla zaznamenána po použití vakuumextrakce ve 20 případech (9,3 %) a po použití porodnických kleští ve 12 případech (16,7 %), (p = 0,091). Ruptura hráze IV. stupně byla zaznamenána v jednom případě (0,5 %), a to po použití vakuumextrakce. Závěr: Byl zaznamenán statisticky významně častější výskyt kefalhematomů s nutností následného řešení u novorozenců v souvislosti s porodem pomocí vakuumextrakce při porovnání s porody pomocí porodnických kleští. Po porodech s použitím porodnických kleští bylo zaznamenáno více mateřských poranění hráze III. stupně v porovnání s použitím vakuumextrakce, ale rozdíl nedosáhl statistické významnosti. Ruptury hráze IV. stupně nelze statisticky hodnotit vzhledem k nízkému výskytu v obou skupinách.
Anglicky
Objective: Evaluation of maternal and neonatal outcomes in operative vaginal deliveries in prospective study analysis. Design: Prospective case-control study analysis. Setting: Prospective analysis of 292 operative vaginal deliveries (VEX, forceps) for the period June 2016 August 2017 from overall 6056 vaginal deliveries. Type and frequency of maternal and neonatal trauma occurence was observed in connection with using vacuum-assisted delivery and forceps delivery, mainly the cephalohematomas and their complications. Collected data were statistically analysed. Results: In the reported period from overall 6056 deliveries there were 216 vacuumextractions (3.6%) and 72 forceps deliveries (1.2%) performed. Both methods were used in four patients (VEX and forceps). The most frequent trauma in newborns were cephalohematomas. Remarkable cephalohematoma, requiring further observation has occured in 40 newborns (18.5%) after vacuum-assisted delivery and in 5 newborns (6.9%), (p = 0,017) after forceps delivery. Consequential punction of cephalohematoma occured only after vacuumextraction delivery and in 6 newborns (15.0 %). The third degree perineal rupture occured after vacuumextraction in 20 patients (9.3%) and after forceps delivery in 12 patients (16.7%), (p = 0,091). The fourth degree perineal rupture occured only after vacuumextraction and in 1 case (0.5%). Conclusion: The vacuumextraction compared with forceps is more likely to be associated with the statistically significant incidence of cephalohematomas and their further treatment. Forceps deliveries compared with vacuumextraction are more likely to be associated with the maternal perineal trauma, but the diference was not statistically significant.