Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1643019, author = {Mihola, Jiří}, article_location = {Brno}, article_number = {2/2019}, keywords = {Baroque; Marian atlas; miraculous paintings and sculptures; pilgrimages and pilgrimage sites}, language = {cze}, issn = {1211-6068}, journal = {Sborník prací PdF MU}, title = {Mariánský atlas Markrabství moravského - zrcadlo živých i zapomenutých poutníků. K baroknímu poutnictví na Moravě v 18. století}, url = {https://www.ped.muni.cz/whis/s219.pdf}, volume = {33}, year = {2019} }
TY - JOUR ID - 1643019 AU - Mihola, Jiří PY - 2019 TI - Mariánský atlas Markrabství moravského - zrcadlo živých i zapomenutých poutníků. K baroknímu poutnictví na Moravě v 18. století JF - Sborník prací PdF MU VL - 33 IS - 2/2019 SP - 39-60 EP - 39-60 PB - Masarykova univerzita SN - 12116068 KW - Baroque KW - Marian atlas KW - miraculous paintings and sculptures KW - pilgrimages and pilgrimage sites UR - https://www.ped.muni.cz/whis/s219.pdf L2 - https://www.ped.muni.cz/whis/s219.pdf N2 - Atlas Marianus Marchionatus Moraviae (Mariánský atlas Markrabství moravského) ručně psaný v němčině augustiniánem z Brna, Alipiem Czermakem, z 18. století je jedním z důležitých pramenů barokní poutní tradice na Moravě. Autor napsal celkem 31 na Moravě uctívaných příběhů o zázračných obrazech a sochách, které on sám znal a navštívil jako poutník. Nejslavnější zázračný obraz, Panna Marie u sv. Tomáše, perla a zázrak vytvořený na Moravě, který byl uctíván v bazilice na Starém Brně od konce 18. století byla přenesena do brněnského kostela sv. Tomáše a Panny Marie, kde původně sídlil jeho řád. Jsou tu také Tuřany, Žarošice, Křtiny, Mikulov a Svatý kopeček u Olomouce. Jsou zde zachycena bývalá poutní místa, která již dlouho nejsou zachycena žádným průvodcem poutními místy Moravy. Je to kostel augustiniánského kláštera v Jevíčku, dominikánský kostel sv. Michala v Olomouci, kostel sv. Bartoloměje v bývalém klášteře Pauliny v Moravském Krumlově, kostel Nejsvětější Trojice v Brně-Králově Poli, sv. Šimona a Judy ve Strážku. V dnešní době nikdo neví, že v augustiniánském kostele sv. Tomáše a Panny Marie poutníci uctívali kromě Palladia Moravy i Pietu. Více než historie poutních míst je Czermakův Mariánský atlas věnován příkladům zázračných uzdravení, zásahů, konverzí spojených se zázračnými obrazy a sochami. To umožňuje vcítění do mentality člověka uctívajícího Panu Marii, mnicha a poutníka na konci baroka, krátce před panováním Marie Terezie a zejména Josefa II., kdy byly poutě redukovány, kláštery byly zrušeny a některá poutní místa byla osamocena. ER -
MIHOLA, Jiří. Mariánský atlas Markrabství moravského - zrcadlo živých i zapomenutých poutníků. K baroknímu poutnictví na Moravě v 18. století. \textit{Sborník prací PdF MU}. Brno: Masarykova univerzita, 2019, roč.~33, 2/2019, s.~39-60. ISSN~1211-6068.
|