Aktuality v léčbě a prevenci klostridiové kolitidy

STEBEL, Roman, Lenka VOJTILOVÁ a Petr HUSA. Aktuality v léčbě a prevenci klostridiové kolitidy. Vnitřní lékařství. Olomouc: Solen, s. r. o., 2020, roč. 66, č. 2, s. "e24"-"e28", 5 s. ISSN 0042-773X.

Základní údaje

• Originální název: Aktuality v léčbě a prevenci klostridiové kolitidy
• Název česky: Aktuality v léčbě a prevenci klostridiové kolitidy
• Název anglicky: Clostridium difficile Infection: an update on treatment and prevention
• Autoři: STEBEL, Roman (203 Česká republika, garant, domácí), Lenka VOJTILOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Petr HUSA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Vnitřní lékařství, Olomouc, Solen, s. r. o. 2020, 0042-773X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30303 Infectious Diseases
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/20:00115501
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: Clostridioides difficile; fidaxomicin; pasivní imunoterapie; probiotika; střevní dysbióza; transplantace střevní mikroflóry
• Klíčová slova anglicky: Clostridioides difficile; fecal microbiota transplant; fidaxomicin; intestinal dysbiosis; passive immunotherapy; probiotics
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Jedním z nejvýznamnějších nežádoucích účinků širokospektré antibiotické (ATB) terapie je narušení mikroflóry tlustého střeva. Zhruba 20 % postantibiotických průjmů je způsobeno přemnožením toxigenních kmenů Clostridioides difficile. Celosvětově stále pozorujeme u klostridiové kolitidy vzestupný trend incidence, závažnosti případů, mortality a zejména počtu léčebných selhání. Na Klinice infekčních chorob FN Brno, pracoviště Bohunice, dlouhodobě sledujeme kromě základních epidemiologických charakteristik i nejvýznamnější rizikové faktory asociované s rozvojem kolitidy a vyhodnocujeme účinnost jednotlivých terapeutických a preventivních postupů (selektivně působící ATB, fekální bakterioterapie). Jen na základě pečlivé analýzy rizikových faktorů a znalosti patogeneze lze v praxi realizovat účinná opatření omezující šíření této nemoci. Do budoucna lze předpokládat častější využití fekální bakterioterapie, zdokonalování způsobu podání fekálního transplantátu, širší využití probiotik a selektivně účinkujících ATB a dále zavedení pasivní a aktivní imunizace do praxe.

Anotace anglicky

Disruption of the colonic microflora is one of the most significant adverse effects of antibiotic (ATB) therapy. Excessive multiplication of toxigenic Clostridioides difficile strains is responsible for about 20 % of cases of post-antibiotic diarrhoea. The global trend of Clostridium colitis incidence, severity, mortality and in particular therapeutic failure keeps rising. At the Department of Infectious Diseases we work on long-term monitoring of the most important colitis-associated risk factors and evaluation of individual therapeutic and preventive procedures (selective ATB therapy, faecal bacteriotherapy). A diligent analysis of risk factors and knowledge of pathogenesis are a prerequisite to practical implementation of effective and rational precautions to curb spreading of this illness. In the future, we anticipate increased use of fecal microbiota transplant, improvements in faecal transplant administration, wider use of probiotics and selective ATBs and further introduction of passive and active immunization into practice.