ŘEŘICHA, Michal, Pavel DOBEŠ, Vojtěch FLORIÁN and Michal KNAPP. Vliv zimních teplot na přežívání, energetické zásoby a imunitní systém invazního slunéčka východního (Harmonia axyridis). In Zoologické dny 2020. 2020. ISBN 978-80-87189-32-0.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Vliv zimních teplot na přežívání, energetické zásoby a imunitní systém invazního slunéčka východního (Harmonia axyridis)
Name in Czech Vliv zimních teplot na přežívání, energetické zásoby a imunitní systém invazního slunéčka východního (Harmonia axyridis)
Name (in English) Vliv zimních teplot na přežívání, energetické zásoby a imunitní systém invazního slunéčka východního (Harmonia axyridis)
Authors ŘEŘICHA, Michal, Pavel DOBEŠ, Vojtěch FLORIÁN and Michal KNAPP.
Edition Zoologické dny 2020, 2020.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Conference abstract
Field of Study 10616 Entomology
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Organization unit Faculty of Science
ISBN 978-80-87189-32-0
Keywords (in Czech) Slunéčko východní; Harmonia axyridis; teplota; přezimování; živiny; imunita
Keywords in English Ladybird; Harmonia axyridis; temperature; overwintering; nutrition; immunity
Tags International impact
Changed by Changed by: Mgr. Marie Šípková, DiS., učo 437722. Changed: 29/4/2021 19:01.
Abstract
Slunéčko východní, Harmonia axyridis, je úspěšný invazní druh hmyzu. K jeho invaznímu úspěchu přispívá, mimo jiné, efektivní imunitní systém a chemická obrana. Dobrá schopnost odolávat zimním teplotám v prostředí mírného klimatu může být dalším důležitým faktorem umožňujícím úspěšnou biologickou invazi. Ve dvou na sebe navazujících studií jsme v laboratorních podmínkách zkoumali přezimování u H. axyridis. V první studii jsme testovali vliv zimní teploty na úspěšnost přežívání, ztrátu tělesné hmotnosti a délku jarního přežívání bez potravy. Ve druhé studii jsme zkoumali vliv přezimování na obsah proteinů a imunologické parametry hemolymfy. Jedinci v prvním experimentu pocházeli ze dvou skupin – laboratorně chovaní a sebraní na podzim z přírody. Nastavení tří teplotních režimů v klimaboxech vycházelo z reálných dat. Přežívání bylo sledováno v měsíčních intervalech a ukončení přezimování bylo na konci března. Úspěšnost přežívání laboratorně chovaných brouků byla nižší než u jedinců sebraných přímo z přírody. Nižší teploty snižovaly pravděpodobnost přežití pro brouky z laboratoře i z přírody. Úbytek tělesné hmotnosti byl průkazně vyšší v režimu s mírnou zimou ve srovnání s průměrnou či tvrdou zimou. Ztráta hmotnosti byla signifikantně vyšší pro laboratorní brouky a s tím souviselo jejich kratší jarní přežívání. Slunéčka, která přežila nižší zimní teploty, byla schopna na jaře přežít delší dobu bez potravy. Druhý experiment měl dvě části: 1) pro laboratorní slunéčka vystavená třem teplotním režimům, 2) pro slunéčka zažívající skutečné podmínky v přírodě. U laboratorních brouků signifikantně klesala koncentrace hemocytů v průběhu zimy. Koncentrace proteinů naopak stoupla během zimy u slunéček z volné přírody. Pro jedince z přírody byl testován i vliv indukce imunitního systému patogenem. Interakce mezi přezimováním a indukcí patogeny byla signifikantní pro koncentraci hemocytů a antimikrobiální aktivitu. Podpořeno grantem IGA 42110/1312/3145 (FŽP-ČZU v Praze).
Abstract (in English)
Slunéčko východní, Harmonia axyridis, je úspěšný invazní druh hmyzu. K jeho invaznímu úspěchu přispívá, mimo jiné, efektivní imunitní systém a chemická obrana. Dobrá schopnost odolávat zimním teplotám v prostředí mírného klimatu může být dalším důležitým faktorem umožňujícím úspěšnou biologickou invazi. Ve dvou na sebe navazujících studií jsme v laboratorních podmínkách zkoumali přezimování u H. axyridis. V první studii jsme testovali vliv zimní teploty na úspěšnost přežívání, ztrátu tělesné hmotnosti a délku jarního přežívání bez potravy. Ve druhé studii jsme zkoumali vliv přezimování na obsah proteinů a imunologické parametry hemolymfy. Jedinci v prvním experimentu pocházeli ze dvou skupin – laboratorně chovaní a sebraní na podzim z přírody. Nastavení tří teplotních režimů v klimaboxech vycházelo z reálných dat. Přežívání bylo sledováno v měsíčních intervalech a ukončení přezimování bylo na konci března. Úspěšnost přežívání laboratorně chovaných brouků byla nižší než u jedinců sebraných přímo z přírody. Nižší teploty snižovaly pravděpodobnost přežití pro brouky z laboratoře i z přírody. Úbytek tělesné hmotnosti byl průkazně vyšší v režimu s mírnou zimou ve srovnání s průměrnou či tvrdou zimou. Ztráta hmotnosti byla signifikantně vyšší pro laboratorní brouky a s tím souviselo jejich kratší jarní přežívání. Slunéčka, která přežila nižší zimní teploty, byla schopna na jaře přežít delší dobu bez potravy. Druhý experiment měl dvě části: 1) pro laboratorní slunéčka vystavená třem teplotním režimům, 2) pro slunéčka zažívající skutečné podmínky v přírodě. U laboratorních brouků signifikantně klesala koncentrace hemocytů v průběhu zimy. Koncentrace proteinů naopak stoupla během zimy u slunéček z volné přírody. Pro jedince z přírody byl testován i vliv indukce imunitního systému patogenem. Interakce mezi přezimováním a indukcí patogeny byla signifikantní pro koncentraci hemocytů a antimikrobiální aktivitu. Podpořeno grantem IGA 42110/1312/3145 (FŽP-ČZU v Praze).
PrintDisplayed: 22/8/2024 13:10