2017
Pneumonie spojené se zdravotní péčí u pacientů v intenzivní péči - optimální nastavení iniciální empirické antimikrobiální terapie: výsledky multicentrické observační studie
HERKEL, T., R. UVIZL, M. KOLAR, M. H. SEDLAKOVA, M. ADAMUS et. al.Basic information
Original name
Pneumonie spojené se zdravotní péčí u pacientů v intenzivní péči - optimální nastavení iniciální empirické antimikrobiální terapie: výsledky multicentrické observační studie
Name (in English)
Healthcare associated pneumonia in intensive care patients - optimal choice of initial empirical antimicrobial therapy: Results of a multicenter, observational study
Authors
HERKEL, T. (203 Czech Republic), R. UVIZL (203 Czech Republic, guarantor), M. KOLAR (203 Czech Republic), M. H. SEDLAKOVA (203 Czech Republic), M. ADAMUS (203 Czech Republic), L. DOUBRAVSKA (203 Czech Republic), T. GABRHELIK (203 Czech Republic), V. PUDOVA (203 Czech Republic), K. LANGOVA (203 Czech Republic), R. ZAZULA (203 Czech Republic), T. REZAC (203 Czech Republic), M. MORAVEC (203 Czech Republic), P. CERMAK (203 Czech Republic), P. SEVCIK (203 Czech Republic), Jan STAŠEK (203 Czech Republic, belonging to the institution), Alena ŠEVČÍKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Markéta HANSLIANOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Z. TUREK (203 Czech Republic), V. CERNY (203 Czech Republic) and P. PATEROVA (203 Czech Republic)
Edition
Anesteziologie a intenzivní medicína, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2017, 1214-2158
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Article in a journal
Field of Study
30223 Anaesthesiology
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
is not subject to a state or trade secret
References:
RIV identification code
RIV/00216224:14110/17:00113796
Organization unit
Faculty of Medicine
UT WoS
000413472100002
Keywords (in Czech)
infekce spojené se zdravotní péčí; hospital acquired pneumonia; iniciální empirická antibiotická terapie; epidemiologie; pneumonie
Keywords in English
nosocomial infections; hospital acquired pneumonia; initial empirical antibiotic therapy; epidemiology; pneumonia
Tags
Tags
Reviewed
Changed: 27/4/2020 10:05, Mgr. Tereza Miškechová
V originále
Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.
In English
Objective: This study aimed to obtain recent epidemiological data on hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients and to determine adequate empirical antimicrobial therapy. Setting: Department of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine. Patients and methods: The prospective, multicenter, observational study assessed the spectrum of detected bacterial pathogens and their resistance to antimicrobial agents. It was compared with a reference approach to initial antibiotic therapy in early-and late-onset HAP. Results: Total 317 patients were included in the study. The final patient sample comprised 201 subjects (159 males and 42 females) with a mean age of 59.9 years. Total 260 valid samples of lower respiratory tract secretions were obtained. Early-and late-onset HAP was detected in 26 (12.9%) and 175 (87.1%) patients, respectively. A total of 22 bacterial species were identified as etiological agents, with detection rates higher that 5% being noted in only 6 of them (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Gram-negative bacteria were most prevalent (86.1%). Patients with early-onset HAP had considerably higher prevalence of strains of Staphylococcus aureus (26.9%) and Haemophilus influenzae (15.4%). In late-onset HAP, most dominant were the strains of Pseudomonas aeruginosa (21.8%) and Klebsiella pneumoniae (21.4%). Most pathogens causing HAP (74.0%) were shown to have a unique restriction profile. Adequate initial empirical antibiotic therapy was noted in 59.7% of patients. Conclusion: The reference approach to initial empirical antibiotic therapy of early-and late-onset HAP was consistent with the spectrum of bacterial pathogens and their susceptibility to antimicrobial agents.