Jiří GAZDA (Brno)1 Skrytá aserce jako prostředek jazykové manipulace2 v současné ruské a české politické publicistice3 Příspěvek je zaměřen na diskurzivní analýzu titulků a perexů vybraných textů současné4 ruské a české politické publicistiky, v nichž je aserce (tvrzení) a její záměna za presupozici5 (předpoklad) využívána jako prostředek jazykové manipulace. Cílem studie je ukázat, že6 skryá aserce je spolu s nepřiměřeným používáním expresivního lexika a ironie jedním7 z rozpoznávacích znaků neautentické publicistiky a propagandy.8 Klíčová slova: presupouzice; skrytá aserce; politická lingvistika; jazyková manipulace;9 propaganda; ruský jazyk; český jazyk10 Covert Assertion As a Means of Language Manipulation in Contemporary11 Russian and Czech Political Journalism12 The paper is focused on discursive analysis of headlines and journalistic leads of selected13 texts of contemporary Russian and Czech political journalism, in which assertion and its14 substitution for presupposition is used as a means of language manipulation. The aim of the15 study is to show that covert assertion, along with the disproportionate use of expressive lexic16 and irony, is one of the distinguishing features of non-authentic journalism and propaganda.17 Key words: presupposition; covert assertion; political linguistics; language manipulation;18 propaganda; Russian language; Czech language19 Jednou z nejdůležitějších sociálně kognitivních potřeb moderního člověka je potřeba20 hodnověrných informací o dění ve společnosti a ve světě, za kterými se obrací21 k médiím různého druhu, v současnosti stále častěji ke zpravodajství a publicistice22 v prostředí celosvětové elektronické sítě. Autenticita a serióznost médií je přitom23 obecně poměřována mírou respektování zásad novinářské profesionality a etiky,24 jakými jsou aktuálnost, přesnost a hodnověrnost jimi zprostředkovávaných infor-25 mací. Současně však platí, že autoři textů jako subjekty žurnalistického diskurzu,26 vytvářející sdělení o různých fragmentech skutečnosti, se snaží zaujmout a vyjádřit27 stanovisko ke sdělovaným obsahům tak, aby se s ním potenciální čtenáři v co největší28 míře identifikovali nebo ho alespoň akceptovali jako korektní (ФУРСАНОВА 2009).29 V současné době, charakterizované rozpadem a zmatením tradičních hodnot30 včetně elementární úcty k pravdě a označované často jako doba postfaktická, kdy31 Jiří GAZDA je většina lidí odříznuta od možnosti relevantním způsobem se podílet na řízení1 státu, se žurnalisté stávají svého druhu „vlivovými agenty“ přispívajícími význam-2 ným způsobem k utváření veřejného mínění. Zpravodajské servery jsou různými3 mocenskými subjekty, politickými a názorovými uskupeními i vládnoucími kruhy4 využívány k propagaci vlastních idejí a formování představ a nálad odpovídajících5 jejich ideologii a mocenským zájmům (МАНАЕНКО 2003, 87). Média se tak stávají6 jedním z nejdůležitějších a nejvlivnějších subjektů široce pojímaného politického7 diskurzu, jehož cílem je získání a udržení moci. Dostát této úloze korektní cestou8 s oporou na racionální argumentaci je velmi obtížné, a proto se politici a stranící9 jim média stále častěji uchylují k diskurzivním strategiím využívajícím prostředky10 působící především na emoce a podvědomí adresátů.11 V podmínkách totální přítomnosti médií v celospolečenském komunikačním12 prostoru mají informace výběrový a interpretativní charakter: čtenáři konzumují13 vytříděná, zpracovaná a mnohdy dokonce zprefabrikovaná sdělení, vytvořená14 v souladu s redakční politikou a ideologií daného média a jeho vlastníků. Profe-15 sionální úsilí žurnalistů se tak často nezaměřuje primárně na hledání racionálních16 důkazů pravdivosti podávaných informací, ale především na ovlivnění vědomí17 a názorů čtenářů s cílem dosáhnout toho, aby adresát uvěřil nejen tomu, že autorem18 předkládaná verze sdělení je pravdivá, ale že také saturuje jeho čtenářské potřeby19 a očekávání. Autoři textů se tak často uchylují k jazykové demagogii, kterou se20 obecně rozumí takové způsoby nepřímého ovlivňování adresáta sdělení, kdy jsou mu21 názory na sdělované obsahy implantovány nikoliv otevřeně, nýbrž skrytě s využitím22 mechanizmů jazykové manipulace (БУЛЫГИНА, ШМЕЛЕВ 1997, 461).23 Řečová manipulace je přitom poměrně běžným jevem jak v osobní, tak v masové24 komunikaci. Reklama, předvolební kampaně a ideologická propaganda jsou hlavními25 oblastmi, v nichž je řečové manipulace využíváno k formování určitých preferencí,26 potřeb, názorů, předsudků a myšlenkových stereotypů, které jsou výhodné pro27 manipulátora. Řečová manipulace společenským vědomím prostřednictvím médií28 se v současné době stává jedním z aktuálních a nejméně probádaných problémů29 kultury veřejné komunikace (ЗАВЬЯЛОВА 2016).30 Jedním z velmi účinných prostředků jazykové manipulace je sofistikovaná hra31 se smyslovými komponenty výpovědi spočívající v úmyslné záměně tvrzení za32 jeho předpoklad, přesněji řečeno za maskování asertivního komponentu výpovědi33 jako sémantické presupozice, tj. smyslového komponentu, bez něhož výpověď nelze34 považovat za pravdivou (ФУРСАНОВА 2009).35 Samotný pojem presupozice byl původně zaveden ve výrokové logice britským36 logikem Peterem Frederickem Strawsonem (2011) a teorie presupozice a aserce37 (tvrzení, uznání pravdivosti výroku) jako smyslových komponentů významu slova38 byla detailně rozpracovaná zejména moskevskou sémantickou školou (АПРЕСЯН39 2005, 9–15).40 2 Skrytá aserce jako prostředek jazykové manipulace v současné ruské a české politické publicistice Presupozicí se obecně rozumí skutečnost, která se při výpovědi považuje za1 platnou, pokud má být komunikace smysluplná a úspěšná, přičemž se rozlišují2 presupozice (předpoklady) sémantické a pragmatické. Sémantické presupozice3 se týkají bezprostředního významu věty, pragmatické presupozice se vztahují4 k širokému kontextu, představují „společné vědomí komunikantů“ (МАКАРОВ5 2003, 132–133).6 Jako aserce se pak označují ty propoziční komponenty výpovědi, které zbývají7 po eliminaci presupozice, a které mohou být jak pravdivé, tak nepravdivé, aniž by8 způsobovaly anomálnost výpovědi. Aserce je tedy zjednodušeně řečeno to, co se9 danou výpovědí tvrdí, přikazuje, zjišťuje apod. (КРОНГАУЗ 2001, 245).10 V novinovém titulku Svěřenci trenéra Jandače v Pchjongčchangu na medaili nakonec11 nedosáhli je sémantickou presupozicí fakt, že svěřenci trenéra Jandače (tj. český12 hokejový tým) v Pchjongčchangu sahali po medaili (tj. hráli na olympijském turnaji13 utkání o 3. místo), a asercí je konstatace faktu, že na ni nedosáhli (tj. v utkání14 neuspěli). Pragmatické presupozice, jejichž úplný výčet je u jakékoliv výpovědi15 prakticky nemožný a o které autor svou výpověď opírá, jsou dány tím, že autor16 např. předpokladá, že adresátovi (čtenáři sportovní rubriky v novinách) je známo,17 že Jandač je trenérem české hokejové reprezentace, že v Pchjongčchangu probíhají18 zimní olympijské hry, jejichž součástí je i hokejový turnaj, kterého se účatní i český19 hokejový tým, jenž se probojoval až do boje o 3. místo, atd.20 K jazykové manipulaci pak dochází v případech, kdy myšlenka (tvrzení, aserce),21 kterou chce mluvčí imputovat adresátovi, je prezentována jako presupozice, tj. jako22 samozřejmý předpoklad, který nepodléhá negaci (zpochybnění). Ve větě Poslanec XY23 se tentokrát dostavil na jednání sněmovny střízlivý je pomocí operátoru (výrokového24 modifikátoru) tentokrát jako presupozice (samozřejmý fakt, o kterém se nediskutuje)25 prezentováno nepřímé tvrzení (aserce), že v minulosti se jmenovaný poslanec26 nejméně v jednom případě dostavil do poslanecké sněmovny v podnapilém stavu,27 případně, že tento poslanec dochází na jednání poslanecké sněmovny většinou28 v podnapilém stavu.29 Presupozice mohou sloužit k manipulaci s tázaným, například u tzv. sloučených30 (zavádějících) otázek v různých anketách nebo reklamních a politických sloganech,31 ale i v běžné komunikaci. Reklamní otázka Chcete se zbavit přebytečného tuku32 bez námahy? obsahuje presupozice, že potenciální adresát jednak trpí nadváhou33 a jednak chce zhubnout. V sugestivní otázce televizního nebo rozhlasového redaktora34 Domníváte se, že by premiér měl být odvolán až po vyšetření korupčního skandálu? lze35 identifikovat presupozice a) premiér je zapleten do korupčního skandálu, b) premiér36 by měl být v každém případě odvolán.37 Samotný předpoklad obsažený v otázce nemusí vždy nutně signalizovat řečovou38 manipulaci, o tu se jedná v případech, kdy se adresát s implictní presupozicí39 neztotožňuje, a kdy na takto položenou otázku nemůže dát jednoznačnou odpověď40 3 Jiří GAZDA (ano/ne). Jedinou možností, jak se nestat obětí jazykové manipulace, je komunikaci1 opustit.2 Ve veřejném politickém diskurzu, v oblasti politické agitace a propagandy jsou3 sloučené otázky velmi častým nástrojem řečové manipulace. Ruská lingvistka4 Irina Levontinová uvádí v jednom ze svých popularizačních textů1 jako příklad5 využívání této techniky předákem ruské nesystémové opozice Alexejem Navalným6 při aktivizaci jeho příznivců na masových mítincích: Россия будет свободной! Да или7 нет? Sloučená otázka v tomto případě obsahuje presupozici, že Rusko není svobodné.8 Kladnou odpovědí se příznivci politika s implikovanou presupozicí ztotožňují, pro9 jeho odpůrce však otázka nedává smysl, jelikož z jejich hlediska vychází z nepravdivé10 presupozice, a nelze proto na ni odpovědět ani kladně, ani záporně.11 Pro řečovou manipulaci je v těchto případech charakteristické zaměření nikoliv12 na přesvědčování a argumentaci, ale na sugerování pomocí psychologicky účinných13 apelací především na emocionální a hodnotovou sféru adresáta. Iluze samostatnosti14 vyvozovaných závěrů (implikatur) ze strany adresáta vznikají na základě toho, že15 klíčové komponenty smyslu jsou v manipulativních řečových aktech často impliko-16 vány, subjektivní mínění je adresátovi předkládáno jako samozřejmý předpoklad,17 závěry jsou adresátovi podsouvány v zamaskované podobě a výpovědi jsou nasyceny18 hodnotícími výrazy.19 Cílem tohoto příspěvku je ukázat, jak je aserece vydávaná za presupozici využí-20 vána, případně zneužívána ve sféře pomyslného široce chápaného rusko-českého21 dialogu ve veřejném komunikačním prostoru celosvětové sítě, přesněji v textech22 ruské a české internetové publicistiky, které představují vzájemnou rusko-českou23 mediální reflexi zejména v oblasi politického diskurzu.24 Vhodný materiál pro diskurzivní analýzu textů politické publicistiky poskytují25 novinové titulky a perexy (úvody) publicistických článků, které v kondenzované26 podobě nejen vyjadřují věcný obsah textu, ale většinou také jazykově signalizují27 postoj autora k prezentovanému problému a jeho subjektivní hodnocení. Právě28 pragmatická složka významu těchto mikrotextů je nejdůležitější pro posouzení29 účinnosti jazykových prostředků na recipienta, a tedy i cíleného užívání těchto30 prostředků k uskutečnění komunikačních záměrů, vyplývajících z persvazivní31 (přesvědčovací) funkce publicistického textu32 Pro české mediální prostředí je charakteristické, že právě tzv. „ruská karta“,33 tj. vztah k Rusku, hodnocení jeho současné politiky i jeho vlivu na vývoj české34 společnosti v minulosti, je jedním z nejtransparentnějších indikátorů názorové35 orientace autorů mediálních textů a názorových skupin, které tito autoři reprezentují.36 V českém politickém a mediálním prostředí je tak v důsledku specifické historické37 zkušenosti a geografické blízkosti imperiální mocnosti k dění v současném Rusku38 patrná zvýšená citlivost, přičemž významná část politiků i médií vytrvale artikuluje39 1 4 Skrytá aserce jako prostředek jazykové manipulace v současné ruské a české politické publicistice pocit ohrožení Česka a českých zájmů ze strany autoritativního režimu prezidenta1 Putina (GAZDA 2017, 227).2 Záměna aserce za presupozici a s ní spojená implikatura, tedy řečově pragmatický3 postup, kdy mluvčí vytvoří v podtextu kategorickou presupozici, která obsahuje4 skryté tvrzení, na jehož základě má adresát dospět k zdánlivě samostatným závěrům,5 je autory publicistických textů často používana už v samotných titlulcích článků,6 jejichž tématem je ať už domnělá či reálná, přímá nebo nepřímá hrozba pro ČR nebo7 EU ze strany Ruska:8 O odvěkém ruském rozpínavém imperialismu (presupozice: Rusko se vždy v ději-9 nách chovalo jako imperiální mocnost); Ivan Gabal: Nemůžeme tady nechat volně řádit10 ruskou propagandu (presupozice: v ČR nekontrolovaně působí ruská propaganda);11 Obrana proti Putinovi: Zdravý veřejný prostor jako v Německu (presupozice: Putin12 představuje hrozbu, proti které je třeba se bránit); Vražda Borise Němcova: Putinův13 zdvižený ukazováček (presupozice: Putin zosnoval vraždu B. Němcova); Nový šéf BIS14 by měl hájit ústavu a odhalovat aktivity Kremlu (presupozice: Kreml vyvíjí na území15 ČR nepřátelské aktivity); Vyjde Evropě obrana před Ruskem? (presupozice: Evropa se16 musí bránit hrozícímu nebezpečí ze strany Ruska); Moskva zvyšuje tlak na Západ17 (presupozice: Moskva dlouhodobě vyvíjí tlak na Západ), Putin si vstřelil vlastňáka.18 Rusové díky fotbalu dýchají doušky svobody (presupozice: Rusové se cítí ve své zemi19 nesvobodní) atd..2 20 Záměnu aserce za presupozici využívají samozřejmě také ruští žurnalisté, a to21 zejména v textech, které jsou reakcí na kritiku Ruska ze strany českých politiků22 a médií:23 Чехия: Битва за «Новичок» перешла на новый уровень (titulek) „Момен-24 тально на Земана набросилась местная чешская пятая колона, сидящая25 во власти, которая как раз обслуживает интересы не Праги, а Лондона26 и Вашингтона.“3 27 Москва разрушила «антироссийский союз» в центре Европы (titulek) „Обра-28 зованная в феврале 1991 года Вишеградская группа (четвёрка) должна была29 стать образцом евроинтеграции и сдерживания России в Восточной Европе.30 Четверть века она справлялась с поставленной задачей, став рассадником31 русофобии и центром притяжения для других стран обширного региона. Но32 этому пришел конец.“4 33 Jako vděčný zdroj materiálu pro studie tohoto typu se ukazuje ruský zpravodajský34 portál InoSMI.ru, na němž jsou prezentovány překlady vybraných článků analytické35 publicistiky ze zahraničních médií, které se nějak dotýkají Ruska nebo ruských zájmů36 ve světě. I když o charakter a nezávislost tohoto informačního zdroje, spojeného37 2 Titulky článků uveřejněných v letech 2015 a 2016 na zpravodajských portálech Aktuálně.cz, Forum24.cz, IHNED.cz, Lidovky.cz, Novinky.cz, Parlamentní listy.cz, Respekt.cz. 3 4 5 Jiří GAZDA se státní zpravodajskou agenturou Rossija segodnja, se v Rusku vede dlouhodobě1 neustálý zápas, je pro ruské čtenáře důležitým zdrojem informací o tom, jak je Rusko2 vnímáno ve světě, a naopak pro zahraniční pozorovatele je sledování redakčních3 perexů a čtenářských komentářů a diskusí k těmto textům zajímavým materiálem4 pro analýzu veřejného mínění přinejmenším určitých názorových skupin ruské5 společnosti.6 Přibližně do srpna 2018 se provozovatelé portálu drželi zásady uveřejňovat7 překlady zahraničních článků bez redakčních komentářů, od září téhož roku pak8 začaly být některé články doplňovány úvodními redakčními perexy, které většinou9 věcně shrnují obsah původního textu, někdy však k němu také vyjadřují kritické10 stanovisko redakce, a to rovněž nezřídka s využitím řečové manipulace.11 V redakčním perexu k překladu článku s titulkem Čeští legionáři v Rusku?12 Nenáviděni i respektováni. Po 100 letech se nic nezměnilo (Aktuálně.cz, 12. 11. 2018) je13 autorem čtenářům formou skryté aserce (českoslovenští legionáři způsobili Rusku14 mnoho bolesti) imputován apriorně negativní postoj k působení československých15 legií v době občanské války v Rusku: „Чешские легионеры оставили свой след16 в России сто лет назад и по-прежнему вызывают у россиян сильные чувства:17 ненависть, уважение, а порой и откровенное восхищение… Об этих чувствах18 россиян и о том, как в России относятся к памяти чехословаков, причинив-19 ших нашей стране немало боли, рассказывает репортер чешского портала20 «Актуалне», проехавший по пути чехословацких легионеров.“5 21 V dalším případě autor perexu k překladu textu o tragické situaci matek, které22 v rusko-ukrajinském konfliktu přišly o své syny (Vraťte mi syna, třeba jen malý kus23 jeho těla, Aktuálně.cz, 19. 12. 2018) formuluje jako presupozici tvrzení, že zprávy24 o účasti pravidelné ruské armády v bojích v Donbasu jsou „vyčpělé klišé“, tedy jsou25 nepravdivé: „В этом репортаже — душераздирающие истории матерей, которые26 до сих пор не знают, что случилось с телами их детей, погибших в кровавом27 конфликте на востоке Украины. С начала войны на Донбассе они живут в мучи-28 тельной неизвестности. И даже в этом рассказе об огромном человеческом горе29 чешский журналист не упускает возможности повторить избитое клише30 об участии в боях на Донбассе частей регулярной российской армии.“6 31 K násobení manipulativního účinku může docházet v případech, kdy autor32 použije spojení dvojí skryté aserce v rámci jedné výpovědi. V perexu k ruskému33 překladu článku Generál Petr Pavel soudí, že Rusko je větší hrozba než terorismus. To34 Zemana a Klause nepotěší (Forum24, 9. 11. 2018)7 je asercí vydávanou za presupozici35 jednak propoziční složka fragmentu несмотря на запугивание и дезинформацию36 (tj. zastrašování a dezinformování českého obyvatelstva ve vztahu k Rusku jsou37 5 6 7 6 Skrytá aserce jako prostředek jazykové manipulace v současné ruské a české politické publicistice nezpochybnitelným faktem), jednak propozice большинство чехов их поддержи-1 вает (tj. většina Čechů podporuje prezidenta a premiéra země v jejich kladném2 poměru k Rusku): „Чехам стоит помнить, что они находятся под влиянием3 России, и забывать об этом опасно, заявил генерал Петр Павел. Эти заявления,4 вероятно, не порадуют Земана и его соратников, пишет чешский «Форум24».5 Ведь такие политики, как чешский президент авторитетно заявляют, что6 Россия никакой угрозы не представляет. А главное — несмотря на запугивание7 и дезинформацию большинство чехов их поддерживает.“8 8 Manipulativního efektu je dosahováno také využíváním kvalifikujících výrazů9 vztahujících se k celému textu, kdy se komentátor snaží adresátovi apriorně10 imputovat vlastní postoj k textu jako celku, jako je tomu např. v redakčním perexu11 k překladu článku s tiulkem Čím dál více Rusů lituje rozpadu Sovětského svazu.12 A Putin dělá, co může, aby jim ho vrátil (DeníkN.cz, 26. 12. 2018)9 : „Согласно13 опросам общественного мнения, о распаде СССР жалеют две трети россиян,14 утверждает чешский «Деник Н». По сравнению с советским уровнем жизни15 сейчас большинству россиян живется лучше, а Россия снова обрела вес на16 международной арене. Так почему же усиливается ностальгия по тому, что17 было хуже современной России, недоумевает автор и дает свое предвзятое по18 отношению к России объяснение.“10 Také v tomto případě jde o skrytou aserci19 (presupozice: autor je vůči Rusku zaujatý).20 Skrytá aserce je v manipulativních textech často kombinována s implikaturou,21 tedy postupem, kdy mluvčí vytvoří v podtextu kategorickou presupozici, která22 obsahuje skryté tvrzení, na jehož základě má adresát dospět k zdánlivě samostatným23 závěrům. Příkladem může být redakční perex ruského překladu článku Jiřího24 Paroubka Špióni kolem nás… (Aktuálně.cz, 4. 12. 2018)11 : „Читали «Похождения25 бравого солдата Швейка»? Там начальник жандармского отделения в Путиме,26 сцапав Швейка, увидел в нем шанс заработать орден и тут же взялся за него27 как за русского шпиона. Точно так же Служба безопасности Чехии, пугая28 чехов русскими шпионами, хочет отчитаться за бесцельно потраченные29 деньги, пишет в «Актуальне» бывший премьер Чехии. Он объясняет, почему30 глупы и контрпродуктивны нападки на Россию и Китай.“12 Presupozicí je zde31 skryté tvrzení, že BIS si je vědoma neúčelnosti výdajů na protiruskou propagandu,32 implikaturou pak následně logicky vyvozený soud, že BIS je neschopná organizace33 žijící ze zástupných problémů, v tomto případě neexistující hrozby ze strany Ruska.34 8 9 10 11 12 7 Jiří GAZDA Příkladem využívání skryté aserce ať už v pomyslné či reálné rusko-české mediální1 „informační válce“ oběma stranami mohou sloužit fragmenty z perexů českého článku2 Petry Procházkové s titulkem Čech natočil film o Krymu. Pátral po tom, jak tam žijí,3 protestují i zneužívají psychiatrii (DeníkN.cz, 27. 11. 2018) a jeho ruského překladu.4 V perexu k původnímu českému textu je obsaženo skryté tvrzení, že proukrajinsky5 smýšlející obvytelé Krymu jsou umlčováni a perzekvováni: „Na Krym odjel zjistit,6 jak tam zacházejí s lidmi, kteří vyvěšují ukrajinské vlajky, provozují zoologické7 zahrady, nechtějí oslavovat Vladimira Putina a nenechají si zacpat ústa. Film8 režiséra Jaroslava Kratochvíla (Polo)ostrov Krym však nevypráví jen o zneužívání9 psychiatrie, pronásledování Krymských Tatarů a útisku Ukrajinců. Slovo dostali i ti,10 kdo chtějí žít v Rusku a vzpomínají na staré dobré sovětské časy.“13 Manipulativní11 účinek redakčního komentáře k ruskému překladu téhož článku je naopak založen12 na skrytém tvrzení (samozřejmém předpokladu), že v české společnosti vládne vůči13 Rusku všeobecně nepřátelská (rusofobní) atmosféra: „Чешский режиссер-докумен-14 талист отправился в Крым и снял фильм о жизни там после присоединения15 полуострова к России. Фильм получился антироссийским — это и понятно,16 ведь в нынешней атмосфере русофобии другой не привлек бы внимание.17 Режиссер, объявив о задаче показать объективную картину жизни в Крыму, на18 самом деле показывает только тенденциозно подобранные эпизоды с претензией19 на объективность.“14 20 Typickou ukázkou manipulativního řečového chování s využitím tzv. sloučené21 (zavádějící) otázky je titulek článku Benešík vzkazuje Rusku: Proč jste jen benzínová22 pumpa? Chcete se vyrovnat silným, ale nemáte na to (Parlamentní listy.cz, 23. 10.23 2018).15 V sugestivně formulované řečnické otázce, vložené autorem článku do úst24 předsedy poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Benešíka, v níž25 je navíc využito expresivního metaforického přirovnání Ruska k čerpací stanici,26 lze identifikovat presupozici, že mezinárodní politicko-ekonomická váha Ruska27 je založena pouze na jejím surovinovém bohatství. Reakcí na tuto invektivu je28 v redakčním perexu ruského překladu ironizující zpochybnění odborných kom-29 petencí autora inkriminovaného výroku (этому «эксперту») a rovněž využití30 skrytého tvrzení, kdy je asertivní komponent výpovědi (politická infantilita autora31 výroku) formulován jako sémantická presupozice: „Почему Россия остается32 «бензоколонкой»? Почему она проводит агрессивную политику в отношении33 соседей? В ответ на просьбу прокомментировать намерение США выйти из34 РСМД эти вопросы задает чешский политик в статусе — ни много ни мало —35 главы парламентского комитета по европейским делам. Видимо, ответить по36 13 14 15 8 Skrytá aserce jako prostředek jazykové manipulace v současné ruské a české politické publicistice существу этому «эксперту» мешает политическая инфантильность, и он1 все сваливает на русский менталитет.“16 2 Každý lidský jedinec jako člen určité společnosti, příslušník určitého národa, občan3 konkrétního státu, ale i člen nějaké komunity, sociální skupiny nebo pouze partner4 ve formálním i neformálním dyadickém vztahu je neustále vystaven názorovému5 ovlivňování a sám své okolí v daném komunikačním prostředí ovlivňuje. V pracích6 věnovaných problematice řečové manipulace a jazykové agrese bývá často citován7 názor významné představitelky americké pragmalingvistiky Robin Lakoffové, že8 všichni lidé neustále manipulují ostatními pomocí jazyka a veškerá naše vzájemná9 komunikace je „politická“, ať už změrně či neuvědoměle, od nejintimnějšího tête10 à tête (mikropolitika) až po komunikáty adresované milionům (makropolitika),11 přičemž cíle jsou v obecné rovně stejné, a prostředky velmi podobné (LAKOFF12 1990, 17). Masmediální komunikace se z tohoto hlediska nutně řídí v zásadě stejnými13 principy, přičemž zamýšleny persvazivní účinek se v tomto případě násobí mírou14 konzumovanosti daného média potenciálními adresáty. Jak ukazuje řada výzkumů15 zaměřených na zjišťování faktorů ovlivnitelnosti populace negativní persvazí16 (propagandou), míra ovlivnitelnosti přitom není přímo závislá ne stupni vzdělání17 či inteligence adresátů, do hry zde významně vstupují především takové sociální18 a psychociální charakteristiky jako výchova v rodině, sociální prostředí, stupeň19 sebehodnocení, hodnotové preference, zájmy atd. Cílená systematická výchova20 k mediální gramotnosti se tak zdá být jedinou, byť dlouhou, tvalou a obížnou cestou,21 jak v populaci pěstovat kritické myšlení a tím i odolnost vůči jazykové manipulaci22 a propagandě.23 Literatura:24 GAZDA, J.: Rusko a ruské zájmy v českém mediálním prostoru (česko-ruská reflexe).25 In: ŠTEFANČÍK, R. (ed.): Jazyk a politika. Na pomedzí lingvistiky a politológie II.26 Bratislava: EKONÓM, 2017. s. 226–234. ISBN 978-80-225-4424-5.27 LAKOFF, R. T.: Talking Power. The Politics of Language. New York: Basic Books, 1990,28 336 s. ISBN 9780465083589.29 STRAWSON, P. F.: Introduction to Logical Theory. Abingdon: Routledge, 2011, 266 s.30 ISBN 978-0-415-61857-1.31 АПРЕСЯН, Ю. Д.: О московской семантической школе. Вопропсы языкознания,32 2005, 1, с. 3–30. . [online].33 [cit. 6. 4. 2019].34 16 9 Jiří GAZDA БУЛЫГИНА, Т. В., ШМЕЛЕВ, А. Д.: Языковая концептуализация мира (на мате-1 риале русской грамматики). Москва: Языки славянской культуры, 1997, 576 с.2 ISBN: 5-88766-051-1.3 ЗАВЬЯЛОВА, О. Н.: Речевое или языковое манипулирование. Я — русский, 2016.4 . [online]. [cit. 12. 4.5 2019].6 КРОНГАУЗ, М. А.: Семантика: Учебник для вузов. Москва: Рос. гос. гуманитар.7 ун-т, 2001, 398 с. ISBN 5-7281-0344-8.8 МАКАРОВ, М. Л.: Основы теории дискурса. Москва: ИТДГК «Гнозис», 2003, 280 с.9 ISBN 5-94244-005-0.10 МАНАЕНКО, Г. Н.: Осложненное предложение в языке и речи: Очерки по теории11 и методологии исследования. Ставрополь: Изд-во СГУ, 2003, 254 с. ISBN 5-88648-12 -410-8.13 ФУРСАНОВА, Т. В.: Языковая демагогия в политическом дискурсе газеты. Вест-14 ник КарГУ, 2009. . [online]. [cit. 22. 4. 2019].15 Jiří Gazda, gazda@phil.muni.cz16 Masaryk University, Faculty of Arts, Department of Slavonic Studies, Brno, Czech17 Republic18 10