2020
The “Archaeological” and “Biological” Sex of an Individual – Why Do they Sometimes Differ?
PŘICHYSTALOVÁ, Renáta and Kateřina BOBEROVÁBasic information
Original name
The “Archaeological” and “Biological” Sex of an Individual – Why Do they Sometimes Differ?
Name in Czech
Tzv. archeologické a biologické pohlaví jedinců – proč se někdy nesetkají?
Authors
PŘICHYSTALOVÁ, Renáta (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution) and Kateřina BOBEROVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution)
Edition
1. vyd. Nitra, Multiple Identities in Prehistory, Early History and Presence : Proceedings of the SASPRO workshops in Klement (Austria) and Nitra (Slovakia) 2018. Archaeologica Slovaca Monographiae - Communicationes, Tomus XXIV, p. 117-130, 14 pp. 2020
Publisher
Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied
Other information
Language
English
Type of outcome
Proceedings paper
Field of Study
60102 Archaeology
Country of publisher
Slovakia
Confidentiality degree
is not subject to a state or trade secret
Publication form
printed version "print"
References:
RIV identification code
RIV/00216224:14210/20:00114227
Organization unit
Faculty of Arts
ISBN
978-80-8196-035-2
Keywords (in Czech)
Pohansko; Jižní předhradí; pohřebiště; biologické pohlaví; antropologické pohlaví; gender
Keywords in English
Pohansko; southern suburb; burial ground; biological sex; archaeological sex; gender
Tags
Tags
International impact, Reviewed
Changed: 19/3/2021 14:06, Mgr. Renáta Přichystalová, Ph.D.
V originále
The determination of sex in archaeological skeletal findings, in this case those in the graves discovered at Pohansko, has been a matter of controversy since the outset of collaboration between archaeologists and anthropologists. Such discrimination depends on the scientific opinion of experts, the theoretical and practical knowledge they have at their disposal, and the methods they choose to approach the grave/skeleton. Four graves out of the 205 found in the early medieval stronghold of Břeclav-Pohansko (CZ), specifically in the Southern Suburb, presented discrepancies between ‘archaeological’ and ‘anthropological’ sex/gender. Two of these were child graves in which earrings appeared (graves JP/100, JP/155) and one belonged to an adult individual with the earrings in a functional position (grave JP/160). All these skeletons were determined to be male individuals on the basis of aDNA analysis. On the other hand, according to aDNA analysis, an axe accompanied one adult skeleton that was determined to be that of a female (grave JP/103). The present paper discusses the quality of the evidence used, together with the cogency and logical reasoning of the archaeological and anthropological approaches. When there is contradiction between the anthropological and archaeological sex determination of a particular individual, arriving at a consensus depends on several key points: the state of the environment surrounding the archaeological finding, the quality of documentation, the condition of the skeletal material, the anthropological (archaeological) methods employed, and the archaeologist’s (anthropologist’s) judgement.
In Czech
Určení pohlaví u archeologických nálezů kosterních pozůstatků, které se v tomto případě týká hrobů objevených v Pohansku, je od samého počátku spolupráce mezi archeology a antropology trochu kontroverzním tématem. Tato odlišnost závisí na mnoha aspektech bez ohledu na oba obory: vědecký zájem odborníků, jejich teoretická a praktická erudice a metody, které si zvolí při řešení dané problematiky. Na raně středověkém hradisku Břeclav - Pohansko (CZ), konkrétně na jeho jižním předhradí, byly objeveny čtyři hroby (z 205 celkem), ve kterých byly zaznamenány rozdíly, pokud jde o definici „archeologického“ a „antropologického“ pohlaví / genderu. Dva z nich byly dětské hroby, ve kterých se objevily náušnice (hroby č. JP/100, JP/155) a jeden patřil dospělému jedinci s náušnicemi ve funkční poloze (hrob č. JP/160). Všechny tyto kostry byly určeny jako jedinci mužského pohlaví, a to na základě analýzy aDNA. U čtvrtého případu analýza aDNA odhalila, že dospělý jedinec vybaven sekerou, byl ženského pohlaví (hrob č. JP/103). Tento příspěvek je zaměřen na metodu a kvalitu dokazování při určování biologického a antropologického pohlaví u koster pocházejících z archeologických kontextů. Je možné tvrdit, že dosažení kompromisu v případě rozporu mezi antropologickým a archeologickým určováním pohlaví u konkrétního jedince závisí na několika klíčových bodech: na stavu nálezové situace archeologického kontextu, na kvalitě jeho dokumentace, na stavu kosterního materiálu a na použitých antropologických (archeologických) metodách a na erudici samotného archeologa (antropologa).
Links
| GA18-15480S, research and development project |
|