2020
Mikromorfologie v archeologickém kontextu jako nástroj pro interpretace vzniku výplní pravěkých objektů: případová studie z Tvrdonic, okr. Břeclav
LISÁ, Lenka a František TRAMPOTAZákladní údaje
Originální název
Mikromorfologie v archeologickém kontextu jako nástroj pro interpretace vzniku výplní pravěkých objektů: případová studie z Tvrdonic, okr. Břeclav
Název česky
Mikromorfologie v archeologickém kontextu jako nástroj pro interpretace vzniku výplní pravěkých objektů: případová studie z Tvrdonic, okr. Břeclav
Název anglicky
Micromorphology in the archaeological context as a tool for interpretation of prehistoric feature fills: A case study from Tvrdonice, Břeclav district
Autoři
Vydání
Přehled výzkumů, Brno, AV ČR, Archeologický ústav, 2020, 1211-7250
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60102 Archaeology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
EID Scopus
2-s2.0-85093687216
Klíčová slova česky
latén; starší doba bronzová; formační procesy; podlahový horizont; mikrostratigrafie
Klíčová slova anglicky
La Tène Culture; Early Bronze Age; formation processes; floor horizons; microstratigraphy
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 9. 2. 2022 14:35, Mgr. Renata Macholdová
V originále
Mikromorfologie v archeologickém kontextu je metodickým nástrojem moderní multidisciplinární archeologie. Jde v podstatě o mikroskopickou charakteristiku sedimentů v přímém kontextu k archeologickým situacím s cílem detekovat formační procesy, které jsou zásadní pro další interpretace. Tato metoda byla aplikována na sedimenty výplně dvou objektů ve stratigrafickém vztahu z lokality Tvrdonice - „Pole od Týnecka“. Vzorky byly odebrány z výplně laténské chaty a zásobní jámy ze starší doby bronzové, který je se zemnicí v superpozici. Z makroskopického a mikromorfologického hlediska je zřejmé, že výplň starobronzového objektu je tvořena jednak vátými písky v superpozici s „in situ“ nebo na krátkou vzdálenost přemístěnými půdami. Mikrovrstvy detekované makroskopicky souvisejí pouze se zanášením objektu. Vrstva půdy pod „podlahou“ laténské zemnice pak nese známky dlouhodobě bioturbované půdy, tzn., že laténská zemnice byla založena již na existující prohlubni. Aktivní vrstva podlahy laténské zemnice je reprezentována střídajícími se vrstvičkami světlejších a tmavších lamin. Zatímco tmavší laminy odrážejí nášlapovou vrstvu, světlejší laminy jsou tvořeny rekrystalizovaným popelem, který impregnuje nášlapovou vrstvu. Ve společenské rovině lze tento poznatek z racionálního hlediska interpretovat i tak, že stavitelé laténské chaty využili zahloubeného terénu a tím tak minimalizovali náklad práce na výkop podlahy chaty. Prostor, který sloužil přímo k obývání, měl cíleně upravovaný povrch, což souvisí s potřebou určitého komfortu. Nejsvrchnější část výplně je tvořena zásypem, který nenese známky pedogenního ovlivnění, což indikuje nejspíše cílené zanesení objektu (planýrku).
Anglicky
Micromorphology in the archaeological context is a methodological tool of modern multidisciplinary archeology. It is basically a microscopic characterization of sediments in a direct context of archaeological situations with the aim of detecting formation processes, the knowledge of which is essential for further interpretations. This method was applied to the sediment fill of two features in a stratigraphic relationship from the locality Tvrdonice – “Pole od Týnecka”. Samples were taken from a La Tène recessed structure fill and an earlier Bronze Age pit that is superimposed below the La Tène feature.From a macroscopic and micromorphological point of view, it is evident that the fill of an Early Bronze Age feature consists of wind-blown sands in superposition with in situ or slightly displaced soil material. Micro-layers detected macroscopically are only related to object leveling. The layer of soil beneath the “floor” of the La Tène recessed building displays signs of long-term bioturbated soil, i.e. the La Tène building was founded in an existing depression. The active floor layer of the La Tène building is represented by alternating layers of lighter and darker laminae. While the darker laminae represent the trampled layer, the lighter laminae consist of recrystallized ash, which impregnates the trampled layer. On a social level, this finding can be interpreted as the creators of the La Tène recessed building choosing to minimize labour costs by using the recessed terrain and thus avoiding the excavation of the building floor. The utility area possessed a purposefully modified surface, which is related to ergonomic efficiency, but its function is unknown. The uppermost part of the fill is formed by backfill that does not show any signs of pedogenic influences, which indicates that the object was intentionally filled (leveled).