Psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje : faktorová struktura a vnitřní konzistence

SLEZÁČKOVÁ, Alena, Tomáš PROŠEK, Tatiana MALATINCOVÁ and Andreas KRAFFT. Psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje : faktorová struktura a vnitřní konzistence (Psychometric characteristics of the Czech version of The Perceived Hope Scale : factor structure and internal consistency). Československá psychologie. Praha: Psychologický ústav, Akademie věd ČR, 2020, vol. 64, No 3, p. 288-305. ISSN 0009-062X.

Basic information

Original name

Psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje : faktorová struktura a vnitřní konzistence

Name (in English)

Psychometric characteristics of the Czech version of The Perceived Hope Scale : factor structure and internal consistency

Authors

SLEZÁČKOVÁ, Alena (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Tomáš PROŠEK (203 Czech Republic, belonging to the institution), Tatiana MALATINCOVÁ (703 Slovakia, belonging to the institution) and Andreas KRAFFT (756 Switzerland)

Edition

Československá psychologie, Praha, Psychologický ústav, Akademie věd ČR, 2020, 0009-062X

---

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

50101 Psychology

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

URL

Impact factor

Impact factor: 0.471

RIV identification code

RIV/00216224:14210/20:00116211

Organization unit

Faculty of Arts

UT WoS

000562992900003

Keywords (in Czech)

naděje; Škála prožívané naděje; psychometrické vlastnosti

Keywords in English

hope; Perceived Hope Scale; psychometric properties

Tags

rivok

Tags

Reviewed

---

Abstract

V originále

Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje (Perceived Hope Scale, PHS). Soubor a procedura. Škálu spolu s dalšími metodami měřícími několik souvisejících konstruktů vyplnily tři soubory respondentů ve věku od 18 do 80 let. Celkově bylo do výzkumu zahrnuto 2396 respondentů. Statistické analýzy.Pro ověření vnitřní konzistence byly použity koeficienty reliability Cronbachovo alfa a McDonaldovo omega. Faktorová struktura škály a její diskriminační validita byly ověřovány pomocí konfirmační faktorové analýzy. Výsledky. Škála PHS vykazovala adekvátní reliabilitu a konstruktovou, konvergentní a diskriminační validitu. Faktorové náboje všech položek škály PHS u hlavního faktoru byly vyšší než 0,70. Celkový skór PHS významně negativně koreloval s intenzitou depresivních a úzkostných příznaků měřených dotazníkem PHQ-4 (r = -0,55). Silný vztah byl nalezen především mezi skórem PHS a mírou optimismu měřeného dotazníkem LOT-R (r = 0,72). Česká verze Škály prožívané naděje tedy vykazovala adekvátní psychometrické vlastnosti a lze ji doporučit pro další využití ve výzkumech na dospělé populaci. Omezení studie. Hlavním omezením studie byla skutečnost, že se výzkumné soubory skládaly převážně z účastníků ženského pohlaví a osob s vyšší úrovní vzdělání. Nezaměstnaní, rozvedení a ovdovělí jedinci a osoby starší 50 let nebyli dostatečně zastoupeni.

In English

Objectives. The study focuses on psychometric properties of the Czech version of The Perceived Hope Scale (PHS). Subjects and settings. The scale, along with measures of several related constructs, was completed by three samples of respondents aged between 18 and 80 years. A total of 2,396 respondents participated in the research. Statistical analysis. Cronbach’s alpha and McDonald’s omega reliability coefficients were used for reliability estimation. The factor structure of the scale and its discriminant validity were tested through confirmatory factor analysis. Convergent validity of PHS with other measures was assessed using correlation analysis. Results. The PHS scale showed adequate reliability and construct, convergent and discriminatory validity. Loadings of PHS items on the main factor were all above .70. The PHS total score significantly negatively correlated with the intensity of symptoms of anxiety and depression measured by PHQ-4 (r = -.55). A strong association was found especially between the PHS score and optimism measured by LOT-R (Pearson r = .72). The Czech version of the Perceived Hope Scale thus showed adequate psychometric properties and can be recommended for further use in the adult population. Limitations. A major limitation of our study is that samples consisted of predominantly female participants and those with a higher level of education. Unemployed, divorced and widowed individuals or individuals older than 50 years were not sufficiently represented.