„… rozpomeňte se na Seslání Ducha Svatého, uposlechněte hlasu Církve svaté“: Pozdně barokní malby Josefa Františka Pilze v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Slatinicích

JAKUBEC, Ondřej. „… rozpomeňte se na Seslání Ducha Svatého, uposlechněte hlasu Církve svaté“: Pozdně barokní malby Josefa Františka Pilze v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Slatinicích. In Zuzana Macurová – Tomáš Valeš. Znalectví, sběratelství a ikonografie umění raného novověku. Od objevu k interpretaci. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita - Books and Pipes, 2020, s. 265-282. Edice Maturandum 1. ISBN 978-80-210-9557-1.

Základní údaje

• Originální název: „… rozpomeňte se na Seslání Ducha Svatého, uposlechněte hlasu Církve svaté“: Pozdně barokní malby Josefa Františka Pilze v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Slatinicích
• Název česky: „… rozpomeňte se na Seslání Ducha Svatého, uposlechněte hlasu Církve svaté“: Pozdně barokní malby Josefa Františka Pilze v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Slatinicích
• Název anglicky: “...remember the Descent of the Holy Spirit, obey the voice of the Holy Church”. The Late Baroque Paintings by Josef František Pilz in the Church of the Assumption of the Virgin Mary in Slatinice
• Autoři: JAKUBEC, Ondřej.
• Vydání: 1. vyd. Brno, Znalectví, sběratelství a ikonografie umění raného novověku. Od objevu k interpretaci, od s. 265-282, 18 s. Edice Maturandum 1, 2020.
• Nakladatel: Masarykova univerzita - Books and Pipes

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 60401 Arts, Art history
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-210-9557-1
• Klíčová slova česky: Slatinice; Josef František Pilz; Seslání Ducha svatého; barokní nástěnná malba; rokoko
• Klíčová slova anglicky: Slatinice; Josef František Pilz; Pentecost; Baroque wall painting; Roccoco
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinicích na Olomoucku je pozoruhodnou novostavbou, která spolu se svou výzdobou vznikala v 70. letech 18. století jako výsledek soustředěného zájmu zdejšího faráře Václava Hlávky (†1768) a díky jeho štědrému financování. Komplexní freskovou výzdobou byl pověřen malíř Josef František Pilz/Piltz (1711–1797), narozený v dolnorakouském Retzu a po školení v Brně (u J. J. Etgense) působící na Olomoucku a Kroměřížsku. Jeho dílo však proniklo i za hranice Moravy, když v letech 1757–1758 vyzdobil freskami kostel Svaté Trojice řádů trinitářů v Krakově-Kazimierzi. Malby v kupoli oválné lodi a v kněžišti vznikaly mezi lety 1772–1773/1774 a dnes jsou zachovány malby v chóru – N. Trojce s archanděly a anděly, zástupci Starého a Nového zákona – a hlavní lodi – v našem prostředí ikonograficky ne zcela obvyklá scéna Seslání Ducha svatého. Základní myšlenku této scény, tj. ustavení církve a jejího globálního poslání potom rozvádí nástěnná malba na klenbě předsíně, kterou J. F. Pilz se svým synem pokryl personifikacemi čtyř světadílů. Malby dobře reprezentují PiIzův rokokově laděný styl, přesto je důležitou, dosud nenastolenou otázkou okolnost volby tématu ústřední scény. Příspěvek hypoteticky zvažuje, zda při tom nemohla sehrát roli tradice kázání (ve velké míře publikovaných) významného duchovního Bohumíra Hynka Bílovského (1659–1725), který od roku 1708 až do své smrti působil ve Slatinicích. Řada jeho tištěných kázání tematizovala svatodušní symboliku a letniční příběh, a je tak otázkou, zda se to nemohlo následně promítnout i do volby freskové výzdoby, jakkoliv tomu bylo o dvě generace později. Vztah mezi kázáním a výzdobou kostela spočívá v tom, jak se obě tato média obracejí na věřící shromážděné v kostele a jak spolu nezřídka přímo souvisejí. Sám Bílovský v jiném ze svých působišť, v kostele sv. Liboria v Jesenci cíleně vztahoval svá kázání k nástěnným malbám v kostele. Pilzovy fresky mohly analogicky fungovat i jako nábožensko-disciplinační element provázející kázání, jež v duchu Bílovského tradice mohla a) utvrzovat základní principy katolického učení o univerzální Církvi a spáse člověka v jejím rámci, ale současně b) adresně reagovat na slabou víru místních věřících, která byla častým tématem Bílovského kázání a odrážela praxi chabého náboženského vědomí na hanáckém venkově. V tomto smyslu by platila obecná teze o pedagogicko-indoktrinační (konfesionalizační) roli náboženského umění, zvláště v katolickém prostředí po tridentském koncilu. Zde také došlo k re-definování ikonografie Seslání Ducha svatého, který svým misijním a „konverzním“ příběhem odpovídal aktuální univerzalisticky hegemonistické politice protireformační církve.

Anotace anglicky

The Church of the Assumption of the Virgin Mary in Slatinice in the Olomouc region is a remarkable new structure, which was developed and decorated in the 1870s as a result of the focused interest of the local pastor Václav Hlávka (†1768) and thanks to his generous funding. The complex fresco decoration was assigned to the painter Josef František Pilz/Piltz (1711–1797), who was born in Retz, Lower Austria, and after his training in Brno (at J. J. Etgens’s studio) lived and worked in the Olomouc and Kromeříž regions. His work however penetrated beyond the borders of Moravia when he decorated the Holy Trinity Church of the Trinitarians order in Krakow-Kazimierz with his frescos in 1757–1758. The paintings in the dome of the oval nave and chancel were created between 1772–1773/1774. The paintings in the choir – The Holy Trinity with archangels and angels, representatives of the Old and New Testaments – and the main nave – the scene of the Descent of the Holy Spirit, which is not very common in our environment, have been preserved to date. The basic idea of this scene, i.e. the establishment of the Church and its global mission, is then developed by the mural on the narthex vault, which J. F. Pilz with his son covered with personifications of four continents. The paintings truly represent Pilz’s style with its air of rococo, nevertheless, the circumstances of the choice of the central scene still remain as an important question which has not yet been raised. The paper is hypothetically considering the possibility of whether the tradition of (mostly published) sermons of the significant clergyman Bohumír Hynek Bílovský (1659–1725), who lived and worked in Slatinice from 1708 until his death, could play its role in this. A number of his printed sermons were based around the Whitsun symbolism and the Pentecostal story and the question arises then as to whether this could be subsequently also reflected in the choice of the fresco decoration, no matter that this happened two generations later. The relation between the sermons and the church decorations lies in the manner of how both of these media turn to the believers gathered in the church and how they are often directly connected. Bílovský himself, in one of his places of operation – at the Church of Saint Liborius in Jesenice – purposefully related his sermons to the murals in the church. By analogy, Pilz’s frescos could function as a religiousdisciplinary element accompanying sermons, which, in the spirit of the tradition of Bílovský, could a) strengthen the basic principles of Catholic teaching about the universal Church and the salvation of man within its framework, but concurrently b) directly react to the weak faith of local believers, which was a frequent topic of Bílovský’s sermons and reflected the practice of weak religious consciousness in the Hanakian countryside. In this sense, the general proposition would apply about the pedagogical-indoctrination (confession-building) role of religious art, in particular in the Catholic environment after the Council of Trent. Here the iconography of the Descent of the Holy Spirit was also redefined, which with its missionary and “conversion” story corresponded to the current universalistically hegemonic policy of the Counter-reformation Church.