Od vzájemné důvěry k vzájemnému prověřování: limity vzájemné důvěry v judikatuře správních soudů k dublinským transferům

BOKOVÁ, Terezie. Od vzájemné důvěry k vzájemnému prověřování: limity vzájemné důvěry v judikatuře správních soudů k dublinským transferům (From mutual trust to mutual assessment: limits of mutual trust in administrative courts' case law concerning Dublin transfers). Soudní rozhledy. Nakladatelství C.H. Beck, 2020, vol. 26, No 5, p. 146-153. ISSN 1211-4405.

Basic information

• Original name: Od vzájemné důvěry k vzájemnému prověřování: limity vzájemné důvěry v judikatuře správních soudů k dublinským transferům
• Name in Czech: Od vzájemné důvěry k vzájemnému prověřování: limity vzájemné důvěry v judikatuře správních soudů k dublinským transferům
• Name (in English): From mutual trust to mutual assessment: limits of mutual trust in administrative courts' case law concerning Dublin transfers
• Authors: BOKOVÁ, Terezie (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Soudní rozhledy, Nakladatelství C.H. Beck, 2020, 1211-4405.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50501 Law
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: Repozitář MU
• RIV identification code: RIV/00216224:14220/20:00129891
• Organization unit: Faculty of Law
• Keywords (in Czech): nařízení Dublin III; přemístění; vzájemná důvěra; čl. 3 Evropské úmluvy
• Keywords in English: Dublin III Regulation; transfer; mutual trust; Art. 3 European Convention
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Princip vzájemné důvěry, i když jej nenalezneme výslovně upravený v primárním právu EU, představuje jeden z pilířů unijního práva. Každý členský stát sdílí se všemi ostatními členskými státy řadu společných hodnot, na nichž je EU založena, jak je uvedeno v čl. 2 SEU, a uznává, že s ním ostatní členské státy tyto hodnoty sdílejí. Tento předpoklad znamená – a zároveň odůvodňuje – existenci vzájemné důvěry členských států v uznání těchto hodnot, a tím i v dodržování unijního práva, které tyto hodnoty uplatňuje. Vzájemná 1 důvěra, že ostatní hrají podle vytyčených pravidel hry, je nezbytným předpokladem fungující spolupráce. Nejde však jen o obecný princip. Dopadá velice konkrétně do soudní, a dokonce i správní praxe jednotlivých členských států. A to mimo jiné ve dvou oblastech: při rozhodování o vydávání osob do ostatních členských států na základě evropského zatýkacího rozkazu a v oblasti azylového a cizineckého práva při předávání osob, především žadatelů o azyl, mezi členskými státy. Právě druhé z těchto oblastí se bude tento článek věnovat. Nejprve se pokusí stručně vymezit základy principu vzájemné důvěry a zrekapitulovat jeho genezi do současné podoby, která se odehrála v dialogu mezi ESD a ESLP. Následně se zaměří na judikaturu českých správních soudů, zejména NSS.

Abstract (in English)

The principle of mutual trust, even if we do not find it expressly regulated in primary law EU, represents one of the pillars of Union law. Each member state shares with all others Member States share a number of common values on which the EU is founded, as set out in Article 2 SEU, and recognizes that the other member states share these values with it. This assumption means - and at the same time justifies - the existence of mutual trust of the member states in recognition of these values, and thus also in compliance with EU law, which applies these values. Mutual 1 trusting that others are playing by the rules of the game is a prerequisite working cooperation. However, it is not just a general principle. It falls very specifically on the court, and even the administrative practice of individual member states. Among other things, in two areas: when deciding on the extradition of persons to other member states on the basis of of the European Arrest Warrant and in the area of asylum and immigration law during extradition persons, especially asylum seekers, between member states. It is the second of these areas that will be devoted to this article. First, he tries to briefly define the basics of the principle of reciprocity of trust and to recapitulate its genesis into its current form, which took place in the dialogue between ECJ and ECtHR. Subsequently, he will focus on the jurisprudence of the Czech administrative courts, especially the NSS.