V originále
Východiska: Chylózní ascites neboli chyloperitoneum může vzniknout peroperačním poraněním lymfatických cest, lymfa je následně kumulována v dutině břišní. Incidence chylózního ascitu se liší podle typu operace a rozsahu lymfadenektomie. První volbou léčby je konzervativní postup – totální parenterální výživa nebo event. přísná nízkotučná dieta. Pokud tento postup selže, je indikována operační revize. Ta je však často obtížná pro pooperačně změněný terén a chronickou přítomnost patologického sekretu v dutině břišní. V identifikaci zdroje lymfy může pomoci aplikace tukové emulze nebo indocyaninové zeleně (indocyanin green – ICG) do oblasti drenáže lymfatických cest. ICG se v dnešní době využívá v různých klinických indikacích, např. k hodnocení jaterních funkcí, k angiografii v očním lékařství, ke stanovení prokrvení tkání, prokrvení štěpů v plastické chirurgii, hledání spádových lymfatických uzlin při onkologických výkonech. Výhodou ICG lymfografie je možnost pozorování místa leaku v reálném čase přímo na operačním sále. Případ: Polymorbidní 66letá pacientka po radikální onkogynekologické operaci s aortopelvickou lymfadenektomií se pooperačně komplikovala perzistentním, vysokoobjemovým chylózním ascitem nereagujícím na konzervativní léčbu. Provedli jsme tedy operační revizi dutiny břišní a úspěšné ošetření zdroje chylózního leaku za pomoci ICG peroperační lymfografie a s následnou aplikací autologního tkáňového lepidla Vivostat na oblast ošetřené léze. Závěr: Vysokoobjemový refrakterní chylózní ascites je méně častá pooperační komplikace s významným dopadem na kvalitu života, nutriční stav nemocného i další prognózu pacienta. Léčba je přísně individuální. První volbou by měl být konzervativní postup. Tam, kde selže, je indikována obtížná operační revize. V dnešní době však chirurgovi mohou pomoci moderní technologie, jako je např. fluorescenčně navigovaná chirurgie či ošetření zdroje autologními tkáňovými lepidly.
Anglicky
Background: Chylous ascites or chyloperitoneum can be caused by peroperative injury of the lymphatic pathways; the lymph is accumulated in the abdominal cavity. The incidence of chylous ascites varies according to the type of surgery and the extent of the lymphadenectomy. The first choice of treatment is a conservative procedure - total parenteral nutrition or a strict low-fat diet. If this fails, a surgical revision is indicated. However, this is often difficult due to postoperatively altered terrain and the chronic presence of pathological secretion in the abdominal cavity. The application of a fat emulsion or indocyanine green (ICG) to the lymphatic drainage area may help identify the lymph source. Nowadays, ICG is used in various clinical indications, e. g. evaluation of liver function, angiography in ophthalmology, assessment of blood supply to the tissues, search for lymph nodes in oncological surgeries. The advantage of ICG lymphography is the possibility of observing the source of the leak in real time directly during surgical revision. Case report: A polymorbid 66 year old patient after radical oncogynaecological surgery with aortopelvic lymphadenectomy was postoperatively complicated by persistent, high-volume chylous ascites, not responding to conservative treatment. Therefore, we performed surgical revision of the abdominal cavity and successful treatment of the leak source using ICG peroperative lymphography and subsequent application of Vivostat autologous tissue glue to this area. Conclusion: High-volume consistent chylous ascites is not a frequent postoperative complication but it has a significant impact on the quality of life, nutritional status of the patient and further patient prognosis. The treatment is strictly individual. The first choice should be a conservative approach. Where that fails, a difficult surgical revision is indicated. Today, however, the surgeon can be helped by modern technologies such as fluorescent navigated surgery or treatment of the source with autologous tissue adhesives.