POLOUČEK, Oto. Progresivní formy lidových tradic a jejich místo v životě pracujícího lidu: jazyk pozdního socialismu a československá etnografie. In Vy/po/zne/užívání etnologických věd od 19. století do současnosti: konference České národopisné společnosti. 2020.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Progresivní formy lidových tradic a jejich místo v životě pracujícího lidu: jazyk pozdního socialismu a československá etnografie
Authors POLOUČEK, Oto.
Edition Vy/po/zne/užívání etnologických věd od 19. století do současnosti: konference České národopisné společnosti, 2020.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Presentations at conferences
Field of Study 50404 Antropology, ethnology
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Organization unit Faculty of Arts
Keywords (in Czech) Etnologie; ideologie; socialismus; jazyk
Changed by Changed by: PhDr. Mgr. Oto Polouček, Ph.D., učo 361772. Changed: 19/9/2020 12:59.
Abstract
Období pozdního socialismu bývá spojováno s technokratickým přístupem k řízení státu a se značným odcizením většiny společnosti a dokonce i vládnoucích vrstev od státní ideologie směřování ke komunismu, které se v souvislosti s neefektivitou plánovaného hospodářství a stále hlubším zaostáváním za demokratickými zeměmi jevilo jako nereálné. Ideologie však tvořila pevný pilíř, který pomáhal spolu se spojenectvím se Sovětským svazem udržovat vládnoucí komunistické strany u moci. Zpochybnění základních ideálů a autorit, kterým byly připisovány, nebylo přijatelné – odtržení oficiálního jazyka od reálného světa však vedlo ke vzniku systému, který umožňoval obeznámeným lidem v kontextu jejich možností a limitů vkládat do neměnných ideologických frází nové a dokonce protichůdné obsahy za účelem vytváření prostoru pro realizaci vlastních zájmů. Myšlenky rusko-amerického antropologa Alexeje Jurčaka (který zmíněný stav označuje jako hypernormalizaci) však stále čekají na kritické zhodnocení v nejrůznějších lokálních, společenských, ale i profesních prostředích a lze je promýšlet i v rámci československé etnografie. Užití hypernormalizovaného jazyka mohlo pomoci legitimizovat vlastní výzkumné záměry v období, ve kterém zájem o tradiční (kapitalistické) prostředí nepříliš korespondoval s oficiální ideologií prosazující pokrok, změnu a likvidaci starých pořádků.
PrintDisplayed: 29/7/2024 01:23